Do divadla s kuřetem (No. 10)
Poslední produkce Malé inventury přilákala do festivalové centrály, Studia Alta, dav lidí, který se horko těžko do sálu vměstnal. Důvodem bylo, že se po představení konal závěrečný večírek. Konala se také jediná světová premiéra letošní přehlídky (nikoli ovšem divadelní, ale filmová) a hlavně – Der Hermann, das Lipnik navazuje na dlouholetou jevištní tradici.
Divadelní mystifikace rozehraná Eduardem Jenickým a Václavem Rašilovem si drží ráz scénického čtení FOTO ARCHIV FESTIVALU
Je to další díl nekonečného komediálního seriálu ze scénáristické dílny Džiana Babana a Vojtěcha Maška, který od roku 2004 využívá k pobavení svých příznivců jak divadelní, tak komiksové formy a představuje nová dobrodružství typicky asymetrického vztahu velikána německé literatury Hermanna Schlechtfeunda a jeho oddaného fanouška, novináře Jožky Lipnika.
Divadelní mystifikace rozehraná Eduardem Jenickým a Václavem Rašilovem si drží ráz scénického čtení. Ve čtyřech obrazech rozvíjí příběh, jenž je vlastně prologem ke krátkému filmu. Záminkou pro projekci je Lipnikem vyprovokovaná výprava z Hermannovy mnichovské garsonky do (tolikrát opěvované) Prahy, kde se literární gigant poprvé konfrontuje nejen s novinářem, ale i se sebou na plátně. První půle, samotné jevištní dění, je složená z příprav na filmový zážitek, postupné rozkrývání okolností i důvodů zájezdu do Čech. Na jejím pozadí krystalizují střípky z Hermannovy kontroverzní minulosti, povahové rysy a základní dynamika „love-hate realionship” obou mužů, z nichž vyvěrá charakterisická situační komika. Každá scéna zastupuje novou Lipnikovu návštěvu u spisovatele a opisuje závaznou strukturu, kterou pokaždé uzavře variace Hermannova příkazu Raus! Aktéři neprovokují šťavnatými komentáři současného dění, jen v sobě vlastní nadsázce bagatelizují kauzy oblouděných seniorů, obchod s orgány nebo třeba terorismus. Podobně uctivě neuctivě si utahují i z českého undergroundu. Těžiště satiry je však ukotveno především v důvtipné kresbě charakterů a jejich zákonitých, přesto překvapivých interakcích.
Natočený „dokument“ je testuje v mezní situaci. Lipnik si tentokrát přichází ke svému idolu pro autogram. A protože účel světí prostředky, bere si jako náboženský fanatik na pomoc rovnou revolver. Série nečekaných zvratů doprovázejících mocenskou výměnu rolí nakonec přirozeně vyústí v upevnění původního statu quo, mezitím ho ale ještě stihne ukázat v novém světle morální ambivalence. Der Hermann, das Lipnik nezklame. Zůstává nekomplikovanou zábavou sdělnou širokým vrstvám, přesto neslevuje na kvalitě vedeného dialogu.
///
Předchozí díly denních zpravodajství:
Komentáře k článku: Do divadla s kuřetem (No. 10)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
