Došlo do redakce
Tereza Hronová: Láska za časů korony
Nakladatelství Zeď, 176 stran.
Knižní prvotina dokumentaristky Terezy Hronové (1985). Na příbězích konkrétních jedinců a párů žijících v Česku, ale v době koronaviru „zachycených“ v různých částech světa mapuje podoby lásky a vztahů, jak je v době pandemie vnímali a prožívali. Autorka jejich vyprávění průběžně doprovází vlastními úvahami a osobním příběhem, citáty z veřejně dostupných internetových textů a blogů. Když vláda vyhlásila nouzový stav kvůli koronaviru, začala jsem se bát zejména času, který musím strávit sama se sebou. A tak jsem se rozhodla sbírat příběhy lidí, kteří měli chuť mluvit se mnou o vztazích. Vznikla tak ryze osobní a niterná zpověď, píše. Oslovila neznámé lidi na sociálních sítích a vyzvala je, zda se jí nechtějí svěřovat se svými úvahami na téma láska a vztah. Z nich vybrala jedenáct, které zpracovala. Vznikla pestrá mozaika příběhů a osudů mladých lidí a párů této doby. Víc než o pandemii se z ní dozvídáme o nich samých, o jejich mnohdy romantických, naivních, nevyzrálých postojích a jednání, o jejich osobních krizích a různých únicích z nich. Dobrá aktuální žurnalistika. Čtivý paperback s fotografiemi Lukáše Bíby a v kvalitní grafické úpravě studia ginger&fred, který bude i do budoucna svědectvím této doby a lidí v ní.hul
Wolfgang Amadeus Mozart: Titus, Requiem
2CD, Radioservis, 150:45 min.
Hlavním titulem tohoto dvojalba je archivní monaurální nahrávka Mozartovy opery La clemenza di Tito (pod názvem Titus, v českém překladu Jeleny Holečkové) z jubilejního mozartovského roku 1956. Vedle tohoto záznamu živého rozhlasového přenosu opery z Rudolfina 23. ledna 1956 je součástí kompletu ještě Mozartova zádušní mše Requiem, záznam živého přenosu z katedrály svatého Víta 2. června téhož roku. O spletitostech vzniku a uvedení opery pojednává v bookletu stručně, ale o to čtivěji a fundovaněji editor kompletu dr. Jan Králík. Méně známé jsou však okolnosti uvedení tohoto koncertního provedení. Na přípravu byly vyčleněny zkoušky již od 9. ledna a pro tyto účely byla nutná dokonce „důrazná“ prosba o uvolnění brněnské sólistky Soni Červené (Annius) k ansámblovým a orchestrálním zkouškám, jak je známo z vydaných pamětí pěvkyně. Velkolepý projekt totiž počítal vedle pěveckých hvězd Národního divadla (Beno Blachut – Titus, Marta Krásová – Sextus) také s talenty z Brna, Olomouce a Českých Budějovic. Je možné tak slyšet kvalitní pěvecký výraz i Růženy Jelínkové (Vitellie) a Stanislavy Součkové (Servilie). Symfonický orchestr Pražského rozhlasu vedl tehdejší ostravský dirigent a Talichův žák Václav Jiráček svěže a interpretačně moderně. Operu se mu pro koncertní uvedení podařilo citlivě redukovat z více než dvou hodin na 100 minut, a to díky krácení a škrtům recitativů a vynechání dvou árií Annia a Tita z druhého dějství. Nahrávka je přes technické nedokonalosti natolik poutavá, že posluchač snadno promine i rušivé pokašlávání diváků – ten den ukazoval teploměr skoro 6 °C. V záznamu Requiem, pod taktovkou lipského dirigenta Heinze Fingera, spolu s Českým pěveckým sborem Jana Kühna a Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy – FOK, znějí hlasy Bena Blachuta, čerstvé sólistky ND Libuše Domanínské, Eduarda Hakena a bratislavské sólistky Niny Hazuchové. Album vyšlo k 95. narozeninám Soni Červené, které slavila 9. září.
Milan Černý
Komentáře k článku: Došlo do redakce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
