Divadelní noviny > Názory – Glosy
Dvě dobré zprávy
Dramaturg činohry Národního divadla Brno Jaroslav Jurečka zasáhl na iDN do polemiky o kritické analýze práce svého souboru, kterou pod názvem Co by tomu řekl Mahen publikovala v Divadelkách (č. 15, s. 4–5) Iva Heribanová. Samo Národní divadlo nás vybídlo ke sledování a zhodnocení celé sezony 2022/2023, výjimečně jsme vyhověli, když dobře víme, že tak exkluzivní pozornost a prostor nemůžeme věnovat mnoha jiným, neméně zajímavým souborům. Nemáme na to peníze ani kapacity, což považuji za jeden z podstatných restů Divadelek.
Heribanová byla velmi kritická a v otištěných i zákulisních reakcích se dočkala pouze nařčení ze střetu zájmů: v průběhu sezony totiž začala pracovat v HaDivadle. Proč za názory, s nimiž nesouhlasíme, imrvére hledáme jen snahu z nějakých nečestných důvodů ublížit? Kolik špíny se pravidelně nakydá na Facebooku na kritika, kterému se nelíbila inscenace nebo některý z herců?
Jaroslav Jurečka však autorce vzkázal: S jednotlivostmi mohu souhlasit či nesouhlasit a je to v zásadě jedno, považuji (pro sebe) text především za seriózně míněný impulz, který může být platný při bilancování uplynulých let a promýšlení dalšího směřování (to se pochopitelně nebude chtít zalíbit kritice, ale bude podnětem k dalšímu ostrému kritickému textu). Rozhodně nesdílím názor, že práce pro jiné (navíc nikoli konkurenční) divadlo by mohla diskreditovat Vaši kritiku.
Odmítnutí nekalých úmyslů autorky je první dobrou zprávou. Tou druhou je schopnost číst kritický text ne v kontrapozici líbí – nelíbí, prospělo mi – ublížilo mi, ale coby upřímně míněný soud a svědectví o mé práci. Schopnost zamyslet se a poučit.
Komentáře k článku: Dvě dobré zprávy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
