Neobhájený Beckett
Historicky první ostravské Čekání na Godota se odehrálo v Divadle Petra Bezruče. Pro režiséra Štěpána Pácla je dalším zářezem, co se reprezentativních titulů týče, obávám se však, že tentokrát zářezem plytkým. Pácl využil podmanivé herectví Norberta Lichého (Estragon) a Dušana Urbana (Vladimír), aniž by se příliš zabýval smyslem sdělení. Spoléhá na tradiční čtení příběhu o dvou klaunech a naději, která je udržuje v marném čekání. Odívá jej do nenápadných kulis (na scénu umístil kámen a strom přesně, jak scénické poznámky vyžadují), aby podpořil herecký koncert ústředního dua.
Norbert Lichý jako Estragon, Dušan Urban jako Vladimír a Kateřina Krejčí jako Pozzo v Páclově Čekání na Godota FOTO TOMÁŠ RUTA
Oba pánové skutečně zvládli své úlohy mistrně. Komicky neohrabaný a lítostivý Estragon neboli Gogo se dokola pachtí za drobnostmi. Zouvání boty se tak stane brilantním gagem. Vladimír čili Didi je už z hercovy tělesné podstaty pružnějším, vyrovnanějším a akčnějším. Věšení na strom se stane záminkou k dokonalé slovní přestřelce. To, že režisér kalkuluje i s popularitou obsazených herců, potvrzuje situace, v níž si vzájemně vynadají do českotěšínského herce, Olomoučáka či divadelního šmíráka, což vzbuzuje v publiku salvy smíchu. Kromě těchto osobních glos zazní i několik „humorných“ hudebních zcizení jako melodie Stánků Honzy Nedvěda. Postavy tyranského uzurpátora Pozza (Kateřina Krejčí) a jeho sluhy Luckyho (Michal Sedláček) nesoucí potenciální výpověď se, bohužel, rozpouštěly v přílišné komice.
Z ostravského Čekání na Godota se vyklubala, byť mistrovsky podaná, klauniáda. A to u Becketta nestačí.
Divadlo Petra Bezruče – Samuel Beckett: Čekání na Godota. Překlad Karel Kraus. Režie Štěpán Pácl, výprava Pavla Komanová, dramaturgie Daniela Jirmanová. Premiéra 31. října 2014. (Psáno z reprízy 26. listopadu 2014.)
Komentáře k článku: Neobhájený Beckett
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
