Cukerínový hold lidské jinakosti
Vášeň Davida Drábka pro outsidery všeho druhu, kterou lze v jeho hrách pozorovat už od dramatických začátků v polovině devadesátých let, dospěla v muzikálu Elefantazie do extrémní podoby. Jeho hrdinou je nejen sloní muž Joseph Merrick, jehož příběh už proslavila i jiná literární, divadelní a filmová zpracování, ale hned celá parta kamarádských „zrůdiček“, které ve svém londýnském obludáriu za potupných podmínek drží šílený chirurg Howard Reinhold: siamská dvojčata Pepi a Róza Blažkovy, třínohý Franko, srstí zarostlá Samira, přerostlý Moyzess a trpaslice Lilly Putová.
Jejich bizarní epizody rámuje, jak tomu u Drábka bývá, černobíle pohádkové téma boje dobra se zlem. Temnou stranu reprezentuje prchlivý a krutý Reinhold, ze kterého se překvapivě vyklube legendární Jack Rozparovač. Na straně dobra stojí Merrickův zachránce, pravdoláskařský doktor Treves, seriozní vědec, kterému nic lidského není cizí. A jak jinak – jsou to spolužáci. Což je další Drábkův oblíbený motiv, naznačující, že autor fatalitu školních lavic nepodceňuje a rád taky připomíná, že je jen na nás, jakým sklonům dáme, až je opustíme, v životě přednost.
Na tom, že se Drábek v Elefantazii znovu opřel o svá utkvělá témata a dramatické postupy, že nás chce opět bavit i dojímat praštěnými zápletkami, vykloubenými, někdy nekorektními hláškami a vyvádět z míry černým humorem, není nic zavrženíhodného. To vše totiž patří k jeho jedinečnému autorskému rukopisu i dětsky hravé imaginaci, jejíž bezbřehost může stejnou měrou iritovat jako udivovat. Přesto se při sledování tříhodinové freakshow na scéně divadla ABC nelze zbavit pocitu, že tentokrát jako autor i režisér příliš často šlápne vedle a neuhlídá míru.
Sám o sobě silný a nosný Merrickův příběh zahltil Drábek podobně silnými a vlastně zbytnými vedlejšími zápletkami, které si navzájem kradou pozornost. Ani skalní muzikálový divák se nedokáže dojímat nekonečně. Je tu dítě, plod vztahu mladého Gándhího (sic!) s jedním ze siamských dvojčat, která u porodu zemřou, a synka se ujmou bezdětní Trevesovi. Rozehrává se odbíhavá linie Jacka Rozparovače jako úderná pointa Trevesova a Reiholdova vztahu. Je tu nikam nevedoucí motiv krásné Lady Cothemradeové, která Merricka vykoupí z obludária a pak vede s prskajícím sloním mužem nekonečnou konverzaci v operní lóži, i smiřující obraz znovunalezené Merrickovy matky a mnohé další. Jako by chtěl autor cukerínovou dojímavostí a bizarnostmi trumfovat sám sebe. Jenže nakonec dosáhne jen toho, že mu ta krkolomná přehršel lidského neštěstí a dobroty přeroste přes hlavu a místo emocí vyvolává přání, aby to všechno vzalo rychlý konec.
Na strunu cituplné pospolitosti tlačí i hudba Darka Krále. Ohřmívá patosem a podbízí se melodiemi. V její hlučnosti a jednolitosti se ztrácí jedna z cenných věcí, které Elefantazie má – jemný, chytrý humor písňových textů Tomáše Belka. Nemluvě o tom, že herci, vesměs muzikálně velmi zdatní, by si zasloužili autentičtější hudební doprovod než umělohmotný pop z playbacku.
Pro Davida Drábka je nejvarovnější, že se čas od času jako dramatik i jako režisér octne nejen za hranicí dobrého nekorektního vtipu, ale i vkusu. Například hlášky typu Protáhni je obě jedním komínem, kterou parťáci z obludária povzbuzují Gándhího ve vztahu k jedné ze siamských sester, nebo narážky Merricka, když baví Lady Cothemradeovou v lóži detaily sloního páření.
