Past na divadlo
Neděje se poprvé, že režisér Jiří Havelka dává průchod své fascinaci přírodními a společenskými vědami a ohledává divadelní potenciál mimodivadelních forem nebo neliterárních textů. Jeho nejnovější inscenace Experiment myší ráj na Nové scéně ND v mnohém připomíná Svět v ohrožení, který Havelka vytvořil s kolektivem brněnského HaDivadla.
Funkční je imitace kongresového sálu, jíž scénograf Dragan Stojčevski dosáhl věrnou nápodobou interiéru Nové scény FOTO PETR NEUBERT
Styčné body najdeme v inspiraci vědeckou hypotézou, v námětu zániku civilizace, stylizaci do diskusního setkání, ale i v detailu, jakým je třeba digitální odpočítávání nevyhnutelného konce. Rozdíl má být především v tom, že v nové inscenaci (na jejímž textu spolupracovaly ještě Martina Slúková a Marta Ljubková) se Havelka mnohem víc odklání od tradičního jevištního tvaru. Experiment v názvu tak neodkazuje jen na pokusy, které s myší kolonií prováděl etolog John B. Calhoun, ale také k experimentování divadelnímu, kdy divák přestává být divákem a stává se účastníkem konference o vymírání myšího, respektive lidského druhu.
Posun za hranici divadelnosti je přiznaný, od tvůrců až návodný a také trochu alibistický, protože nám podsouvají, že jejich experiment není divadlem a nemůžeme jej jako divadlo vnímat. Tuto iluzi se jim ale daří vytvářet jen částečně, například tím, že ztrácíme možnost pohlížet na monologické vstupy herců jako na herecké výkony. Funkční je také imitace kongresového sálu, jíž scénograf Dragan Stojčevski dosáhl věrnou nápodobou – de facto spíš dotvořením – interiéru Nové scény. Jenže každý divák ví, že to pořád je divadlo. A pouhé popírání divadelnosti a zaštiťování se škatulkou „experiment“ samo o sobě nestačí, když inscenace nepřináší další důvod, proč by jí měl být divák účasten.
Síla Havelkových dřívějších dokumentárních inscenací (Já, hrdina, Dechovka) spočívá v tom, že nabízejí více úhlů pohledu na věc, tady jakýkoli střet chybí. Kritika nic neřešících summitů a paralela sebedestrukce myšího a lidského společenství je sice zneklidňující, ale libovolný článek o Calhounově pokusu znepokojí zrovna tak. Jiří Havelka mívá neotřelé nápady, několik jich má i v Experimentu myší ráj, jenže víc než zajímavý koncept jeho inscenace tentokrát nepřináší.
Národní divadlo – Jiří Havelka, Martina Slúková, Marta Ljubková: Experiment myší ráj. Režie Jiří Havelka, dramaturgie Marta Ljubková, scéna a kostýmy Dragan Stojčevski, zvukový design Martin Tvrdý. Premiéra 26. května 2016.
Komentáře k článku: Past na divadlo
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
