Francouzští divadelníci tváří v tvář pandemii koronaviru
Koronavirus a divadlo spojuje jedna základní rekvizita: maska. Rekvizita, kterou odkládáme, když jde na divadle o to, sdělit pravdu, přestat se skrývat, vyjevit svůj skutečný charakter a opravdové záměry; tedy se ukázat takovými, jakými jsme.
Totéž platí pro současnou koronavirovou pandemii. Maska zatímco skrývá, odhaluje pravou tvář křehkosti struktur a nejistotu divadelních profesionálů. Protože bez přítomnosti diváků se nemohou konat ani představení.
Jaká řešení nejistoty divadelníků nabízí Francie?
Jsme ve válce, samozřejmě ve válce sanitní: nebojujeme proti armádě ani proti jinému národu. Ale nepřítel je tu, neviditelný, nepolapitelný, postupující. A to vyžaduje naši celkovou mobilizaci.
Po tomto oznámení prezidenta republiky Emmanuela Macrona dne 16. března 2020 o karanténě, kdy prohlásil: Jsme ve válce!, byly zavřeny divadelní sály, festivaly byly odloženy, za kulturním životem spadla opona. Zrušena byla také řada smluv a literárních projektů. Radikálním řešením, k němuž se uchýlili všichni politici na doporučení vědců, je úplná karanténa.
Ředitel Avignonského festivalu Olivier Py pozastavil tiskové konference představující program připravovaného 74. ročníku. Zveřejněná tisková zpráva uvádí: Doufáme, že se s vámi co nejdřív setkáme, ale do té doby budeme muset být trpěliví. (…) Avignonského festivalu naplánovaného na 3. až 23. července 2020 se zatím zrušení netýká.
Pokud však epidemie nepoleví, dostane se bohužel tato vzepjatá naděje rychle do rozporu s novými pokyny. Důsledky uzavření jsou závažné: nezaměstnanost pracovníků v oboru, celkový nedostatek příjmů, náhrada předem prodaných vstupenek, nevyplacení podpor a autorských práv závislých na počtu odehraných představení.
Před živým uměním vyvstávají různé otázky: Jakou tvář bude mít Francie na konci této „války“? Povede karanténa k novým narozením, novým rozvodům, novým závazkům? Které sociální třídě se povede dobře, aniž by to bylo na úkor zbytku společnosti?
Obava se tak vznáší nad všemi sférami kultury, i když Emmanuel Macron uvedl, že žádná Francouzka, žádný Francouz nebude ponechán bez prostředků. Jestliže solidarita v případě této pandemie znamená přijmout omezení svobody, vyplývá z toho také, že stát na konci krize přerozdělí finanční prostředky tak, aby oživil ekonomiku, aniž by zapomněl na jedinou sociální vrstvu.
Divadelníků a autorů, jejichž status je v mnoha případech nejistý a kteří se obávají, že jejich práva nebudou vyslyšena, se zmocňuje úzkost, frustrace a deprese. Karanténa není bezvýznamnou zkušeností a bude jistě zdrojem inspirace pro nová díla, pokud se autoři nebudou cítit státem opomíjeni. Sdružení zastupující tento obor se obrátila na prezidenta republiky.
Ekonomické důsledky nucené nečinnosti autorů
V dopise Francku Riesterovi, ministru kultury, varuje Pascal Rogard, generální ředitel SACD (Société des Auteurs et Compositeurs Dramatiques, Společnost dramatických autorů a skladatelů), před důsledky současné zdravotní krize, která může vážně ohrozit celou ekonomiku divadelního umění, a to nejen společnosti – divadla nebo producenty –, které produkují představení, ale také autory, z nichž většina, ne-li všichni, čerpá svůj příjem z autorských práv, jež SACD zajišťuje.
Ve Francii nejsou autoři placeni ani jako stálí zaměstnanci, ani jako externisté, a tudíž nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Divadelní autoři budou zcela zbaveni jakéhokoli zdroje příjmu během celého období uzavření divadel, vysvětluje Pascal Rogard. Pro generálního ředitele SACD je naprosto zásadní, aby stát kompenzoval ekonomické důsledky této nucené nečinnosti autorů, a to prostřednictvím zvláštních a přizpůsobených mechanismů.
Prvním z nich je zajištění kontinuity plateb autorských práv. Nejlepším řešením by bylo, kdyby stát nahradil společnostem ušlý zisk a s SACD vyřídil platby za autorská práva.
