Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Došlo do redakce

    Emanuel Frynta: Nehraje se

    CD Galén, 58:21 min.

    Čtyřicet dva básniček, mikropovídek a bajek Emanuela Frynty čtených – s obrovskou radostí a potěšením – profesorem Ivanem Vyskočilem za klavírního doprovodu (či spíše s mezihrami) Přemysla Ruta. Nahrávka je dokladem lidsky i umělecky souznějícího čtení a chápaní Fryntova humoru jeho dlouholetým přítelem a popularizátorem jeho díla. Vznikla 22. dubna 1991 v pražském studiu Lucerna (první vydání vyšlo v r. 1991 na audiokazetě v Edici Čs. hi-fi klubu). Najdeme zde jak texty, jež proslavil kabaret Divadla v Dlouhé Kdyby prase mělo křídla (Myš domácí, Tygr, Sandály, Vrabčáci…), tak i méně či zcela neznámé, vždy však plné odzbrojujícího přímočarého humoru plného slovní i situační fantazie a point snad v každém řádku každého verše. Mohu-li parafrázovat úvodní text Ježek, tedy Nahrávka se očím znalce / může zdát vycucaná z palce / ve skutečnosti ale není / protože vznikla s potěšení / nad tím, že ač má mnoho vad / člověk se liší od hovad / i tím, že umí skloňovat… Chytrý humor neomezené fantazie pro děti i dospělé. Nahrávka je a bude ozdobou sbírky každého fanouška odkazů malých scén šedesátých let, kdy (a pod jejichž vlivem) tato poezie i samo podání Ivana Vyskočila vznikalo.hul

    Jaroslav Róna: Architektura / Publikace / Scéna

    Pražská scéna, 244 stran

    Pro mnohé možná překvapivá kniha o méně známých, víceméně okrajových aktivitách malíře a sochaře, jednoho z členů proslulé Pražské pětky. Vychází při příležitosti jeho letošních šedesátin a chystané velké retrospektivní výstavy v Galerii hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu na pražském Staroměstském náměstí (od 23. června do 29. října). Zachycuje jeho umělecké přesahy k architektuře, ilustraci knih a divadlu. Dokumentuje nejen jeho tzv. architektony – prostorové vize architektury vytvářené z bronzu nebo pálené hlíny –, ale také jeho aktivity v reálné architektuře. Právě jeho nedávné realizaci – vile v Praze-Radotíně (vzniklé ve spolupráci s jeho ženou architektkou Lucií Rónovou) – je věnováno jádro knihy. Moderní dům-rotunda – v půdoryse se šnekovitě se rozvíjejícím jádrem bez pravých úhlů – je dokumentován nejen v plánech a výstavbě, ale i samostatným blokem fotografií Martina Poláka dokládajícím, že se jedná o jeden z architektonicky nejzajímavějších (včetně interiéru) soukromých domů postavených poslední dobou v Praze. Druhá část knihy je věnována autorovu ilustračnímu dílu (Umanuté kresby, 2002), ilustrace k textům Franze Kafky, Antoine de Saint-Exupéryho, Edgara Allana Poe nebo k románu George Orwella 1984). Anotovaný soupis jeho již 38 publikací je doplněn o tituly, na nichž se podílel autorsky, nebo které zásadním způsobem zobrazují jeho dílo. Poslední – pro divadelníky nejzajímavější, byť bohužel velmi krátká – kapitola mapuje jeho scénické participace na projektech divadel Pražské pětky od poloviny 80. let (zejména v souborech Sklep a MIMOZA) přes akce Staré party po – díky znělce MFF KV 2002 dnes nejznámější a stále aktivní – kabaretní uskupení (společně s výtvarníky Alešem Najbrtem a Františkem Skálou) Tros Sketos. Knihu edičně připravil Jan Dvořák. Přehledně, na fotografickou a výtvarnou dokumentaci zaměřená kniha zaujme především zájemce o současné výtvarné umění a o kořeny Pražské pětky.hul

    • Autor:
    • Publikováno: 26. června 2017

    Komentáře k článku: Došlo do redakce

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,