Divadelní noviny > Názory – Glosy

Divadlo Polárka může po letech zvednout hlavu

Zdálo se, že brněnským kulturním éterem bude hýbat další kauza kolem změny ředitele divadla určeného dětskému divákovi. Hned v úvodu je ale potřeba říct, že příchod Tomáše Pavčíka jako ředitele organizace, která Divadlo Polárka zřizuje, je jiného druhu než loňský skandál kolem Divadla Radost.

Operace Pavčík

Divadla Radost vede Vlastimil Peška, člověk, který podle mých loňských propočtů sám pro sebe uzurpuje zhruba 78 procent uměleckých honorářů vyplácených z dotace města Brna těm, kteří připravují novou inscenaci. Drtivou většinu projektů příspěvkového divadla režíruje, k části z nich si píše hudbu. Přivlastnil si městskou instituci pro potřeby svého libida a tuto profesní prohru vydává za veřejnou službu. Na svém místě nemá co dělat, protože vůbec nechápe instituci veřejného zájmu, chová se jako devadesátkový podnikatel ve fialovém saku. Je to absurdní situace hodna divadelní hry od Thomase Bernharda: Ukradené divadlo. Náměstek primátora za kulturu Matěj Hollan se pokusil Pešku v loňském výběrovém řízení vyměnit, ale komisi složenou ještě v dobách starých brněnských pořádků nepřesvědčil, Peška řízení těsně vyhrál a Hollan ho opět jmenoval ředitelem.

Operace Peška je precedens, je to první pokus o změnu ve vedení příspěvkového divadla pod vedením poonderkovské radnice. Všechny další podobné operace budou hodnoceny podle kritérií, jež platila za důležitá v Operaci Peška. Jaká to jsou? Především transparentnost celého procesu. Tedy zveřejňování všech podstatných personálních pohybů a komunikace s veřejností (v Operaci Peška se například nikdy neprokázalo, ani nevyvrátilo záhadné obvinění Pešky Hollanem z veřejně formulovaného rasismu /více: zde/). Na druhou stranu, které příspěvkové divadlo to dělá? Které divadlo by nějak uceleně informovalo o tom, kdo a proč z něj odchází a kdo naopak přichází? Máme to po divadlech jako veřejných institucích vlastně chtít!? Na webu Divadla Polárka v tuto chvíli nenajdeme nic o personálních změnách. Znamená to, že nejsou aktuální a zůstává pouze u proměny ředitele zřizovatele KVS, anebo je vše v režimu utajení? Budou všechny novinky zveřejněny v následujících dnech? Mezitím MF Dnes píše o jakýchsi nespecifikovaných starostech a stížnostech herců na jednání nového vedení. To všechno zní možná dramaticky, ale přijde mi to nakonec jako bouře ve sklenici vody. Na nového ředitele zřizovací organizace bylo vypsáno regulérní výběrové řízení a bylo standardně provedeno. Ostatně s příchodem nového ředitele (ředitelky) se každé divadlo více či méně zatřese, hodnocení změn nechejme na jaro 2017, kdy uvidíme první výsledky. Operace Polárka je teď zásadní především z hlediska regionálního trhu práce v daném oboru. V širším měřítku nemá důležitost a nic dál nad úroveň Brna neovlivňuje.

Bývalý ředitel Kulturního a vzdělávacího střediska U tří kohoutů, které je zřizovatelem Polárky, Roman Burián byl ve své funkci 8 let a nikdy ji nemusel obhajovat. Jeho výměna tedy není unáhlená nebo neočekávatelná. V situaci, kdy divadlu klesl počet diváků z 23307 v roce 2011 na 17424 v roce 2014, kdy klesl výdělek z tržeb z 2,6 milionu korun v roce 2012 na 1,4 milionu korun v roce 2015 (pokles o 48%), je taková výměna dokonce pochopitelná. Nový ředitel Tomáš Pavčík jistě přikročí k něčemu, co lze nazvat optimalizací vnitřních procesů provozu, a zatím nevidím důvod, proč tuhle ambici nepodpořit. Velice často totiž takový systémový úklid nevede k masivnímu propouštění, nevede k radikální obměně způsobu a stylu práce, nýbrž často vede k poznání a přijmutí skutečnosti, že potřebných změn lze dosáhnout rovněž se stávajícím kolektivem, anebo jeho většinou. O skutečnosti, že Pavčík ví, jak personálně divadlo vést, svědčí i poznámka jednoho z členů výběrové komise Marka Hlavici, proděkana pro umělecké a komunikační programy JAMU: Nepřichází s revolučními plány a nechce samoúčelně bourat vše, co se dosud podařilo, ale chce kontinuálně navázat na všechny dosavadní úspěchy a dále je rozvíjet. To, že v průběhu budoucí práce mezi novým vedením a některými osobnostmi v divadle nenastane souhra, harmonie, není nic neobvyklého nebo neetického – při tvorbě je třeba hluboká souhra, a ta není samozřejmostí, ideální kolektiv se může hledat i několik let. A pokud systémový úklid k razantním změnám nakonec povede, stává se tak zkrátka proto, že byly zjištěny vážné nedostatky ve fungování tělesa, které je nutné rychle napravit. Čím rychleji a razantněji potom nové vedení změny provede, tím méně bolestivé budou pro všechny zúčastněné a tím efektivnější budou pro divadlo.

