Divadlo odjinud (No. 3)
V pátek pokračoval festival Akcent produkcí britského dua Richard Lowdon a Robin Arthur vystupujících pod hlavičkou Forced Entertainment. Jejich produkce se jmenovala The Notebook a můžete ji navštívit ještě dnes, v sobotu 19. listopadu od 20 hodin.
Občas někdo pronese, že největší avantgardou je nabídnout dnes konzervativní, tradiční divadlo. V takovém případě přivezli Britové do velkého sálu Archy opravdovou avantgardu – čtení knihy. Oba pánové středního věku, jediní aktéři představení, mají v ruce román maďarské autorky Ágoty Kristóf Velký sešit a více než dvě hodiny jej čtou. Simultánně, v určitých chvílích sólově či v dialogu. Jeviště je prázdné, jen dvě židle na osvětleném obdélníku. Herci většinou stojí, občas sedí. Židle přinášejí do centra a zase vracejí do rohů. A jelikož hlavními postavami tohoto – vynikajícího – díla jsou dvojčata, jsou oblečeni stejně a jako dvojčata skutečně působí. A to je vše – čtou, čtou a čtou. Bez hudebního doprovodu, bez změny světel. Sehraně, citlivě, s jistým nadhledem a miniaturními akcemi. Ale to jediné podstatné je psané dílo, které čtou. Nijak jimi reflektované, nijak jimi komentované, nijak divadelně (pokud divadlem rozumíme akci) interpretované. Kdo neumí anglicky, poslouchá a čte titulky.
FOTO TIM ETCHELLS
Kdo předlohu nezná, může být celkem spokojen. Seznámil se s významným dílem válečné literatury. Ovšem kdo předlohu zná, kdo ji četl nebo viděl zfilmovanou, anebo kdo na festival chodí hledat a nacházet aktuální divadelní trendy a formy, musel se ošívat a klást si otázku – proč takovou produkci, jejíž forma patří do literární kavárny archetypu Viola, zvát na – troufám si tvrdit – prestižní festival nových, s formou experimentujícíh směrů divadla.
FOTO TIM ETCHELLS
Jistě, dá se to osvětlit tématem, zvlášť když letošní motto festivalu – jak v úvodní řeči před představením zdůraznil ředitel Archy Ondřej Hrab – je: Kde se bere a odkud pochází zlo? A román-novela Velký sešit je zlem a krutostí, jež způsobuje válka, doslova prorostlá. Ale myslím, že takový důvod jen stěží obstojí. Kdo chce, může si knihu přečíst – v Česku vyšla už v roce 1995 v nakladatelství Mladá fronta a podruhé nedávno – v roce 2014 v nakladatelství Petrkov, vždy v překladu Sergeje a Jana Machoninových. Druhé vydání je jistě dáno tím, že v roce 2013 se filmové zpracování této předlohy maďarským filmovým (a divadelním) režisérem Jánosem Szászem účastnilo MFF v Karlových Varech a získalo hlavní cenu – křišťálový globus. Uvedení v Arše nic dalšího k těmto produktům nepřidává. Má-li někdo takovou četbu rád, může mu ji tato produkce nabídnout. Ovšem formou, již u nás léta dělají nejlepší činoherní herci. Takto by dílo mohli – v češtině – interpretovat právě oni. Možná by to do budoucna stálo za úvahu. Připravit takové čtení netrvá příliš dlouho a ani produkci nepřijde na velké finance. Některé festivaly či samostatné projekty se již touto cestou vydaly.
FOTO archiv souboru
V programu se o Britech dovídáme: Britský divadelní soubor Forced Entertainment, řazený k průkopníkům soudobého divadla a experimentátorům soustavně posunujícím jeho hranice, funguje od roku 1984. Tvůrčí metoda Forced Entertainment, společné kumulování nápadů formou improvizace, experimentování a debaty, získalo souboru mezinárodní renomé. V letošním roce soubor též získal prestižní mezinárodní ocenění – Ibsenovu cenu za výjimečný kulturní a umělecký přínos. Šestice tvůrců ze Sheffiledu se tak přidala k dříve oceněným Peterovi Handkemu, Heinerovi Goebbelsovi či Peteru Brookovi. Českému publiku se Forced Entertainment na pozvání Archy poprvé představili s utopickou vizí moderního velkoměsta Void Story. Tim Etchels je též tvůrcem inscenace That Night Follows Day, která vznikla v produkci vlámského CAMPO.
Čte se to hezky, ale tato produkce parametry „průkopníků soudobého divadla a experimentátorů soustavně posunujících jeho hranice“ rozhodně nenaplňovala.
///
Ostatní díly festivalových reportáží:
…
Komentáře k článku: Divadlo odjinud (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
