Divadlo dostáváme ve fungujícím stavu
Dramaturgický plán příští sezony, představil ve středu 27. června hercům a zaměstnancům pražského Divadla na Vinohradech nastupující ředitel Tomáš Töpfer. Do funkce ho tentýž den uvedl radní pro kulturu Václav Novotný. Ujme se jí 1. září, už od února na ní se svým týmem pracoval.
Tomáš Töpfer přebírá vedení Divadla na Vinohradech. FOTO archiv
Töpfer si jako vítěz výběrového řízení vypsaného pražským magistrátem přivádí z Fidlovačky uměleckého šéfa Juraje Deáka a spolu s ním šéfdramaturga Jana Vedrala a ekonomku Radku Pipkovou, která byla v letech 1995-2006 správní ředitelkou Městských divadel pražských.
Od února Töpfer konzultoval s odstupujícím ředitelem DnV Jindřichem Gregorinim nadcházející sezonu; nechtěl, aby se bezprostředně po jeho nástupu na jevišti objevovaly inscenace, které připravil jiný tvůrčí tým. Kvůli tomu, že byly v pokročilém stádiu zrušeny práce na inscenaci Vladimíra Morávka Amadeus, odstoupil 1. dubna umělecký šéf Martin Stropnický. K 31. srpnu se svou ženou Veronikou Žilkovou podali výpověď i z hereckého angažmá. Ke stejnému datu odchází herec Jan Holík a na vlastní žádost i Ladislav Frej. Frej se angažoval v mediálních diskusích, které Töpferovo jmenování provázely. Padla slova o tom, že snaha ovlivnit příští sezonu je neetická, i když Töpferova koncepce s tím počítala.
Divadlo dostáváme ve fungujícím stavu, řekl přímo z hlediště Töpfer a poděkoval Jindřichu Gregorinimu, že při předávce „štafetový kolík neupadl“. Dramaturgický plán je připraven do roku 2017, kdy divadlo oslaví 110. výročí. Töpfer chce stabilizovat soubor, repertoár i diváky, hercům nabídnout spoustu krásné práce, aby cítili příslušnost k této scéně, a hodlá také zlepšit jejich finanční ohodnocení.
První premiérou sezony bude v říjnu muzikál Jak udělat kariéru snadno a rychle v režii Radka Balaše. Ten byl v dramaturgickém plánu bývalého uměleckého vedení, stejně jako do Zkušebny připravovaná Topolova Kočka na kolejích režiséra Michala Pavlíka.
Prvními novou dramaturgií plně připravenými tituly budou v listopadu inscenace hry Noëla Cowarda To byla moje písnička! v režii Petra Kracika. Poté chystá vedení Shakespearovo Zkrocení zlé ženy v Deákově režii a v lednu 2013 komedii Neila Simona Vstupte…, v níž v DnV kdysi excelovali Vlastimil Brodský a Josef Bláha.
Koncem února uvedeme méně známé Ibsenovo drama Rosmersholm pod názvem Rebeka s Dagmar Havlovou v titulní roli a pak v české premiéře hru Toma Stopparda v originále nazvanou Hapgoodová v režii Radovana Lipuse. Před koncem sezony připraví Daniel Hrbek Ostrovského Les a režisér Martin Čičvák Andorru Maxe Frische, uvedl Töpfer. Premiéru bude mít celkem deset inscenací, dramaturgický plán počítá i s Gogolovým Revizorem v režii věhlasného ruského divadelníka Olega Tabakova. Tabakov tu mnohokrát byl, hrál tu, vyučoval i natáčel, ale nikdy nerežíroval. Revizor má mít premiéru 19. dubna. České divadlo zná a moc se na tuto práci těší, uvedl dále Töpfer. Z Fidlovačky budou podle něj na Vinohradech v první sezoně hostovat Otakar Brousek mladší, Petr Rychlý, Lilian Malkina či Marek Holý.
