Divadlo v době koronaviru
Nikoli náhodou je jedním z pokladů světového písemnictví Dekameron, v němž si skupina uprchlíků ze zamořené Florencie vypráví v zapadlém sídle na venkově lechtivé historky. To vše ovšem za záclonou přibližujícího se moru. A nikoli náhodou je název článku Cristiny Carlini Divadlo v době koronaviru, citovaného v minulém čísle DN, parafrází názvu Hostina v době moru. Vypůjčujeme si jej i pro přehled toho, co se v divadlech světa v době koronavirové děje. (red)
Situace se neustále vyvíjí
Byť mnozí lidé tvrdí, že divadlo ke své existenci nepotřebují, právě v dobách krizí se pozná tvůrčí potenciál jednotlivců a skupin a zároveň touha lidí projevit a sdílet tvůrčí energii a společně se skrze divadlo vymanit z chmur doby. Dnes k těmto projevům kulturních aktivit přibývá ještě jeden výrazný aspekt – do kultury jsou investovány miliony. Což je taky důvod, proč zejména v USA určitou dobu trvalo, než byla kvůli pandemii uzavřena veškerá divadla, koncertní sály i stadiony. Jsme uprostřed nejisté doby, protože nikdo netuší, jak dlouho budou tato tvrdá opatření trvat.
Toto divadlo je dnes zavřené… Tyto a podobné nápisy se v úterý 17. března (v některých městech až ve středu 18. března) objevily v New Yorku a dalších městech USA na dveřích všech divadel, koncertních sálů, kin a stadionů FOTO FREDERIC J. BROWN
Co na to EU?
Na úvod vyberme některé části z prohlášení Sabine Verheyen, předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání EU, vydaného 17. března a nazvaného Podpořte studenty a kreativní průmysl ke snížení neblahých dopadů způsobených pandemií COVID-19: V kulturním sektoru sledujeme, že se zavírají kina, koncertní sály, divadla a muzea. Smekám před novým odvětvím nabízet produkce a komunikovat s diváky jiným způsobem, například zpřístupňováním představení online zdarma, je však třeba si uvědomit, kolik aktivních umělců a malých organizací této oblasti je ohroženo. Apeluji na Komisi Výboru a členské státy EU, aby kulturní sektor uklidnily prohlášením, že udělají vše, co mohou – zejména prostřednictvím značné finanční podpory –, ke zmírnění dopadů na toto odvětví. Kreativní oblast je krizí zasažena stejně jako například gastronomie, a potřebuje tedy stejnou úroveň podpory. Výbor pro kulturu a vzdělávání stojí pevně za všemi, a to nejen v oblasti vzdělávání a kultury, ale i za všemi těmi, kdo jsou postiženi propuknutím stávající epidemie.
Začalo to v Itálii
První zemí v Evropě postiženou koronavirem byla Itálie, kde už 23. února byla uzavřena veškerá divadla, muzea a další kulturní instituce. Nejprve direktivně v oblasti Benátska (včetně zrušení tradičního karnevalu) a Lombardie, k nim se postupně přidávaly další okresy a kraje, v nichž do té doby nákaza nezasáhla. Momentální stav celonárodní karantény definitivně uzavřel veškeré kulturní stánky. Samozřejmě i zde se jako v dalších zemích Evropy a nyní už i Severní Ameriky nabízejí zájemcům různé internetové možnosti připojení, například virtuální prohlídky galerií. Právě v Itálii se jako první objevil způsob, jak sdílet kulturu v komunitě. Svět obletělo video společného zpívání a muzicírování lidí na balkonech domů obklopujících náměstí nebo vystoupení herce z Teatro Piccolo. Tyto projevy historicky připomínají výstupy potulných jokulátorů z podhradí.
