Divadlo Plzeň 2012: Up & Down Josefa Hermana

Up:

Rainer Werner Fassbinder: Odpad, město smrt

Inscenace, která na noze nevláčí kouli tradice, neopakuje známé vzorečky, ale její poetiku určuje výpověď! Všechno, co se na jevišti děje, není obvyklé “hraní” divadla, ale přesně formulované vyprávění o věcech, které se nás bytostně týkají. Vyprávění racionální i emocionální, v nejlepším slova smyslu účelné, které se nezdržuje zbytečnostmi. Je upřímné, na nic si nehraje a hrát nemusí.

Z dalších, u nichž jsem objevil smysl i funkci, beru Hamleteena, Budulínka, Tichého Tarzana, Ucpanej systém. A nakonec i Kalibův zločin.

///

Down:

Věci někdy obratnější, někdy méně obratné, jimž v poetice nebo výpovědi nevěřím, považuji je za umělé až falešné. Nejvíc mě z obou uvedených důvodů zklamala Europeana, hračičkaření na úkor Marthalera, které k obrazu XX. století nedodalo nic, co bychom dávno nevěděli. Prázdné artistní Šepoty a výkřiky. Kukura, ale neznám slovenský kontext.

Celkově považuji tento ročník festivalu za hodně dobrý.