Došlo do redakce
Igor Orozovič: Když chlap svléká tmu
CD Supraphon 47:55 min.
Herec Národního divadla Igor Orozovič má ještě – minimálně – jednu uměleckou kariéru: hudební. S Milanem Šotkem a Jiřím Suchým z Tábora je spoluzakladatelem Cabaretu Calembour, v němž zpívá i hraje a pro který kromě textů píše i hudbu. Skládá scénickou hudbu a především hraje na klavír, skládá autorské písně a vystupuje se svou kapelou Igor Orozovič & Co. V dubnu vydali – v produkci Filipa Jelínka – debutové album s jedenácti Orozovičovými písněmi prokazující, že i tuto polohu herec bere důsledně. Jazzově nachucené, herecky „vyprávěcí“ písně plynou jako zpovědi blízkého přítele při usínání. Trochu Serge Gainsbourg, něco z Charlese Aznavoura či Maurice Chevaliera, abychom připomněli vlivy francouzského hereckého popu a šansonu, či – zůstaneme-li v českých vodách – Pellar nebo Bulis. Příběhy, obrazy, zastavení. Zaujme hodně duetů, z nichž mnohé jsou s kolegyněmi-herečkami – s Kateřinou Marií Tichou, Barborou Polákovou, Anetou Langerovou, Veronikou Lazorčákovou, Markétou Foukalovou a především s Ivou Janžurovou, již s obdivem nazývá Madamme de Janjour. Divadlo, stesk, kouř z cigaret, průhledy do duše, nenaplněné touhy a nostalgie prosakují snad každou písní, každým veršem… Házels mi kaštan do kapsy / Je to dávno / A něžně líbal na vlasy / Je to dávno / Z očí jsi hádal počasí / Z majáku signál dával jsi: / Mám tě rád…
Komentáře k článku: Došlo do redakce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)