Dny otevřených dveří a začátků (No. 7)
Pravá moc začíná tam, kde začíná utajení, řekl Hannah Arendt a – obchodní centrum Palladium zaplavily desítky tajných agentů. Projekt Secret Radio byl jednoznačně nejveřejnějším a nejperformativnějším počinem letošního Nultého bodu. Odehráli si ho na place sami účastníci – a nešlo o žádnou symbolickou spoluúčast. Celou akci si odběhali, odskákali a odjezdili na eskalátorech.
Sdružení Ligna, které s tímto konceptem přišlo, je německou skupinou vzniklou v roce 1997. Založili ji tři herci a teoretici médií, inspirováni myšlenkou B. Brechta o tom, že rádio by nemělo pouze vysílat, ale také přijímat. Posluchači by tedy neměli pouze poslouchat, ale sami se aktivně zapojovat. A o to tvůrcům právě jde. O zapojení „diváka“ pomocí rádiových pokynů, a také o osídlení veřejného prostoru. Předchozím společným počinem Informbureau a LIGNA byla inscenace „Without radio I can´t“. Podobným projektem Ligny byla také choreografická inscenace New Man z roku 2011, které si diváci podle pokynů na jevišti sami odtančili (více o projektu v Divadelních novinách http://www.divadelni-noviny.cz/krakov-zije-divadlem-no-4).
I tentokrát se příkazy vysílaly každému zvlášť do sluchátek, celá akce se ale z jeviště přesunula do prostoru nákupního domu. Secret Radio se stalo sítí tajných služeb a účastníci vládními agenty. Tři dva jedna teď– a splyňte s davem! Ne všem se to zezačátku dařilo. Typický návštěvník nákupního centra se od typického divadelního alternativce přeci jen značně liší už na první pohled. Ale postupem času špioni schovali sluchátka, znalecky se zahleděli do výloh a osvojili si stádní krok konzumního občana…
…v tu chvíli začalo skutečné dobrodružství. Ač tomu zpočátku nic nenasvědčovalo, tajná mise jela na plné obrátky. Rozběhnout se – Zastavit – Do dvou minut se dostat do dětského koutku ve druhém patře – Nevzbudit přitom pozornost – vyzvednout zprávu – Rozpoznat příjemce – Nenechat se zmást nastrčeným falešným adresátem – Od obchodu s klenoty se zahledět k zábradlí šikmo nahoře – kývnout… A při tom všem být naprosto nenápadný, všední a zdánlivě zaujatý nejnovější sportovní módou.
Mise zaměstnávala odhadem 50 agentů po dobu jedné hodiny. Jisté pokyny byly společné všem, další individuální nebo různě načasované. Vše bylo připraveno speciálně pro tento prostor. Některé úkoly byly zdárně splněny, u jiných příjemce nebo adresát zaváhal, ztratil oběť, nenašel zprávu nebo jinak selhal. Akce ale jela dál. Stále ve střehu, stále v utajení. Hodina plná adrenalinu a zapojení. Výborný postup, skvělý výsledek. Je-li moderní člověk natolik otupen konzumními lákadly, že už ho do divadla nedostanete, nalákejte ho do obchodního centra a vtáhněte ho do děje bez velkých cavyků naprosto fyzicky!
Tvůrcům projektu Secret Radio se podařilo spojit site-specific, veřejný happening, dobrodružnou hru a spolupráci diváků. Zároveň ukázali, že hranice divadla, zvlášť toho alternativního, jsou skutečně široké. Stejně jako je v něm variabilní úloha diváka. Protože kdo byl vlastně divákem při této performanci – přihlášení účastníci v roli agentů, náhodní nakupující znejistění podivnými úkazy v bezpečí přehledného a hlídaného obchodního domu, nebo nakonec samotní tvůrci, kteří rozdali sluchátka a pak se celou věcí bavili ze „zákulisí“?
///
Ostatní díly festivalových zpravodajství:
Dny otevřených dveří a začátků (No. 8)
Dny otevřených dveří a začátků (No. 7)
Dny otevřených dveří a začátků (No. 6)
Dny otevřených dveří a začátků (No. 5)
Dny otevřených dveří a začátků (No. 4)
Dny otevřených dveří a začátků (No. 3)
Dny otevřených dveří a začátků (No. 2)
Dny otevřených dveří a začátků (No. 1)
Komentáře k článku: Dny otevřených dveří a začátků (No. 7)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