Londýn: Regulované získávání imunity
V showbyznysu se točí velké peníze, a proto britský ministerský předseda Boris Johnson dlouho stál na straně pojišťoven, což mu posléze ostře vyčetli nejen umělci, ale i politická opozice. Johnson razil teorii regulovaného získávání imunity nakažením celého národa s tím, že školy ani kulturní zařízení se zavírat nebudou. Divadla dostala jen doporučení, aby učinila opatření podle svého. (Většina divadel ještě začátkem března vydala jen zpřísněné pokyny, jak a jak dlouho si mýt ruce. Vznikl dokonce návod pro divadelníky, jak si mýt ruce dostatečně dlouho za přednesu úryvků slavných monologů ze Shakespeara…)
Tento přístup někteří britští umělci označili jako falešné chytračení. Dramatik James Graham na svém Instagramu lakonicky napsal: Uzavření divadel může zachránit životy. To je fajn. Takhle to řekl Boris Johnson, ale nebral v úvahu, že to pro mnohé z oboru může znamenat likvidaci. Řekli jste lidem, ať se drží dál od divadel, ale že divadla nemáme zavírat. Avšak když není oficiálně nařízeno zavření, nemohou si divadla nárokovat kompenzace, a když nebudou mít peníze, nepřežijí. Tak nám proboha aspoň dejte šanci bojovat! Bylo to absolutně nezodpovědné prohlášení. Závidím francouzským kolegům, kterým jejich vláda slíbila bohatý balíček opatření, kterými podpoří obor, a podpořila je prohlášením, že nikoho nenechají padnout (zbankrotovat).
Dramatička Lucy Prebble, jejíž nová hra měla mít v březnu premiéru, napsala: To je tedy opravdu zbabělý přístup. Naprosté zanedbání povinnosti. Takové prohlášení úplně rozhodí majitele malých podniků, umělce i diváky. Johnson se zjevně rozhodl ochránit především pojišťovny, což je strašlivé. Ale jsem přesvědčena, že mu nezbude nic jiného než se k tomuto problému vrátit.
Předseda NCA (National Campaign for the Arts) Samuel West upozornil na to, jak devastační dopady může vzniklá situace mít pro celý kreativní průmysl, který potřebuje jasné direktivy a skutečnou podporu. Neformální uzavření divadel a kulturních sálů může podle něj způsobit krizovou situaci v celém sektoru. Dále upozornil na to, jak životně důležité může být umění v nadcházejících měsících, kdy lidé budou potřebovat inspiraci k životu, útěchu a radost.
Solidarita divadel
Navzdory zmatkům spojeným s prohlášením vlády vyjadřovali umělečtí ředitelé divadel celého Londýna na Twitteru vzájemnou solidaritu. Po oznámení podpory divadlům ze strany bývalého profesionálního fotbalisty Garyho Linekera si umělecké šéfka The Royal Court Theatre Vicky Featherstone neodpustila štiplavý dotaz: Děkujeme. A znáte nějaké bohaté fotbalisty, kteří milují divadlo, a mohli by nám tedy finančně pomoci v budoucnosti?
Julian Bird, šéf exekutivy SOLT (Society of London Theatres) a UK Theatre, sdělil: Rozhodnutí zavřít veškerá divadla nebere naše organizace na lehkou váhu. Uvědomujeme si, že to může mít krutý dopad na kohokoli z dvě stě devadesáti tisíc pracovníků, kteří v tomto odvětví pracují. V těchto nejistých časech SOLT a UK Theatre zůstávají v pohotovosti, aby pomohly přežít těm, kdo jsou nejvíc ohroženi, a věří, že v brzké době budeme mít možnost znovu přivítat diváky v hledištích. Kromě toho vyzval diváky, kteří si zakoupili vstupenky, aby uvážili, zda budou vyžadovat vrácení peněz za neodehraná představení, či zda si mohou dovolit částku utracenou za vstupenku darovat na podporu divadelního průmyslu.
SOLT a UK Theatre zavedly čtyřiadvacetihodinovou telefonní linku a vytvořily e-mailovou schránku Theatre Helpline, která bude sloužit podpoře divadelních profesionálů, co se týká jejich zdraví a sociálních jistot. Důvěryhodné zdroje nabízejí podporu a poradenství v celé řadě osobních a profesionálních témat, včetně šikany, fyzického a duševního zdraví, financí, kariéry a otázek odchodu do důchodu. Je otevřena každému, kdo pracuje přímo v divadle, nebo je na volné noze. Od 18. března funguje z popudu SOLT a UK Theatre microsite theatresupport.info, která shromažďuje informace týkající se ohrožení živobytí všech, kdo pracují v tomto odvětví. Nejen herců a scénických umělců, ale i těch, kdo se pohybují v zákulisí, těch, které zaskočila tato bezprecedentní situace. SOLT nejen shromažďuje informace ze všech možných zdrojů, ale zároveň je centrálou pro různé charitativní sbírky, do nichž mohou lidé přispívat. A že jich v Británii není málo! Pro zajímavost nabízím jejich přehled: Actors’ Benevolent Fund (ABF), Actors’ Children’s Trust (ACT), The Actors’ Church, Dance Professionals Fund, Equity Charitable Trust, Funds for Freelancers, Grand Order of Water Rats, Help Musicians, Make A Difference Trust (MAD), Royal Opera House Benevolent Fund, Royal Theatrical Fund, Stage One New Producers, Theatre Chaplaincy UK, Until the Curtain Rises, UK Theatre.
