Encounter – posel jara (No. 2)
Také ve druhém dni 29. ročníku mezinárodního festivalu Setkání/Encounter u mě sice převládala spokojenost s jeho bezproblémovou organizací, radost z vůkol vládnoucí dobré atmosféry i stále vycházejícího počasí, pohled na zúčastněná představení už ale zdaleka tak pozitivní nebyl.
Státní divadelní institut z ruské Jaroslavli v informačních materiálech sliboval radikální zpochybnění čechovovských inscenačních tradic i režijní poetiku, blížící se frašce, svým prohlášením ovšem zůstal ledacos dlužen. Foto Encounter
Státní divadelní institut z ruské Jaroslavli, jenž letos do Brna přicestoval s inscenací Chekhov. Next, v informačních materiálech sice sliboval radikální zpochybnění čechovovských inscenačních tradic i režijní poetiku, blížící se frašce, svým ambiciózním prohlášením ovšem v předvedeném výsledku zůstal ledacos dlužen. Publiku se sice dostalo adekvátní dávky obvyklých průvodních symptomů ruské divadelní školy, jako je pokročilá úroveň psychologického herectví, pohybu, i jevištní mluvy, razance a přesvědčivost umělecké výpovědi si však ve středečním odpoledni vybraly svůj oddechový čas. Ve scénografickém řešení i temperamentním úvodu, který byl doprovozen ryčnou vypalovačkou, se ještě stopy výsměchu poetickým klišé, spjatým s uměleckou tvorbou neslavnějšího lékaře mezi dramatiky, najít daly, vše ostatní se už bohužel neslo v třesoucích se klepetech činoherního second handu. Vedle obstarožního již, přesto však poměrně fungujícího Medvěda se připojená Frielova aktovka Afterplay demaskuje jako nepříliš divadelně funkční fanouškovská fikce. Brněnská varianta projektu je navíc jakýmsi fragmentem, jenž vznikl čistě pro festivalovou reprezentaci vykrojením z údajně mnohem komplexnějšího celku. Výpovědní hodnota předvedeného se tak rázem stává přinejmenším diskutabilní. Z představení si tedy odnáším několik zásadních otázek: Má smysl uvádět v soutěžním programu podobně nekompletní projekty a neměly by v tom případě být jednoznačně označeny? Proč se opakovaně na prestižním mezinárodním festivalu zjevují inscenace, v nichž dominantním výrazovým prostředkem je jazyk, na úkor jevištního obrazu? Rozhlas nepoptávám!
V úvodu se ještě stopy výsměchu poetickým klišé, spjatým s uměleckou tvorbou neslavnějšího lékaře mezi dramatiky, najít daly, vše ostatní se už bohužel neslo v třesoucích se klepetech činoherního second handu. Foto Encounter
Situace se bohužel nezlepšila ani při druhém divadelním zářezu letošní festivalové středy, jímž se stal příspěvek dalšího z tradičních hostí Encounteru, bratislavské VŠMU. Inscenace Accordance! (Súhlas), kterou její tvůrci nejasně definují coby jakýsi politický aktivismus, volně vychází z románu Dominika Tatarky Démon souhlasu, jenž poprvé knižně vyšel v roce 1963. Tatarkova původní antiutopie je slovenskými divadelníky transponována do současnosti, jako pokus o vytvoření sugestivního uměleckého svorníku mezi společenskou atmosférou v ČeskoSlovensku padesátých let 20. století a dneškem. Sympatickému tvůrčímu záměru kopyta podkopává nedostatečná řemeslná výbava realizačního týmu, evidentně posílená nedobrou adaptací na propůjčený divadelní prostor. Festivalové uvedení tak bylo poznamenáno řadou technických lapsů, které se negativně podepsaly zejména na temporytmu inscenace. Ocenit rozhodně musím ochotu hovořit o nepříjemných věcech, prokazatelnou hereckou energii ústředního dua, vtipné aktuální narážky (např. zákaz kouření na jevišti) i stopy improvizace. Pevnější režijní vedení a dramaturgicky preciznější ideová artikulace by prozatím rozkolísanému výsledku zcela jistě přišla vhod. Doporučuji dopracovat!
Situaci bohužel nezlepšila ani inscenace Accordance! (Súhlas) bratislavské VŠMU, volně vycházející z románu Dominika Tatarky Démon souhlasu, kterou její tvůrci nejasně definují coby jakýsi politický aktivismus. Foto Encounter
Středečním epilogem Setkání/Encounteru byl Sweet re-leaf večírek v klubu Vibe, jenž ovládli slovenští zvukoví úderníci Ink Midget & Pjoni, jejichž nadčasová hudební produkce náležitě uhranula i vyhlášeného cimbálovkového fajnšmekra Břetislava Rychlíka. Já sám jsem si po jejich náloži „hřebíků do hlavy“ připadal jak Pinhead. Výživné velmi.
Na shledanou brzy!
Yaroslavl State Theatre Institute – Oleg Nagornichnikh: Chekhov. Next. Režie: Oleg Nagornichnikh. Psáno z představení 3. 4. v HaDivadle.
Vysoká škola múzických umění, Bratislava – Dominik Tatarka: Accordance!. Režie: Jan Janča. Psáno z představení 3. 4. v Divadle Husa na provázku.
///
Více na i-DN: Setkání/Encounter
Komentáře k článku: Encounter – posel jara (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
