Dobrodružná Stuartovna
Jako redaktor vím, co jsou drobné „kosmetické“ úpravy textu, sám je čas od času činím a autoři je přecházejí mlčením (snad souhlas), občas reagují i pochvalou nebo drobnou nevolí. Publikuji-li jinde, jsem na podobné zacházení plus minus připraven a většinou se „po zásahu“ příliš nedurdím. Moje recenze v MFD na vinohradskou Marii Stuartovnu (11. ledna) je ovšem podkreslena vysloveně dobrodružnou anabází. Zachoval jsem, ba překročil velmi krátký rozsah, který mi byl vyměřen. V okamžiku, kdy jsem se nacházel ve vlaku, s obtížemi projíždějícím čerstvě a prudce zasněženou krajinou (nejezdím s note-bookem), se ozvala redaktorka, že je podle editora v recenzi málo prostoru věnováno výkonu Dagmar Havlové v titulní roli, ten prý bude čtenáře zajímat především. S výkonem jsem neměl problém, ale zdálo se mi vhodné spravedlivě připomenout i kreaci Lucie Juřičkové v roli královny Alžběty. V dalším telefonátu jsem se dozvěděl, že se v redakci rozhodli udělat z recenze „otvírák“, což asi nabylo původně v plánu, mám prý tedy přidat vůbec víc textu. Na venkově jsem byl bez počítače, takže jsem později z rukopisu (v původním smyslu slova) diktoval přes mobil své doplňky. Spolupráce s redaktorkou (oba jsme se nacházeli na zapadané Vysočině) probíhala v příjemné atmosféře, pondělní vydání mě však přece jen poněkud zaskočilo. Tři čtyři kosmetické úpravy beru, ne však ty zásadní. Závorku (ač premiéru odehrála s virózou) bych z počítače nevypustil, to je informace pro bulvár. Konec mé recenze (podotýkám, že to nebyl diktovaný úsek, který by mohl být zkreslen ztíženým odposlechem) vypadal takto: Alžběta pak v hořkém epilogu pochopí, že byla svými rádci obelstěna a marně se pokouší pohnout s vlastním obřím – na boku položeným – portrétem. Vinohradští však zažitou představu o konzervativním divadelním stánku opět sympaticky posunuli.
Avšak v tisku čtu druhou větu takto upravenou: Vinohradští tak Špinarovou Marií Stuartovnou opět sympaticky posunuli zažitou představu o konzervativním divadelním stánku.
Nejde mi o slovosled, ale o záměnu „však“ za „tak“. Je to z mé strany hnidopišství? A ještě jednu poznámku. Titulky většinou vznikají v redakci, já navrhl jen pracovní: Střet dvou královen přibližují soudobé rytmy i design. Opakuji, s kvalitním výkonem hlavní představitelky nemám problém (ač premiéru odehrála s virózou), novinový titulek Havlová, to je královna ovšem ducha mého článku nevystihuje, spíš ho zkresluje.
Komentáře k článku: Dobrodružná Stuartovna
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jan Vaněk jr.
Když se ptáte – ano, je to od vás („ze strany“ je zdeúředničina) hnidopišství: obě věty (mimochodem, v první vám chybí čárka; v MfD ji naštěstí doplnili) nejsou v odporovacím vztahu (symbolika cukání portrétem je dost anti-konzervativní), takže spojka je matoucí.
01.02.2010 (23.10), , Trvalý odkaz komentáře,