Zároveň SOLT a UK Theatre lobbují u vlády za to, aby uvolnila podobně jako v jiných evropských zemích dodatečnou finanční podporu pro divadla a jejich pracovníky, aby tak tomuto sektoru umožnila koronavirovou krizi přežít.
Na webových stránkách portálu WhatsOnStage je k dispozici manuál k tomu, jakým způsobem je možné divadla podpořit: lze darovat finanční částku konkrétnímu divadlu, zakoupit si členství v divadle, nepožadovat vrácení peněz za zakoupené vstupenky, kupovat si vydané divadelní texty, napsat ministerskému předsedovi, kupovat upomínkové předměty divadel, sledovat online přenosy, sdílet názory přes sociální média, zakoupit předplatné a… nepropadat beznaději. Na serveru WhatsOnStage existuje stránka, která informuje o streamování různých představení, koncertů či one man / one woman show. Vzhledem k tomu, že britská divadla do této situace „naskočila“ později, program se v době uzávěrky Divadelních novin teprve připravoval. Kromě zrušených premiér, které se měly konat v průběhu jara, padlo za oběť pandemii i slavnostní předávání Laurence Olivier Awards, které se mělo konat v dubnu v Royal Albert Hall. Podle posledních informací bylo definitivně zrušeno.
Svět v době koronavirové FOTO ANDREW KELLY
Broadway potemněla
Také v USA se dlouho váhalo s uzavřením divadel. Důvod byl obdobný jako v Londýně: generují totiž neskutečné zisky. Například zastavení prodeje lístků a uzavření představení broadwayského revivalu West Side Story režiséra Iva van Hovea znamená podle odhadu ztrátu více než sta milionů dolarů. Ještě v době, kdy Itálie vstupovala do karantény, existovala v USA jen doporučení k uzavření divadel či k omezení jejich provozu. Guvernér New Yorku Andrew Cuomo vyhlásil přerušení provozu divadelních produkcí v New Yorku teprve po eskalujícím nebezpečí nakažení koronavirem v Evropě začátkem března. Nejprve se doporučení týkalo pozastavení produkcí, na nichž je přítomno více než pět set lidí. Jako jedna z prvních byla (nejméně do konce března) uzavřena koncertní síň Carnegie Hall a své brány zavřela také MET. I v této nejisté situaci však nebyl zastaven předprodej vstupenek na stávající broadwayské produkce. Obchodní skupina The Broadway League ubezpečovala zákazníky: Výrazně jsme zvýšili hygienická opatření, ať už frekvencí úklidu, nebo dezinfekcí prostor jak veřejných, tak zákulisích. A také apelujeme na diváky, kteří jsou nachlazení, aby do divadel nechodili. Ještě v polovině března starosta NYC Bill de Blasio řekl CNN: Nerad bych viděl, jak Broadway potemní. Pokusíme se to vybalancovat. Producent Scott Rudin oznámil v tentýž den rekordní tržby muzikálu West Side Story a sdělil redaktorovi The Hollywood Reporter: Moji partneři i já chceme, aby broadwayské divadelní domy byly plné – zlevnili jsme lístky, aby představení mohli vidět i lidé, kteří si to jinak nemohou dovolit.
Nicméně poté, co v USA na COVID-19 zemřelo 1 200 lidí, bylo třeba zasáhnout. Protože nebezpečí se ukázalo být blízko – jeden z broadwayských uvaděčů, který střídavě sloužil ve dvou divadlech, měl pozitivní test na koronavirus –, přišlo bezodkladné rozhodnutí uzavřít veškerá newyorská divadla. To mimo jiné znamená, že se na neurčito odložily premiéry, které se mohly stát kandidáty na Cenu Tony, jako například muzikál Boba Dylana Girl from the North Country, inscenace Kati Martina McDonagha nebo muzikál o životě a smrti Diany, princezny z Walesu.
Pro zájemce jsou ale k dispozici online přenosy z Metropolitní opery, prohlídky výtvarných galerií nebo bohatý výběr (měsíční poplatek 10 dolarů, ročně 100 dolarů) záznamů divadelních produkcí včetně řady broadwayských hitů.
Komentáře k článku: Divadlo v době koronaviru
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
