Divadelní noviny > Názory – Glosy
Esmeralda v honosných i prostých kostýmech
V neděli 14. ledna se v Divadle na Vinohradech konala třetí repríza celovečerního dějového baletu Esmeralda na hudbu Cesara Pugniho nastudovaného Pražskou taneční konzervatoří (dále jen PTK), která je součástí komplexu škol Gymnázium, střední odborná škola a Pražská taneční konzervatoř, s.r.o. Premiéra se odehrála v listopadu minulého roku v Hradci Králové a následovaly dvě prosincové reprízy v Třeboni a Českém Krumlově.
Foto: Pražská taneční konzervatoř
Na úvod s krátkými děkovnými proslovy vystoupily a čestné hosty uvítaly ředitelka škol Petra Šafránková a umělecká vedoucí PTK Magdalena Hnátková Bayerová. Obě především široce děkovaly zřizovatelce škol Janě Dyršmídové za možnost tuto inscenaci realizovat. Dále zazněly mimo jiné díky kostýmnímu výtvarníkovi Romanu Šolcovi, který pro účinkující navrhl, nechal ušít, popřípadě zapůjčil kostýmy, přestože se celý podzim věnoval odívání hvězd populární televizní show StarDance …když hvězdy tančí.
Balet Esmeralda na Pugniho hudbu byl podle informací z databáze Institutu umění – Divadelního ústavu u nás inscenován po roce 1945 pouze dvakrát, a to v Ústí nad Labem (1988) a v Plzni (1992), pod názvem Zvoník u Matky Boží v choreografii a režii Jiřího Horáka také v Českých Budějovicích (2007) a v Opavě (2023). Režijní a dramaturgická úprava pedagožky PTK Heleny Frolíkové nastiňuje v přibližně sedmdesátiminutové inscenaci vybrané události z hlavní dějové linky, a to existenci Zvoníka a jeho náklonnost k Esmeraldě, lásku Esmeraldy ke Capitanu Phoebovi, jeho zasnoubení s Kněžnou Fleur, zrušení zasnoubení a oslavu zamilovaného páru. Drobné vedlejší role, ať sborové, či sólové, byly zřejmě připsány za účelem zapojení co největšího počtu účinkujících různých věkových kategorií.
Při poslechu reprodukované hudby se mi v jednu chvíli zdálo, že z nahrávky zazněl i potlesk diváků, naštěstí po pár vteřinách překrytý ovacemi přítomného publika téměř vyprodaného sálu. Tradiční kostýmy dokreslilo pár běžných rekvizit typu stolu, židle, stojanu s květinami atd. Kulisy nahradilo promítací plátno na místě zadního prospektu, kde se nejprve zobrazily kostelní varhany, poté vchod do katedrály, následně zahrada s květinovou výzdobou a další fotografie odkazující na aktuální místo děje.
Samotná choreografie, kterou podle tradiční verze Maria Petipy vytvořily společně s režisérkou její kolegyně Zuzana Štarková a Nataliya Kolva, se více než na ztvárnění děje zaměřila na klasické variace a sborové choreografie charakterního nebo klasického rázu. Studentky a studenti PTK předvedli výkony na úrovni účastnic a účastníků časově náročné a kvalitně vedené volnočasové aktivity. U všech účinkujících oceňuji snahu o rozehrávání mizanscén a procítěný herecký projev, byť choreografie leckdy zvýraznila jejich nedostatečné pohybové dispozice.
V obsazení jednotlivých rolí nebyl uveden aktuální ročník studujících. Hlavní role Esmeraldy a Kněžny Fleur tančily J. Potužníková a S. Birasová, odhaduji, že studentky vyšších ročníků. Roli Capitana Phoeba ztvárnil jako host student Taneční konzervatoře hl. m. Prahy H. Vltavský, který sólové variace i pas de deux zvládl solidně a své partnerce byl oporou. Své akrobatické dovednosti a mimořádný pohybový rozsah prezentoval, byť nelogicky vzhledem k charakteru své role, M. Krejčí v roli Zvoníka. Příjemně mě překvapila klasická variace K. Schořovské v roli Diany a herecko-taneční výstupy A. Mádrové v roli Kejklíře.
PTK náleží ke cti už jen samotná skutečnost, že zrealizovala celovečerní dějový balet se svými studentkami a studenty napříč všemi ročníky, přestože při ní oficiálně neexistuje žádný juniorský taneční soubor. V honosných i prostých kostýmech a za doprovodu majestátní a pro pražské publikum téměř neznámé hudby připravila pro rodiny a přátele účinkujících dozajista krásný zážitek.
///
Gymnázium, střední odborná škola a Pražská taneční konzervatoř, s.r.o – Esmeralda. Režie, dramaturgie H. Frolíková, choreografie H. Frolíková, Z. Štarková, N. Kolva, tradiční choreografie podle M. Petipy, baletní mistři M. Hnátková Bayerová, N. Štarková, Z. Štarková, N. Kolva, hudba C. Pugni, kostýmy R. Šolc, světelný design I. Dankovič, inspice L. Kubešová. Premiéra 18. listopadu 2023, Filharmonie Hradec Králové (psáno z reprízy 14. ledna 2024 v Divadle na Vinohradech).
Komentáře k článku: Esmeralda v honosných i prostých kostýmech
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
