Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Kontext

    Dotkni se filmu (No. 1)

    Uherské Hradiště, filmová Mekko mého žití, zase jsem v Tobě. A jako vždy rád! Čtenářstvo drahé, vítej u další ze sérií, jež na zoubek se mrknou akci milené.

    Letní filmová škola momentálně sice stojí na kalužích dešťové vody, ale jinak vše probíhá v naprosté pohodě. Teplota příjemná, davy uspokojivé, atmosféra láskyplná.

    Svůj letošní průlet jsem v pátek, po absolvování všech nezbytných vstupních rituálů, které tentokrát proběhly rychle a v totálním souladu, promptně zahájil návštěvou startovní tiskové konference a duem projekcí náležejících do atraktivní sekce Východní přísliby.

    Nejprve jsem se naplno ponořil do celovečerního debutu polského režiséra a scenáristy Tomasze Habowského nazvaného lakonicky Písně o lásce (Piosenki o miłości, Polsko 2021). Před jeho zahájením se potvrdily vysoké organizační schopnosti zdejšího štábu. Z důvodu dopravních úskalí absentujícího odborného úvodníka Petra Vlčka jej rychle nahradila programová ředitelka Iva Hejlíčková, jež se s grácií i nadhledem ujala scénické interpretace jeho textu. Forma i obsah v synergii. Komorní nahořklá romantika nezapře žánrovou spřízněnost s filmy Johna Carneyho Once a Love song, zaujme vtahující, dominantně černobílou kamerou Weroniky Bilské, kterou doplňují těkavé vsuvky v podobě barevných záběrů z mobilních telefonů, neiritujícím společenským přesahem i pozoruhodnými hereckými výkony hudebníků Justyny Święsové a Tomasze Włosoka. Drtivou emocionální účinnost snímku korunuje jedna z nejsilnějších milostných scén poslední dekády i poměrně otevřený konec. Skvostné zahájení budoucího maratonu!

    Druhým filmem z ostře sledované kolekce se stali srbští Hrdinové dělnické třídy (Heroji radničke klase, Srbsko, 2022). Třetí celovečerák respektovaného tvůrce Miloše Pučiče je sžíravou společenskou kritikou Srbska, nepostrádající ovšem širokou platnost, která se dá jednoduše aplikovat i na naše poměry.  Velkorysý žánrový rozptyl, oscilující mezi dramatem, satirou, černou komedií a tragédií, a režijní vedení, ladně kombinující neherce s evropsky respektovanými titány řemesla Jasnou Đuričić a Borisem Isakovićem, se staly spouštěcími mechanismy dlouho rezonujícího zážitku. Plesám.

    Po prvním ze série neformálních setkání s drahými přáteli jsem se vydal do Letního kina ve Smetanových sadech připomenout si formální mistrovství Martina Friče, jemuž je v letošním ročníku věnována rozsáhlá reprezentativní retrospektiva. 13. Revír zručně adaptuje Fikerovu pulpovou noir klasiku, decentní debilita zápletky je kompenzována precizním řemeslem i vyspělým herectvím mnoha legend.

    Ideální předehra k odšpuntování letošních Půlnočních delikates. Ty letošní nesou lákový podtitul Peklo pod Berlínem a zaměřují se na brakově žánrové hlubiny německé kinematografie. První film Oheň, led a dynamit (Feuer, Eis & Dynamit, Německo, 1990) přinesl šílenou sportovní vizi filmového nadšence Willyho Bognera Jr., jež je ryzí zábavou bujaře kombinující reklamní estetiku, slapstick a camp. Okouzlující vzpomínka na sladké časy dospívání, videopůjčoven a neotesaného vkusu. Sekvence z divoké řeky mne jako pravověrného vodáka intenzivně nadchla.

    Brána festivalu úspěšně rozevřena a za ní číhala první bujará noc. A mimořádně krásná byla!

    Pokračování příště.


    Komentáře k článku: Dotkni se filmu (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,