DIVADLO Plzeň 2014: Up & Down Andrieje Moskwina
Již několik posledních let mne těší, kolika významných změn dosáhlo české divadlo. Výběr festivalových produkcí byl podle mého názoru letos vynikající.
Významný akcent byl položen na představitele střední generace. Hrdinou byl Jiří Havelka, který měl na festivalu tři inscenace. Byly velmi různé, což dokládá, jak velké možnosti tkví v tomto tvůrci.
Po zhlédnutí dvou jeho produkcí vidím ohromný potenciál v režisérovi Danielovi Špinarovi. Pomocí velmi skromných prostředků se snaží zabývat se hlubokými problémy současnosti. Zdá se, že za několik let vyroste v důležitou postavu českého divadla.
Nezklamal mne Jan Mikulášek, který už několik let spolupracuje s Dorou Viceníkovou. Skvělému duu přeji, aby nadále divákům nabízelo velké, ale bohužel polozapomenuté a v zahraničí neznámé postavy české kultury 20. století. Zlatá šedesátá mne nejen vzrušila, ale i dovedla k slzám.
Příjemně mne překvapil Jiří Adámek, který pomocí již dříve vypracované metody vytvořil představení univerzálního tématu.
Poslední trik Georgese Mélièse v režii Jiřího Havelky, Vojna v režii Jaroslavy Šiktancové, Zlatá šedesátá v režii Jana Mikuláška a Řekni něco Jiřího Adámka, to jsou čtyři veledíla festivalu. K těm čtyřem je třeba přidat páté: slovenské představení Rechnitz v režii znovu českého tvůrce Davida Jařaba.
prof. Andriej Moskwin, teatrolog, Varšava
Komentáře k článku: DIVADLO Plzeň 2014: Up & Down Andrieje Moskwina
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