Je třeba naopak ocenit, že se Drábkovi podařilo pro Elefantazii nadchnout herce. Jejich nasazení, energie, autenticita, ale i fyzická obratnost při interpretaci hendikepovaných „oblud“ leccos zachraňují. Tomášové Havlínek a Klus v rolích sloního muže a doktora Trevese jsou herecky výteční, ale zbytečně limitovaní tím, jak řídce jsou jejich role napsány. Klus by si také zasloužil větší pěvecký prostor – když už se podařilo obsadit takovou písničkářskou hvězdu.
Městská divadla pražská (ABC) – David Drábek, Tomáš Belko, Darek Král: Elefantazie. Režie David Drábek, dramaturgie Jana Slouková, hudba Darek Král, scéna Petr Vítek, kostýmy Simona Rybáková, choreografie Dora Sulženko Hoštová, maska Martin Kotrba. Premiéra 1. února 2020.
Komentáře k článku: Cukerínový hold lidské jinakosti
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Karel Jonáš
🙂
Recenzi napsala nula,
která po sobě zanechá zbytný odkaz novinářský a posraný pokus se jako dramaturg uplatnit ve světě divadelním a být z tohoto postu vykopnut pro neschopnost. V Ta Fantastica.
Psát, Marie, je lehčí, než tvořit!
06.03.2020 (3.14), Trvalý odkaz komentáře,
,Pavel Pešek
Pane Karle Jonáši,
neznám Vás a neznám ani paní Marii Reslovou. Nezbývá mi tedy, než přemýšlet, co jsem se dozvěděl nového o Drábkově inscenaci z Vašeho komentáře ve srovnání s Vámi zmiňovanou recenzí. Omlouvám se, ale nového jsem se nedozvěděl nic. Z toho plyne, že psát může být někdy stejně těžké jako tvořit.
06.03.2020 (12.10), Trvalý odkaz komentáře,
,Karel Jonáš
Pane Pavle Pešku,
a copak jste se chtěl ode mě dozvědět? Já snad svůj KOMENTÁŘ označil jako recenzi?
Až napíšu RECENZI, hodnoťte ji. Kvalita komentáře je – narozdíl od recenze – velmi špatně hodnotitelná. Zato “recenze” odcházející průměrné recenzentky a neúspěšné dramaturgyně se dá poměrně dobře zhodnotit.
Pane Pešku.
06.03.2020 (16.32), Trvalý odkaz komentáře,
,Josef Herman
Pane Jonáši,
máme tady úzus diskutovat věcně, nikoli osobně. Podobné příspěvky, jaké jste tu uvedl, příště nepovolíme. Pokud byste to chtěl vydávat za cenzuru, jak už někteří vám podobní zkoušeli, nebudete mít pravdu. Jistě lze nesouhlasit s argumenty recenzentky, ale pouze svými jinými argumenty, nikoli výkřiky o průměrné recenzentce – navíc lze na dlouholeté praxi Marie Reslové snadno doložit, že se, řekněme, mýlíte.
K vaší jediné věcné poznámce: dobře psát znamená dobře tvořit stejně jako režírovat či hrát divadlo. Není jedno snazší než druhé.
08.03.2020 (12.32), Trvalý odkaz komentáře,
,Karel Jonáš
🙂 Naprostá kravina: psát recenzi NENÍ to stejné, jako tvořit. Pokuste se o to ..
Trochu méně demagogie.
A nemusíte mi tento koment povolovat – uveřejňovat, ono to zase tak nikoho nezajímá.
08.03.2020 (16.15), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Pane Jonáši,
uhýbáte z výzvy: Co Vám na recenzi kolegyně Reslové, jíž si vážím, její názory mě vždycky zajímají a její psaní považuji za vysoce vytříbené, vadilo? S čím nesouhlasíte a proč?