Změny připravuje nový ředitel Tomáš Pavčík v součinnosti s režiséry Janem Cimrem a Terezou Lexovou a dramaturgyní Alžbětou Michalovou. Tyto osobnosti Pavčík vybral sám podle svého vkusu bez výběrového řízení, a má na to podle Petra Kalouska, radního za Brno-střed pověřeného péčí o kulturu, plné právo: Výběr uměleckého ředitele Polárky je plně v kompetenci ředitele KVS a to včetně způsobu jeho výběru.

Neviditelná záře Polárky

Divadlo Polárka za 17 let existence svoji zlatou éru již zažilo. Na začátku tisíciletí, kdy jej vedl Jan Mikulášek, platila Polárka za respektovanou českou scénu se širokou dramaturgií, která kvalitně naplňovala své poslání směrem k dětskému divákovi a navíc dokázala systematicky a pravidelně přitahovat svými večerními inscenacemi pozornost dospělé a zejména odborné veřejnosti. Mikulášek stejně jako jiní dobří šéfové dokázal kolem sebe koncentrovat výrazné umělecké osobnosti, především herecké (David Smečka – nyní v Klicperově divadle v Hradci Králové, Martin Siničák – nyní v ND Brno, Jan Hájek – nyní v Divadle Na zábradlí, Václav Neužil – nyní Dejvické divadlo, Mirek Černý – nyní na volné noze atd.). Mikuláškovu laťku dokázala udržet jeho nástupkyně Hana Mikolášková (nyní umělecká šéfka Městského divadla Zlín), jak také dokládá úryvek z prohlášení režiséra Petra Štindla: Myslím, že v období šéfování Hany Mikoláškové byla Polárka ve špičkové kondici, a myslím, že by se na tuto éru a směřování mělo navázat. Po Haně Mikoláškové nastupuje do vedení v roce 2009 Bronislava Krchňáková a Divadlo Polárka postupně zcela upadá do šedi sice odvedených, ale zcela nevýrazných inscenací.

Krchňáková v článku Jany Ustohalové v MF Dnes Spory o dětské divadlo v Brně nekončí, nový šéf chystá změny říká, že Pavčík zrušil pět naplánovaných premiér. Pravdou je, že Pavčík a jeho tým zrušil čtyři z pěti naplánovaných titulů a nahradil je tituly novými. Důvody k této obměně věcně argumentuje v tiskové zprávě (nechce, aby v Polárce režíroval herec, který není interní; nechce, aby režírovala Krchňáková pod fiktivním jménem; nechce spolupracovat s režisérem Jakubem Macečkem, protože s jeho prací nejsou v Polárce dobré zkušenosti atd.). Teď a tady v tom jen těžko vidět problém, hodnotit změny v dramaturgii bude možné až s odstupem více měsíců. Pro sezonu 2016/17 počítá nový dramaturgický plán Polárky se sedmi premiérami, z čehož čtyři proběhnou ve velkém sále divadla a tři na Malé scéně. Z repertoáru se stahuje 5 neúspěšných inscenací z 15, což nemůže chod divadla narušit; snížení počtu dopoledních repríz má za cíl vyprodat jediné představení a nehrát dvě pro poloprázdné hlediště (to zejména těla herců ocení); vstupné se zvýší v řádu jednotek korun atd.

Současná dramaturgyně a produkční divadla Bronislava Krchňáková pro MF Dnes říká, že „je to trafika“. Pomineme-li fakt, že ona sama byla dosazena na svůj post šéfové bez výběrového řízení, zkrátka odcházející Hanou Mikoláškovou, pochopil bych použití výrazu „trafika“ v případě pana Pešky, který by po odchodu z Divadla Radost potřeboval umístit do nějakého zaměstnání do doby, než by odešel do důchodu. Pavčík, který netrpí ani nedostatkem pracovních nabídek, ani nedostatkem respektu ze strany oborových kolegů, trafiku nepotřebuje. To Divadlo Polárka potřebuje provětrat, vyztužit dramaturgii a získat čerstvou tvář. Sama Krchňáková příliš respektu nevzbuzuje: podle Jana Cimra Krchňáková spolu s hercem Jiřím Skovajsou rozesílali školním pedagožkám, které tvoří páteř zákazníků Polárky, poplašné emaily o tom, že se divadlo změnou ředitele KVS zavírá; spolu s herečkou Martinou Mackovou se v původním dramaturgickém plánu na sezónu 2016/2017 vydávaly za režisérky Bertu Veselou a Elišku Šťastnou, čímž chtěly docílit režie jedné z inscenací. Přesto Pavčík Krchňákové nabídl místo produkční přímo ve vedení zřizovatele KVS!

