Dotýkej se vesmíru
Modlitba
Dotýkej se Vesmíru
Zdroje našeho božství
Který ozařuje
Tváře našich předků
A my můžeme spatřit naše děti
Rozpínaje se do výše, šíře i hloubky
Vše spojuje
v našich tělech a kostech
A paměti
Země se otáčí
Lidstvo je ve velkém pohybu
Želvy se srocují v tiché přípravě
Srdce je poraněné
Tanec ať stane se
Pohybem lásky
Pohybem spravedlnosti
Světlem pravdy
Salã Lemi Ponifasio
(Překlad Helena Albertová.)
FOTO archiv
Salā Lemi Ponifasio (1964) je samoanský choreograf, tanečník, režisér, výtvarník a umělec.
V roce 1995 založil MAU v Aucklandu na Novém Zealandu jako transformativní aktivitu pracující s komunitami a umělci z celého světa. MAU je samoanské slovo, které znamená vyjádření lásky k pravdě.
Osobitě a s vlastní genealogií Ponifasio při své práci odmítá konvenční definice. Ve svém uměleckém světě se Ponifasio orientuje na moderní osobnost a na další dimenze jejího vědomí pomocí zpomalování rytmu její přísné estetiky: palety černých, inverzních snových obrazů; obřadní, obětní tělo; niterný prostor zvuku, světla a temnoty. Ponifasio předvádí a vystavuje svou práci po celém světě, včetně Avignon Festival, BAM New York, RuhrTriennale, Edinburgh International Festival, Theatre de la Ville Paris, Onassis Cultural Centre Athens, London’s Southbank, Holland Festival, Luminato Festival, Vienna Festival, Berliner Festspiele, Santiago a Mil Chile, Prague Quadrennial a Benátské biennale.
Mezi poslední práce Lemi Ponifasia patří Lagimoana (2015) vytvořená pro 56. Benátské biennale výtvarných umění; Apocalypsis (2015), opera od R. Murray Schafera provedená na Luminato Festivalu v Torontu; I AM: Mapuche (2015) and MAU Mapuche (2016) s domorodými obyvateli Chile; I AM (2014) ku 100. výročí založení WW1, které mělo premiéru v Avignonu, a v následující sezóně na Mezinárodním festivalu v Edinburghu, poté na Ruhrtriennale v Německu a při Auckland Arts Festivalu na Novém Zealandu. Jeho dalšími kreacemi je The Crimson House (2014) zkoumající povahu moci a světa, který se na vše dívá a již zapomíná; Stones In Her Mouth (2013), představuje práci se ženami z Maori, které jsou nositelkami životní síly prostřednictvím obřadů a starobylých písní; dále inscenoval operu Carla Orffa Prometheus (2012) na Ruhrtriennale; dále Le Savali: Berlin (2011), dílo, v němž je konfrontováno říšské Město Berlin s komunitami imigrantských rodin, které se snaží začlenit do společnosti, ale jsou omezováni hrozbou deportace; dále Birds With Skymirrors (2010), reagující na mizení Pacifických ostrovů, které jsou domovem většiny Ponifasiových performerů a jsou devastovány klimatickými změnami; Tempest: Without A Body (2008), zaměřené na moc a teror a bezprávné zneužívání statní moci.
///
Mezinárodní den tance / International Day Dance
V roce 1982 Taneční komitét ITI (International Theatre Institute, Mezinárodní divadelní ústav) poprvé vyhlásil 29. duben Mezinárodním dnem tance, a tak je od té doby každoročně slaven na celém světě v připomínku narození velkého tanečního reformátora Jeana-Georgese Noverrea (1727).
Každý rok je tedy vyzvána známá taneční osobnost a její Poselství pak šířeno po celém světě. Záměrem Mezinárodního dne tance a Poselství je spojit dohromady v tento den všechen tanec, jeho různé podoby a projevy, oslavit tuto divadelní formu a radovat se z její universality, rušící veškeré politické, kulturní a etnické bariéry a spojit lidi dohromady v míru a přátelství společným jazykem – tancem.
V roce 1995, v úsilí spojit všechny mezinárodní taneční organizace a oslavit Mezinárodní den tance společně, vstoupil Taneční komitét ITI/UNESCO ve spolupráci s Mezinárodní taneční radou (CIDD-UNESCO) a Mezinárodní taneční aliancí (WDA).
Komentáře k článku: Dotýkej se vesmíru
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