/Z Divadlo.cz převzal a upravil hul/
Komentáře k článku: Divadlo dostáváme ve fungujícím stavu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jakub Růžička
Nebylo by rozumnější,
kdyby se páni ředitelé Kracik a Hrbek věnovali profilování jim svěřených scén? Takto opravdu nedává valný smysl, proč Praha zřizuje tolik scén, platí tolik reditelských platů, abychom ve výsledku dostali třetí inscenaci Zkrocení zlé ženy v Praze (navíc to bude jistě remake Deakovy plzeňské inscenace) a třetí nastudování stařičkého Simona a byli svědky vzkříšení britského meziválečného bulváru (Coward)…
01.07.2012 (13.34), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský
Žádné představení plzeňské Zkrocenky
jsem neviděl, o to víc jsem zvědav, jak si Deák poradí (nebo už poradil) s „politickou nekorektností“ této hry. (Kupec benátský je z tohoto hlediska ještě větším problémem.) Titulní hrdinka působí v závěrečném monologu jako kdyby jí udělali lobotomii. Buď je to surovostmi zlomený člověk, anebo někdo, z koho mluví pokrytectví opřené o strach. Zažil jsem už různé způsoby, jak se z toho vylhat, např. tak, že se celý ten monolog říká ironicky. V každém případě hrát tu hru „tak, jak je“ a její latentní antifeminismus neřešit po mém soudu nelze (jako nelze neřešit anisemitismus závěru Kupce benátského).
Tzv. vyšší bulvár je na Vinohradech tradiční od jejich vzniku, viz dějiny tohoto divadla (např ve slovníku E. Šormové). V přiměřené míře jej lze DnV i kterémukoli jinému „veřejnoprávnímu“ divadlu odpustit, snad až na ND, kde se ovšem na počátku 20. stol hrály mj. i operety.
01.07.2012 (17.03), , Trvalý odkaz komentáře,
Alena Soukupová
A co když je Petrucciův rozkaz
a Kateřinin závěrečný monolog jen hra těch dvou, kterou předvádějí publiku, které je dychtivé toho, jak Kateřina Petruccia odpálkuje?
A závěr Kupce benátského?
Nemluví se tam náhodou o nelidskosti Shylokova nároku, o tom, že zavile požadoval „své maso“ (a tím pravděpodobně Antoniovu smrt) a (přes varování) odmítl několikanásobné finanční vyrovnání ? Tzn. nechtěl ani tak splatit dluh, nýbrž žádal pomstu (a to i přesto, že i starozákonní b.ů.h prohlašuje „Má je pomsta“)? A tedy že tato nelidskost je trestána? Nikoli Shylokovo „židovství“? Ostatně ta hra je úžasná – to bohatství kontrastů u jednotlivých postav – jak nahlížejí sami sebe a své příznivce či odpůrce, a jak se skutečně chovají a jak jsou jejich charaktery mistrně demaskovány?
Bohužel současné inscenace jdou po povrchu, jejich autoři mají pocit, že divadelní „kusy“ musí zpřístupnit „současnému divákovi“ nesmyslnými kostýmy, přehráváním, vulgarizováním projevu, „zmuzikálňováním“ atd.
02.07.2012 (14.17), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Jen stěží lze vyvrátit,
že by Zkrocení nebylo machistické, žen a manželek urážlivé, neb je do rolí služek stavějící (ať už by šlo později o „hru“ před dvorním publikem vyrovnaného páru, což je podle mne trochu násilný soudobý výklad, byť možný).
Stejně tak je nepochybné, že Kupec je antisemitský. Osobních urážek a narážek na Shylockovo židovství, ukradení dcery a přehlížení jeho žalu je celá hra plná. Že to pak Shylock neunese a žádá smrt, je logickým – i když z hlediska humanismu nepřijatelným – řešením jeho neustálého ponižování. I závěrečné „křesťanské“ pseudoodpuštění, kdy Shylock nejen že musí odevzdat všechen majetek, ale také se nechat pokřtít, je opět výsměch jemu jako židovi.
Jiná věc je, jak židovství a machismus Shakespeare chápal. K ženám bývá ve svých hrách velmi obdivný, Shylockovi vetkl do jeho uvažování spoustu moudrosti, není jen „zlým psem“. Přesto dnešní měřítka korektnosti a hodnot na Shakespeara uplatňovat nelze. Na obě hry však ano. Každý inscenátor si s tím musí poradit. Nedávno na Hradě se to Danu Špinarovi myslím povedlo náramně, tam jde skutečně o mladickou hru Petruchia-rockera a Kateřiny-punkerky. Čičvák v ND hry nezvládl. A to nejen Zkrocení (to vůbec), ale příliš si neporadil ani s Kupcem benátským, byť židovství se mu vytěsnit celkem zdařilo. Najednou však nebylo o čem hrát.
02.07.2012 (23.39), , Trvalý odkaz komentáře,