Jak bylo řečeno několikrát v kauze Divadla Radost, udělat vyloženě špatně inscenaci pro děti na základě textové předlohy by vyžadovalo opravdu hodně vzájemně provázaných chyb. Děti jsou vděčné za interakci, snesou mnohem méně kauzality ve vyprávění příběhu a v inscenační stavbě, mají radost z blízkosti herců, kostýmů a hýbajících se kulis. Neříkám, že dětský divák nerozezná kvalitu od nekvality, dostat ho ovšem do situace, kdy si po divadle postěžuje nebo vyloženě prohlásí, že se mu představení nelíbilo, to už musí být dílo opravdu hodně pokaženo. Chci říct, že v dětském divadle lze pohodlně vydržet roky a roky, aniž by veřejnost poznala nějaké nesrovnalosti, aniž by se divadlo zdálo upadat.

Ztráta zaměstnání

Samozřejmě, že obava ze ztráty pracovního místa je u herců Divadla Polárka legitimní. Je legitimní stejně jako u jiných profesí v jiných zaměstnaneckých vztazích. Každý zaměstnanec by měl mít zajištěna svá práva a mělo by s ním být jednáno v rámci zákonů eticky. Stejně jako jiné profese v jiných zaměstnáních ovšem mohou zcela legálně i herci o svoji práci v konkrétním divadle přijít. Je to standardní situace, jejíž kontext může naplňovat podstatu špatného jednání se zaměstnancem, ovšem stejně tak nemusí. A jen proto, že tuto podstatu naplňovat může, nelze automaticky počítat s tím, že tuto podstatu skutečně naplňuje. Herci Divadla Polárka si mohou stěžovat, je to jejich právo, a k možnosti, že přijdou o zaměstnání, takové stížnosti patří. Aby se jejich stížnostmi někdo vážně zabýval, bylo by potřeba přinést konkrétní obvinění, vznést skutečnou stížnost na patřičných místech. Dokud se tak nestane, budou tyto stížnosti ze strany herců Divadla Polárka a jiných divadel pouhým folklórem kolem změny vedení divadla. Tomáš Pavčík je nyní kompetentní měnit v divadle v podstatě cokoli a těžko mu do toho může někdo mluvit z herecké šatny. Kritizovat lze výsledky.

 

/Text nabídl autor Divadelním novinám ze svého blogu: Honzirek.blog/

///

Více zde:

Tomáš Pavčík: Koncept strategie Divadla Radost

///

Více na i-DN:

Staronový ředitel Divadla Radost

My s tím nesouhlasíme!

Neradostné hledání ředitele

///

Divadlo Polárka v ohrožení?

• Autor: Jiří Honzírek
• Publikováno: 26. června 2016

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Divadlo Polárka může po letech zvednout hlavu

1. Ben Skála

   

   Pěkný den,
   rád bych podotkl, že je nečestné a nesportovní použít moji fotku a k tomu napsat „foto archiv“.
   Díky.

   26.06.2016 (11.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Vladimír Hulec

     

     Omlouvám se
     a opravil jsem. FOTO jsme převzali ze stránek Wikipedie.

     26.06.2016 (18.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Hana Mikolášková

   

   Děkuji Jiřímu
   za komentář k nesnadné současnosti zahrnující i ohlédnutí do historie Polárky a ráda bych upřesnila pouze to, že nástupcem tandemu Jan Mikulášek+Miroslav Oščatka byl umělecký šéf Martin Františák (nyní um.šéf činohry ND Brno), který mě přizval ke spolupráci a který musel z vedení odejít v důsledku nepříjemných politických tlaků, kterým Polárka čelila v roce 2007, a je to tedy hlavně jeho koncepce, co vyneslo Polárku k úspěchu, na kterém sice mám asi taky nějaký podíl, ale není fér ho připisovat pouze mně, i když já jsem v nastoleném programu pokračovala i bez Francina.
   Jinak novému vedení přeju příznivý vítr do plachet, silný žaludek na všechny bouřlivé okamžiky, dobrý kurz a rychlý příliv diváků.

   26.06.2016 (16.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Jiří Skovajsa

   

   Dobrý večer,
   žádám Jirku Honzírka aby neprodleně odstranil lživou informaci o mně. I když je pro jistotu uvedena stylem – Jedna bába povídala…
   Díky. J.S.

   26.06.2016 (20.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