08.03.2020 (16.19), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Pane Jonáši,
než se pouštět do hodnocení autorky recenze, ukažte raději na místa, kde se podle Vás mýlí, v čem chybuje, s jakým jejím názorem či postojem k inscenaci nesouhlasíte a proč. Pak teprv může vzniknout smysluplná diskuse o popisovaném díle. Takto jen zpoza svého počítače plivete na někoho, kdo se nemůže bránit. Váš výpad spíš vypovídá o Vás než o inscenaci či autorce recenze.
06.03.2020 (23.58), Trvalý odkaz komentáře,
,Kate Jonáš
Provozujete tu tak trochu demagogii.
Místo toho, abyste unesli kritiku vaší kritiky, obracíte vše na mou osobnost.
Zkuste být tolerantnější. Když už děláte tuto zbytečnou práci, kdy skrz svá neukojená ega útočíte na skutečné tvůrce, tak akceptujte to, že vám někdo odporuje. A ve stejném duchu, jako vy ironizujete tvůrce.
08.03.2020 (16.21), Trvalý odkaz komentáře,
,Karel Jonáš
… neuhýbám ničemu. Je mi jedno, na co se mě ptáte. O tuto inscenaci nejde. Jde o vaši povrchnost, zlobu, neukojené ego. Na inscenaci se běžte podívat a diskutujte o ní s kým potřebujete.
08.03.2020 (16.25), Trvalý odkaz komentáře,
,Petr KlariN Klár
Pane Jonáši,
provádět metakritiku, tedy kritiku kritiky, mimo jiné znamená svá tvrzení přesvědčivě dokládat, což Vy tedy rozhodně neděláte. Věcné argumenty ve Vašich komentářích absentují, převažuje vulgární hnis, a nevyspělá proklamace povrchních animozit. Nehledě na to, že ani nejste schopen signovat je vlastním jménem. A jen tak na okraj: všechny publicistické žánry samozřejmě spadají do tvorby literární, a podobně jako například drama mohou být osobní, různými způsoby vyhrocené ba i nekorektní. Je zároveň nepominutelnou součástí jejich kvalit autorova schopnost sugestivně svá stanoviska obhájit. Paní Marie Reslová je toho bezpochyby schopná, a byť s jejími názory nikoli vždy souhlasím, často mi poskytne dostatek impulsů k přemýšlení, i radost z četby. A mimochodem, na pravdě se nezakládá ani Vaše hodnocení jejích dramaturgických kvalit. Inscenační projekty, na nichž se Marie Reslová během svého angažmá v Ta Fantastice coby dramaturgyně podílela, rozhodně patřily mezi umělecky nejzajímavější počiny zmíněného divadla, a nezapadly ani v širším kontextu. Navíc netuším, proč autorku osočujete z toho, že se profesně věnovala oboru, v němž získala akademický titul.
Více ladnosti do příštích piruet Vám přeji. Nad způsobem jímž brousíte své nože, byste se však měl hluboce zamyslet. Do té doby prosím, odejděte.
S pozdravem,
Petr KlariN Klár
11.03.2020 (2.38), Trvalý odkaz komentáře,
,Vladimír Hulec
Kde chybí argumenty, používají se silná slova.
Nevidím v textu Marie Reslové žádná místa, z kterých by se dalo usuzovat na její povrchnost, zlobu či neukojené ego. Vše je odargumentované a dané do souvislostí s dílem Davida Drábka, jež a jehož Marie zná velmi dobře.
Ptám se tedy znova: V čem v jejím textu (když už ne v inscenaci, kterou jste asi ani neviděl) máte problém?
/A když už jsme u toho: Inscenaci jsem viděl a s Marií tentokrát – což nebývá vždy – velmi souhlasím./
08.03.2020 (16.33), Trvalý odkaz komentáře,
,Karel Jonas
…. ptát se můžete, na co potřebujete. Trochu rozšiřte svůj horizont a nadhled. Nebavím se o konkrétní recenzi. Bavím se o podprůměrném recenzentovi.
Trochu se pokuste vnímat, co píšu, pokud se už máte potřebu zapojit.