Druhý mechanismus by měl zabránit náhlému poklesu příjmů autorů v souvislosti se zavřením divadel zavedením systému podpor. Dohoda musí být taková, že se tato ustanovení budou týkat také divadel a obdobných kulturních institucí, aby jejich majitelé a provozovatelé mohli zkrácenou sezonu plynule a bez byrokratických obtíží znovu oživit a byli finančně zajištěni.
Stejná očekávání jsou na straně Charty (organizace zastupující autory a ilustrátory pro mládež) spojené s Ligou autorů, Ligou scenáristů a autorů komiksů. Guillaume Nail, předseda Charty, v tomto ohledu upozorňuje ve svém dopise z pondělí 16. března adresovaném prezidentovi Francouzské republiky, ministru kultury, ministru sociálních věcí a zdravotnictví, jakož i ministru financí na propojení daňového systému a sociální ochrany mladých autorů a autorek, kteří se nacházejí ve stejných podmínkách jako divadelní společnosti.
Obrátil se na Emmanuela Macrona těmito slovy: Vy, pane prezidente, jste prohlásil: „Chci, abychom mohli chránit i naše pracující ve svobodném povolání. Přijmeme veškerá nezbytná opatření, abychom tuto záruku poskytli na ekonomické úrovni…“ Charta na to konto požaduje, aby mladým autorům a autorkám bylo umožněno přizpůsobit a snížit sociální splátky. Podobně jste oznámil, že společnosti mohou „odložit bez odůvodnění, formalit, bez sankcí platby příspěvků a daní splatných v březnu“. V souvislosti s tím vás Charta vyzývá, abyste toto zmírnění rozšířil tak, aby zahrnovalo i mladé autory a autorky.
Všechny tyto specifické požadavky představují první diagnózu stávající situace pro všechny profese v oblasti kultury. Je pravda, že úplný seznam všech postižených touto krizí bude třeba ještě vytvořit. Ke stávajícím čekatelům se určitě přidají další. Jak vysvětluje Peter Barnouw, spisovatel, zakladatel Maison du Théâtre pour Enfants v Avignonu, člen představenstva Charty: Monitorujeme rozsah ekonomických důsledků. První poznatky poukazují na ztráty příjmů mezi 800 a 5 000 eur pro každého divadelníka za první období uzavření divadel a karantény. Zatím nemáme žádné relevantní zprávy, pokud jde o práva autorů. Nedokážeme je shromáždit, natož uplatnit.
Odpovědi Francka Riestera, ministra kultury
Převzetí plné odpovědnosti shrnuje sám ministr těmito slovy: Nebývalá zdravotní krize, která zasáhla naši zemi, tvrdě postihuje pracovníky kultury. Musíme udělat vše pro zajištění jejich přežití. V sázce je samotná budoucnost naší kultury.
Zatímco činnost kulturních zařízení byla zastavena a čelí nebývalému šoku, který tato krize představuje pro hospodářství a kulturu ve Francii, Franck Riester, ministr kultury, si uvědomuje, že je nutné naléhavě reagovat na riziko zániku kulturních struktur, zejména těch nejcitlivějších. Je také třeba zásadně čelit důsledkům situace externistů a umělců-autorů, kteří tvoří jádro našeho modelu kulturní rozmanitosti.
První opatření ministerstva kultury na podporu kulturního sektoru se však zdají opatrná a pomalá. Požadavky autorů jsou konkrétní, jak vysvětluje Peter Barnouw: Žádáme veřejné orgány, aby splátky sociálního a důchodového zabezpečení byly výrazně odsunuty. Kromě toho jsme požádali a docílili toho, že SOFIA (Francouzská společnost zájmů spisovatelů) a CNL (Národní knižní centrum), dotující knižní veletrhy a další literární akce, zajistí, aby organizátoři, kteří zruší svou akci, poukázali odměnu pozvaným autorům a ilustrátorům.
Na ministerstvo národního školství směřuje požadavek na zachování financování stávajících projektů tak, aby autoři neutrpěli finanční ztráty po uzavření vzdělávacích zařízení. Místní a regionální orgány budou vyzvány, aby byly shovívavější k platbám za zmařené služby, i když podle účetních pravidel mohou vyplácet pouze služby skutečně poskytnuté. Ministerstvo navíc přislíbilo autorům finanční pomoc ve výši 5 milionů eur na náklady SDGL (Société des Gens de Lettres, Společnost literátů), která má provést distribuční operace. Ale na jakém základě, komu a jak, to zatím není jasné.
To jsou tedy otázky, na které budeme muset ve Francii najít odpovídající odpovědi.
