Došlo do redakce
Nevermore & Kosmonaut: Bleděmodré světlo
CD, Indies Scope, 48:36 min.
Nevermore & Kosmonaut je brněnské folkrockové kvarteto (původně trio) v čele s písničkářem, textařem, zpěvákem a také dramaturgem Café Práh Michalem Šimíčkem, zvaným Kosmonaut. Debutovali v roce 2009 minialbem V kruzích. V roce 2014 vydali třináctipísňové debutové album Mezi planetami. Nyní přicházejí s náročnějším projektem – konceptuálním albem inspirovaným městem Brno a autorovým velmi osobním vztahem k němu. Od malička jsem překresloval mapy města a prolézal půdy starých domů i podzemí. Město mě vždy fascinovalo a teď jsem ho chtěl poznat ještě blíž, řekl o něm frontman a autor všech textů Šimíček. Jedenáct písní se Brna dotýká v různých, vesměs asociativních, ale někdy i velmi konkrétních souvislostech – od přesně lokalizovatelných míst, historických událostí a brněnských specifik až po zpěvákův čistě soukromý vztah k rodnému domu. Vznikla tak barvitá koláž mírně nostalgických, snově laděných, teskných písní, ve kterých vedle akustických nástrojů znějí i zvuky z konkrétních míst, ve kterých se písně odehrávají. Například historický pater noster na hlavní poště, siréna v ulicích, projíždějící „šaliny“, útržky telefonátů… Součástí bookletu alba jsou vedle textů i stylizované barevné fotografie Davida Konečného, které zdůrazňují charakter hudby i témata písní a rozšiřují tak obsah alba o další rovinu. Na fotografiích pózují herci Divadla Husa na provázku Jan Kolařík (na titulu), Tereza Marečková, Dalibor Buš, Pavel Zatloukal (ten na jedné písni i zpívá), Simona Zmrzlá a další. Fotilo se v bufetu Vesmír, před kostelem na Petrově, v pasáži Alfa (sídle HaDivadla), na dvoře Domu pánů z Fanalu (sídla CED), v prázdných chodbách Avionu či v obřím zničeném koncertním sále. Vzniklo tak album o dětství, touze, životě, stáří a smrti ve městě, které sice postrádá nábřeží a přístaviště, ale zato má svůj zvuk a svou duši. Vhodné poslouchat v úplnosti. Teprve pak se složí písňová mozaika v komplexní obraz.
///
Viah: Tears of a Giant
CD Indies MG, 54:46 min.
V Praze narozená a žijící zpěvačka vietnamského původu, původním jménem Huyen Vi Tranová, absolvovala pražské gymnázium Budějovická, kde se zapojila do amatérských divadelních aktivit, poté účinkovala jako herečka a tanečnice v několika hudebních (Kapitán Demo) a filmových projektech, v roce 2015 se účastnila prvního a druhého kola televizní soutěže SuperStar. Začala se zabývat hrou na klavír a elektronickou hudbou a díky producentovi Jiřímu Burianovi dnes spolupracuje s jeho kapelou Republic of Two. Anglicky zpívané album Tears of a Giant je jejím debutem plným nostalgického, snového zpěvu, průzračných naprogramovaných beatů, občas střídaných jednoduchým doprovodem piana. Všechny nástroje a beaty obsluhuje či připravila sama, jako pěvečtí hosté některých písní účinkují Jiří Burian, pražský bluesman Justin Lavash či americký rapper Niro Baits. Album obsahuje patnáct písní. Hudba i zpěv se pohybují v oblasti mírně experimentálního (práce s hlasem) elektropopu, téměř vždy s pomalou taneční melodičností. Je zvukově křehké, sugestivní, pěvecky civilní, mírně odtažité a současně vysoce procítěné. V rámci české umělecké scény jde o svého druhu počin. Nejen snahou o vstup na evropskou elektropopovou scénu, ale i tím, že jde o první plnohodnotné album české zpěvačky vietnamského původu. Přesto – či právě proto – je škoda, že alespoň část alba není zpívaná česky. Vytrácí se tím autorčina jedinečnost a originalita.
Komentáře k článku: Došlo do redakce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