08.03.2020 (16.55), Trvalý odkaz komentáře,
,Josef Herman
Pane Jonáši,
máte poslední příležitost začít věcně argumentovat. Pokud budete pokračovat v insinuacích a nadávkách, nechám smazat všechny vaše příspěvky v tomto vlákně.
08.03.2020 (17.39), Trvalý odkaz komentáře,
,Vladimír Hulec
Bez urážky, pane Jonasi,
byť toto není místo na diskuse o autorovi, ale o díle Davida Drábka, tak přistoupím-li na Vaše téma, měl byste své názory doložit konkrétními příklady z textů Marie Reslové. Jinak se nedá diskutovat a polemizovat a Vaše příspěvky se stávají pouhými výkřiky, nadávkami a plivanci.
O to Vám jde? Nebylo by v takovém případě lepší vykřičet je doma, v lese nebo na psychiatrii?
Ale – jak jsem psal v úvodu – vše v dobrém. Všichni jsme jednoho rodu a na těchto stránkách především divadelníci, kteří k vášním a výkřikům nemají daleko. Často nejdřív konají a pak přemýšlejí. Bylo by fajn, kdyby – alespoň na těchto stránkách – to bylo opačně. 🙂
08.03.2020 (18.17), Trvalý odkaz komentáře,
,Vladimír Hulec
Pane Jonáši,
Kate, jak jste se v jednom komentáři překřtil,
psal jsem, že pokud chcete publikovat pouze výkřiky, nadávky a plivance, bylo by lépe vykřičet se jinde, neb zde se snažíme diskutovat o autorově textu, tedy jím recenzované inscenaci. Věcně, argumentovaně a korektně. Nikoho pokud možno nepoučujeme a nedělá to ani Marie Reslová ve svém příspěvku.
09.03.2020 (17.16), Trvalý odkaz komentáře,
,Vladimír Hulec
Jo. 🙂
11.03.2020 (10.50), , Trvalý odkaz komentáře,
Marie Reslová
Zdravím, pane Jonáši, Jonasi, milá Kate.
Jste jeden nebo dva? Nechcete se představit? Kdo jste, co děláte? Google zná jednoho Karla Jonáše „z oboru“, ale ten zemřel v roce 1922. Pak ještě nějakého maséra, fotbalistu, softwarového developera… Že by vás, člověka zasvěceného a divadla znalého, neznal ani Google? Doufám, že nám odhalíte svoji totožnost, určitě se nám pak bude líp spolu mluvit. Tedy pokud vám vůbec o nějakou diskusi jde. Potřeboval-li jste si ulevit, prosím, odcházející recenzentka je vám k dispozici.:-)
P.S.
Víte, kdo si napsal na facebook toto: „Celý tvůrčí život slyším nějaké Čechy vykládat, jak by se to mělo napsat líp, zrežírovat líp, zahrát líp, složit líp…
A léta běží a ti žvanilové vytvořili co? No jářku hovno.“ ?
09.03.2020 (18.40), Trvalý odkaz komentáře,
,Marie Reslová
Tak všichni odcházíme… 🙂
Co vaše identita? Přiznáte se k ní? Co zůstalo za vámi? Neschovávejte se a pochlubte se…
11.03.2020 (0.37), Trvalý odkaz komentáře,
,K.Klimes
Přátelé,
mě jste nesympaticti všichni do jednoho! Mnoho povyku pro nic, není nutné k zivotu ani Elefantazie ani recenze ….,
10.03.2020 (21.47), Trvalý odkaz komentáře,
,Kateřina J9rová
Něco mě nezajímá,
tak tam vlezu a řeknu jim to.
12.03.2020 (15.54), Trvalý odkaz komentáře,
,Josef Herman
Pana Jonase či o koho jde,
jsem upozornil na pravidla zdejších diskusí, a na to, že když je nebude dodržovat, jeho příspěvky odstraním. To jsem právě udělal. Nerad, ale nezbylo nic jiného.
13.03.2020 (0.50), Trvalý odkaz komentáře,
,Jiří Ort
Výborně!
13.03.2020 (12.17), Trvalý odkaz komentáře,
,