Eldridgova letošní zastávka v Basildonu
Jméno britského dramatika Davida Eldridge se zapsalo do českého povědomí inscenací Divadla Na zábradlí Pod modrým nebem (2005). Tato jeho průlomová hořká komedie si však světovou premiéru „odbyla“ již o pět let dříve v londýnském Royal Court Theatre. V divadle s více jak padesátiletou tradicí v uvádění dramat všech předních současných anglických autorů. Letos v únoru představila i nejnovější Edridgovu hru In Basildon (V Basildonu).
Eldridgovo rodné hrabství Essex je dějištěm hned několika jeho dramat. V zastoupení městečka Basildonu představuje však tentokrát samo těžiště dramatického ostření. Sociálně neutěšená lokalita rozkládající se východně od Londýna symbolizuje rozporuplnost autorova vztahu k místu původu. Je to součást mě, kterou nenávidím, hořekuje Eldridgova hrdinka nad vulgaritou svého rodiště.
Duch Basildonu formuje psychiku, hrdost i komplexy, názory a priority všech jeho obyvatel. Zatímco Shelley, která jako jediná z rodiny absolvovala univerzitu, se za svůj původ stydí, její partner Tom si tzv. „obyčejný pracující lid“ idealizuje z pozice zabezpečeného levicového intelektuála zahanbeného svým privilegovaným středostavovským rodokmenem. Ani jednomu však vzdělání paradoxně neotevírá významněji dveře do světa. Pobývají v severovýchodním cípu Londýna, odkud před lety obyvatelé migrovali za lepším životem právě do Essexu. Putovali po opačné trajektorii, aby zakusili hodnotový tmel basildonské komunity, touhu po finančním zabezpečení.
Prostředí je v Eldridgově hře i zásadním determinantem rodinných vztahů. Všechny čtyři akty si vystačí s jednotnou, minimálně obměňovanou scénou obývacího pokoje, který je svědkem a potažmo i strůjcem pokrevních bitek.
Majitel nemovitosti umírá a jeho blízcí a příbuzní se scházejí k poslednímu rozloučení. Něžnosti nad lůžkem nemocného okořeňují vzájemné invektivy jeho dvou sester a rodinné dusno z dávných neshod pohlcuje smuteční atmosféru. Namísto vzpomínek na zesnulého zaměstnává pozůstalé jejich „virtuální“ projektování se do dědictvím zaopatřené budoucnosti. Smrt dočasně spojí rodinu pod jednou střechou, ale závěť důsledně rozdělí jak střechu nad hlavou, tak i rodinu.
Teprve poslední jednání naruší časově lineární strukturu vyprávění. Posunem v čase dozadu zastihne sourozence ještě ve vzájemném rodinném souladu. Majetkové nároky, jádro budoucích sporů, zde již ale neznatelně klíčí. Eldridge však nechává zrod nepřekonatelné averze nedořečen. Vyhýbá se popisnosti, která by bod zlomu přímočaře předestřela. Namísto toho kolem konfliktu jen provokativně krouží, aniž by polevil v napětí. Touto technikou nabrušuje nekonvenční hrany víceméně konvenční zápletky.
Navzdory hostilitě rodinného zázemí budí všechny postavy rovnocennou míru sympatií a soucitu. Psychologické prokreslení charakterů představuje také největší přednost výsledného jevištního tvaru Dominica Cooka. Jeho nastudování Komedie omylů mohli v rámci projektu NT Live, živého vysílání produkcí londýnského Národního divadla do světa, začátkem března zhlédnout i čeští diváci v pražském kině Aero. Cooke se tentokrát na komorní scéně (výprava obklopila jeviště hledištěm ze dvou stran) vyvaroval efektních samoúčelností a soustředil se na povahovou drobnokresbu. Sestry Doreen (Linda Bassett) a Maureen (Ruth Sheen) zmáhá letitá citová frustrace prosycená únavou a rezignací. Jejich poslední nadějí je dědictví po milovaném a ochranářském bratrovi. Doreenin syn Barry (Lee Ross) osciluje mezi bolestí ze ztráty strýce, jenž mu byl de facto otcem, a povinností živitele rodiny zaopatřit jí důstojnější živobytí. Podněcován manželkou Jackie (Debbie Chazen), stejně nenasytnou jako rozložitou, obětuje nakonec i vztah se sestřenicí Shelley (Jade Williams). Povznesena nad vlastnictví strýcova majetku opovrhuje totiž mladá učitelka všemi známkami příslušenství k chamtivému rodu. A nad celým rodinným dramatem “dohlíží” nejlepší přítel zesnulého Lena, “poklad Ken” (Peter Wight), který svým nevázaným naturelem odlehčuje tísnivou atmosféru rozkolísaného společenství.
Ačkoli hra odráží specifika autorovy rodné lokality, její poselství překračuje hranice Essexu. Materialismus deprivovaných sociálních vrstev konfrontovaný s patronizující kulturní nadřazeností zaopatřené elity (Tom v podání Maxe Bennetta) bude jistě rezonovat i v jiných zeměpisných délkách. Třeba i v Česku…
Royal Court TheatreLondýn – David Eldridge: In Basildon. Režie: Dominic Cooke, výprava: Ian MacNeil. Hrají: Linda Bassett, Ruth Sheen, Lee Ross, Peter Wight, Debbie Chazen, Jade Williams, Max Bennett ad. Světová premiéra: 16. 2. 2012.
Komentáře k článku: Eldridgova letošní zastávka v Basildonu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)