Divadlo Plzeň 2012: Up & Down Ivana Žáčka
Up
Ivanov – pro mne vrchol festivalu. Postava Ivanova skýtá nekonečný potenciál variací. Právě tolik, kolik chodí po světě slabochů. Katonovský Ivanov je tak krutě zesměšněn, že se na konci už ani nemusí zastřelit. Prohnil se až ke svému konci. Inscenace nejen formálně velmi vyspělá, s hloubkově prokresleným druhým a snad i třetím plánem, s perfektními hereckými výkony i v těch nejmenších rolích, ale především s jasným, koncízním a ve výsledku přesvědčivým výkladem hlavní postavy.
Down
Sunken Red – tento belgický minimalismus mě nechal lhostejným, přestože Cassiers svůj zcela literární text výtečně recitoval. To mi však na divadle nestačí. A kromě toho, a v hranaté závorce, k čemu je nám dobré, pitvat se s tak obsesivní analytičností zvěrstva 2. světové války, tentokrát japonského? Máme přece dávno už svoje vlastní, současná zvěrstva…
Mid
Láska a peníze fascinuje svým pokleslým jazykem, kontaktně odposlouchaným jupíkovským newspeakem, převedeným do češtiny a výbornými hereckými výkony. Ale ten hloupý sebeprezentující úvod byl zbytečný, stejně jako typicky levné „Dlouhé“ fórky jako: Tak to byla scénka, jak starý krtek ke kalhotkám přišel. Někdo to na zkoušce plácne, dá se to tam a nikomu nevadí, že ten Kelly je o něčem trochu jiném. Méně komedie, zato více kritičnosti. A ta kosmogonická katedrála v závěru má dost vratké základy, vůbec se nepojí k předchozímu, spíše je popírá.
Komentáře k článku: Divadlo Plzeň 2012: Up & Down Ivana Žáčka
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)