Došlo do redakce
František Laurin: Divadlo mého života aneb Sklíčka z krasohledu (Grantis Ústí nad Orlicí 2014, 189 str.)
Vzpomínky divadelního režiséra a pedagoga Františka Laurina, které s ním připravil, sepsal a k jeho 80. narozeninám k vydání připravil dlouholetý hradecký divadelní aktivista, pedagog a manažer Alexandr Gregar. Laurin neodkrývá zasuté 13. komnaty svého života, ale uspořádaně a věcně prochází svým osudem od rodinných kořenů a útlého dětství přes studia na DAMU a řadu svých režií a spoluprací s českými divadly až po své současné aktivity. Vření společenské a politické nechává zaznít jen ze vzdálených ohlasů, jako by se jej příliš netýkalo. Snad jen léta 1988–1989 a listopadové události v Divadle na Vinohradech, kde byl v té době ředitelem, jej donutí k jasnějšímu vyjádření jeho společensko-uměleckých postojů. Raději se ale v knize soustředí na jemné situační detaily svých životních i uměleckých peripetií coby studenta, pedagoga i režiséra, charakterizuje inscenace, které vytvořil, a seznamuje čtenáře s řadou divadelních osobností, se kterými pracoval, od Miloše Nedbala a herce Národního divadla přes dramatiky J. R. Picka a Jiřího Šotolu až po Petra Ustinova, jehož hry v 60. letech režíroval, a prof. Jana Císaře, který ke knize napsal doslov. Milé, tiché, možná však až příliš poklidné ohlížení slušného člověka za českým činoherním divadlem 2. poloviny XX. století.hul
Komentáře k článku: Došlo do redakce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
