Dopis z Curychu
V České republice se opakovaně ozývá volání po zavedení přímé demokracie. Jak ale funguje přímá demokracie ve Švýcarsku a jaké má výhody či nevýhody – to ví v Čechách málokdo.
Jednou z výhod přímé demokracie je jistě přímé lidové hlasování o zákonech země. Jednou z nevýhod je ale fakt, že rozhodnutí, co je, co není a co bude společnosti prospěšné, je často velmi složité.
V posledním březnovém hlasování měli Švýcaři rozhodnout mimo jiné o dvou předlohách – o uzákonění šestitýdenní dovolené pro všechny a o státně fixovaných cenách knih. Návrh o uzákonění šestitýdenní dovolené vycházel z faktu, že pracovní produktivita stoupla ve Švýcarsku v posledních letech o 20 %, ale zároveň tomu přiměřeně stouply o desítky milionů i zdravotní a sociální výdaje na léčení nemocí spojených s pracovním stresem. Dosud uzákoněné minimální čtyři týdny dovolené neodpovídají už době potřebné na regeneraci sil nejen z vyčerpávajícího pracovního procesu, ale i ze stále náročnějšího životního tempa a stylu současné doby.
Přes veškerý sociální blahobyt nepatří totiž občané Švýcarska k nejšťastnějším obyvatelům naší planety: Švýcarsko je ve světovém měřítku na devátém místě v počtu sebevražd. Hlavní příčinou tak vysokého počtu sebevražd je podle odborníků psychická deprese. Příčiny depresí jsou bezpochyby různé, ale určitou souvislost se stresem, způsobeným stoupajícím tlakem a nároky pracovního trhu, lze předpokládat. Švýcaři mají v celosvětovém měřítku nejvyšší počet pracovních hodin v týdnu!
Nicméně švýcarští občané se rozhodli ve výše zmíněném hlasování proti uzákonění delší dovolené. Možná byli voliči při hlasování ovlivněni názory konzervativních stran a svazů zaměstnavatelů, možná jsou Švýcaři jen zodpovědnými občany v době celosvětové hospodářské krize, možná jsou jen konzervativní …
V tomto březnovém hlasování rozhodovali švýcarští občané také o uzákonění fixních cen knih. Smyslem předloženého zákona byla podpora pestrosti knižního trhu, podpora konkurenceschopnosti malých knihkupectví, zvýšení šancí na vydávání malých nákladů, vydávání cenných knih a titulů méně známých či začínajících autorů. Zavedením fixní ceny by se vyřadil princip nabídky a poptávky volného trhu. Státem stanovená knižní cena by byla závazná pro malá knihkupectví i pro velké řetězce, které zatím profitují zejména z toho, že se orientují takřka výlučně na mainstreamovou literaturu a prodávají především bestsellery.
Odpůrci zákona o stanovení fixních cen argumentovali tím, že je třeba nejprve vůbec vzbudit chuť číst a že tomuto účelu jistě poslouží knihy typu Harry Potter nebo Šifra mistra Leonarda spíš než náročná literatura. Jejich dalším argumentem bylo, že se knihy zavedením fixní ceny zdraží. Pravděpodobně by tomu tak i bylo, ale jednalo by se jen o zanedbatelné zvýšení cen a především právě u cen knih prodávaných velkými řetězci.
I v tomto případě byl návrh zákona v hlasování odmítnut. Rozhodnutím svých občanů se Švýcarsko zařadilo v Evropě po bok Belgie, Estonska, Polska, Velké Británie, Švédska a České republiky. Na druhé straně Německo, Rakousko, Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko státem stanovené fixní ceny knih mají…
Jak by asi rozhodli v hlasování občané České republiky?
Jarmila Wunderlin
publicistka
Literární noviny číslo 15/2012
vyšly 12. dubna 2012.
www.literarky.cz
[email protected]
Komentáře k článku: Dopis z Curychu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
