Došlo do redakce
Miloslav Klíma: O dramaturgii
Pražská scéna ve spolupráci s KALD DAMU, 240 stran
Česká teatrologie nemá příliš knih zabývajících se dramaturgií a jejími proměnami v druhé polovině dvacátého století, po „zlatém“ období šedesátých let. Právě jimi se – z teoretického i ryze praktického hlediska – zabývá čtivá, přitom vysoce fundovaná publikace shrnující životní zkušenosti i konkrétní divadelní praxi dramaturga a profesora DAMU Miloslava Klímy nasbírané na více než padesátileté cestě (od konce 60. let) českými divadly od Chebu (kde spolupracoval mj. s Milošem Horanským, Janem Grossmanem či začínajícím Miroslavem Krobotem) přes Hradec Králové (Josef Krofta – Drak, Beseda) po Divadlo Na zábradlí začátkem 90. let (Jan Grossman) a Národní divadlo (1996–2002). Jde o souhrn obecných poznatků i konkrétních situací z jeho bohaté divadelní praxe, doplněný literaturou ke studiu dramaturgie. Publikace, jež je 24. svazkem teatrologické řady tohoto nakladatelství, je určena nejen teatrologům, ale především všem zájemcům o hlubší poznání divadla a – samozřejmě – je a na několik desítek let bude potřebnou příručkou pro studenty divadelní dramaturgie a zájemce o tento obor. Úvodní analýzou termínu dramaturgie přispěl estetik prof. Bohumil Nuska a závěrečnou poznámkou dávající publikaci do kontextu tohoto oboru knihu opatřil editor Jan Dvořák.hul
Ridina Ahmedová & Petr Tichý: HLASkontraBAS
CD, Polí5, 41:18 min.
Ridina Ahmedová a Petr Tichý jsou na české hudební scéně představiteli osobitých experimentátorů s hlasem a kontrabasem. Oba mají více než dostatečnou průpravu z mnoha kapel (Tichý v kapelách Alvik, Bran, NTS a dalších, Ahmedová ze sólových projektů, léta vede hlasové dílny a účastní se různých performancí zaměřených na hlasovou improvizaci), setkávali se v různých jazzových seskupeních (Floex band), oba ve své práci – i na této nahrávce – často používají smyčky (looping) a experimentují s nimi. Jejich autorský debut patří k nejzajímavějším (a přitom posluchačsky vstřícným, plným různých nálad a pocitů) nahrávkám experimentální vokální hudby posledních let u nás, typu hudby, kterou u nás reprezentuje Iva Bittová a ve světě nejvýrazněji Meredith Monk. Pohybuje se na pomezí jazzu, etno-folku, world music a vážné hudby. Oba pracují s akustickým zvukem bez vnějších elektronických efektů (pomineme-li využití loopingu a mixážních efektů) a důsledně udržují písňovou formu. Podstatná je pro ně nálada a citlivý, vzájemně vyvážený dialog – Tichý rozvíjí široké zvukové možnosti kontrabasu a hry na něj a Ridinová reaguje (či dialogu vévodí) svým scatovaným zpěvem. „HLASkontraBAS je výjimečné album dvou výjimečných interpretů. Mistrovské dílo, na kterém se jen těžko dá najít nějaký nedostatek nebo slabé místo. Tichý prokázal, že Miroslav Vitouš a George Mráz mají dalšího následovníka, a Ahmedová že je jednou z nejlepších vokalistek na naší scéně, která je nejen hlasově suverénní, ale má i silné nápady,“ napsal o albu publicista Alex Švamberk. Těžko k tomu něco dalšího dodávat.hul
Komentáře k článku: Došlo do redakce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