Opatření, která oznámilo ministerstvo kultury, se týkají více oborů. Podpora spočívá ve zjednodušené a posílené podpoře částečné nezaměstnanosti, poskytování platebních lhůt pro sociální a daňové splátky, nebo dokonce přímých daňových slev, přístupu k fondu solidarity pro malé podniky, lidi pracující bez stálého zaměstnání a pro mikropodniky, a to prostřednictvím bankovních peněžních linek, jež zajišťuje společnost Bpifrance (Veřejná investiční banka), atd. Kromě toho lze nároky na vrácení daňových úlev (film, audiovizuální, mezinárodní, živá vystoupení, fonografická produkce) urychlit žádostmi u Generálního ředitelství pro veřejné finance (DGFIP).
Vyjma oznámených opatření požádal ministr kultury svá národní odvětvová střediska, aby se zmobilizovala. Tedy aby se vypořádala s mimořádnou situací a reagovala na konkrétní obtíže, se kterými se setkávají kulturní pracovníci, jimž prováděná průřezová opatření nejsou schopna vyhovět. Ministr kultury tyto provozovatele žádá, aby z této první sady nouzové pomoci umožnili čerpat prostředky také všem umělcům a autorům ze všech sfér umění.
Zvláštní opatření a systém podpory
K těmto prvním systémům podpory přibyla další specifická opatření. Živému umění, kromě hudebního, zejména sektoru soukromých divadel, může být poskytnuta pomoc v nouzi až do výše 5 milionů eur, aby mohlo reagovat na obtíže, se kterými se potýká, a zvláště se zaměřilo na udržení zaměstnanosti. Pokud jde o subvencované struktury, bude každé z nich věnována zvláštní pozornost společně s místními orgány zapojenými do jejich financování, aby byl omezen dopad krize.
V oblasti knižního průmyslu provádí Národní krizové středisko (CNL) nouzový plán s první dávkou 5 milionů eur, která reaguje na bezprostřední obtíže vydavatelů, autorů a knihkupců. Dotace vyplácené CNL literárním akcím zrušeným ze sanitárních důvodů budou realizovány tak, aby jim pomohly uhradit již vzniklé výdaje. V této souvislosti bude zvláštní pozornost věnována odměnám autorů, kteří se těchto akcí měli zúčastnit. CNL rovněž odloží splatnost půjček poskytnutých knihkupcům a vydavatelům.
To nejhorší teprve přijde
Přes všechna tato prohlášení je jisté, že ministr kultury zatím nemá všechna potřebná data k dispozici. Pro Petera Barnouwa je dnes těžké určit, jak kompenzovat tyto ztracené příjmy, zejména proto, že nikdo neví, jak dlouho bude koronavirová zdravotní krize trvat. Podle příkladu Itálie to vypadá na několik měsíců. Obávám se, že mnoho autorů, kteří si již dnes svou tvorbou nevydělají na živobytí, bude muset hledat jiná zaměstnání, aby se uživili.
Částka zhruba 12 milionů eur uvolněných ministrem kultury na vyřešení následků této mimořádné situace se zdá být vzhledem k velikosti krize směšná. Stačí se podívat na průměry finančního dopadu krize na autory:
Na konference a knižní veletrhy:
15 dnů karantény, průměrná ztráta 1 668 eur na autora;
30 dnů karantény, průměrná ztráta 2 268 eur na autora;
45 dnů karantény, průměrná ztráta 3 177 eur na autora;
U kompenzací zálohy a smlouvy je průměrná ztráta 2 240 eur na autora.
Ve skutečnosti:
35‚5 % autorů je zasaženo nebo velmi zasaženo uzavřením služeb a obchodů (pošta, banky atd.);
58 % autorů je ve své činnosti ovlivněno nebo velmi zasaženo uzavřením škol (děti doma, redukce práce).
Alokované rozpočty ministerstva kultury tedy nerespektují prohlášení prezidenta republiky nenechávat nikoho na holičkách „za žádnou cenu“. Doufejme, že se vše nezmění v hořkou frašku. Nemusíte být ani Stvořitel, abyste nevěděli, že až přijde čas účtování, sobectví korporací slízne všechnu smetanu a odsune stranou všechny nové solidarity narozené v této dlouhé zkoušce úzkosti násobené koronavirem. Doufejme, že francouzská společnost neztratí na cestě k uzdravení samu sebe, svou schopnost revitalizovat vlastní životadárnou sílu.
Paříž, 21. 3. 2020
Caya Makhélé, spisovatel, nakladatel, člen SACD a SOFIA
(Psáno pro Divadelní noviny. Z francouzštiny přeložila Lucie Němečková.)
Komentáře k článku: Francouzští divadelníci tváří v tvář pandemii koronaviru
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)