Divadelní noviny > Názory – Glosy
Elá, helá… hop, nebo stop?
Co si tak trochu zatančit a zazpívat? Mít své etické zásady, lidskou hrdost, dobré vychování, společenské postavení – tak trochu. Vyjít na silnici a tak trochu stopovat, abyste zjistili, co je to za lidi, co vás vezmou do auta a svezou svým směrem. Prohlédnout si je zblízka, a pak jim případně plivnout do tváře. Máme přece svou čest, jméno a skvělou pověst, tradice a ideály, své… kostlivce v hlavě v podobě potlačených vášní, falešné romantiky a vkusu porcelánových jelenů.
Jaroslava Pokorná, Naďa Vicenová a Miroslav Hanuš v inscenaci Ela, Hela a stop v Divadle v Dlouhé (režie Hana Burešová, premiéra 4. prosince 2009) FOTO ARCHIV DIVADLA
Tak trochu je zaklínadlo strachu ze skoku, který by se – nedej bože – mohl proměnit v let. Nebo v zrcadlo. Tak trochu se mi odhalilo během studentského skeče Ela, Hela a stop v Knihovně Václava Havla.
Jeden ze dvou Havlových příspěvků do divadelního pásma Ivana Vyskočila Autostop z roku 1961 byl po znovuobjevení literární a divadelní teoretičkou Lenkou Jungmannovou publikován, uveden v Divadle v Dlouhé, zpracován jako rozhlasová hra a dokonce jako miniopera. Kvalita a životaschopnost textu, který předznamenal dramatikův budoucí styl, tak byly prokázány, přestože z Autostopu v Divadle Na zábradlí nakonec vypadl.
Tereza Soběslavová a Lenka Skalická z poděbradského gymnázia mají vystupování starých dam, kolísajících mezi zkostnatělou morálkou a pokušením zažít dobrodružství, dobře odpozorované. Na letošní Celostátní přehlídce studentských divadelních souborů v Ústí nad Orlicí dokonce získaly za svůj herecký výkon ocenění. Studentský entuziasmus a hravost, nasazené k interpretaci staropanenské důstojnosti a pokryteckému odmítání vývoje, jsou nechtěnou kritikou onoho tak trochu.
Do nové divadelní sezony bych tvůrcům přála, aby odhodili svá tak trochu, jako to udělali třeba Tomáš Dianiška a Jan Frič s Mlčením bobříků, Daniel Špinar se Shakespearem, jako to dělají další odvážní řidiči originálních modelů. A divákům bych přála, aby během stopování u divadelních cest nezapomínali mávat. Bez zamávání ani nenastoupíte, natož abyste se svezli, poznali génia za volantem a mohli k němu zaujmout nějaký postoj. Je tu sice šance, že zastaví sám za účelem jisté potřeby, ale to už z vás bude solný sloup. A víte, k čemu takový sloup u silnice poslouží v případě – ehm – řidičovy naléhavé potřeby.
Komentáře k článku: Elá, helá… hop, nebo stop?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
