Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza Festivaly Rozhovor

    Steve Gove: Zaplať Pánbůh, že ještě fungujeme

    Bez přerušení (v době covidové on-line) existuje už přes dvacet let jeden z bratříčků nejslavnějšího festivalu alternativního umění v Edinburghu, Prague Fringe. Jeho zakladatel a ředitel, skotský rodák Steve Gove už v Praze zdomácněl. Festival připravuje s malým týmem, který se během konání festivalu rozšiřuje o armádu dobrovolníků z celého světa (jen v Praze nadšené dobrovolníky hledá jen obtížně*). Přes nejrůznější problémy je ovšem stále stejně nadšený a plný optimismu. Kromě toho, že festival má ve světě dobré jméno, a zájemcvi z řad performerů se sem rádi hlásí, se mu daří mu vyhledávat na Malé Straně (kde se festival odehrává od počátků) stále nová místa k hraní. Díky nim čeští diváci mohou vidět, jak mnoho je příležitostí, kam se uchýlit s malými experimentálními performancemi pro 20-50 diváků. Tato akce je dosud jediným anglicky mluvícím festivalem v Praze i v celém Česku. A je škoda, že navzdory své exkluzivitě (a ve srovnání se zahraničními fringe festivaly levnými lístky) zůstává trochu stranou zájmu Pražanů, pro které je určen především. Se Stevem Govem jsme si povídali v době, kdy už byl známý program, v němž se objeví známé tváře, ale i nováčci ze světa alternativního divadla.        

    Skotský rodák Steve Gove už v Praze zdomácněl. Foto: archiv festivalu

    Za pár dní začne 21. ročník festivalu Prague Fringe…

    Jednadvacátý ročník je pro nás velmi vzrušujícím okamžikem. Vlastně jsme vůbec nepředpokládali, že se tak dlouho náš festival udrží. Když uplynulo deset let, říkal jsme si: Zaplať Pánbůh, že ještě fungujeme, snad se nám podaří udělat i jedenáctý ročník… A najednou máme za sebou dvacet let! Pro mě je to neuvěřitelné. I když letos bude festival programově o trochu menší než obvykle, jedeme dál. Každopádně je větší než ten loňský, post-covidový. I ten, s nímž jsme začínali… Samozřejmě, nemůžeme srovnávat s regulérní dobou, třeba s rokem 2019, kdy byl program opravdu hodně rozsáhlý.

    Jaký ten letošn ročník tedy bude?

    Velmi vzrušující, originální. Je nacpaný spoustou produkcí, které posbíraly ceny na fringe festivalech po celém světě. Včetně Edinburgu. Je samozřejmě zaměřen především na anglicky mluvící diváky, ale prostor je dán i komedii, tanci, muzice a neverbálnímu divadlu.

    Strictly Come Barking. Foto archiv festivalu

    Jak to bylo s performery a diváky ze zahraničí? Přece jen – doba po covidu je nejistá… Neměli jste problém je získat?

    Vůbec ne. Lidé v postcovidovém období zase začali hodně cestovat. Byl jsem v poslední době několikrát ve Skotsku a zjistil jsem, že lety jsou plně obsazeny. Performeři se vyloženě těší, že sem mohou přijet (mnozí opakovaně). A pokud jde o diváky, tak bych chtěl zdůraznit, že hlavním důvodem, proč jsme zakládali festival bylo to, abychom Pražanům a českým občanům nabídli představení fringe divadel z celého světa. Vzhledem k tomu, že mnozí, především mladší lidé, už mluví anglicky běžně, mohl by být tenhle festival pro ně atraktivní. Ale samozřejmě jsme velmi rádi, že sem přijíždějí i diváci ze zahraničí, dokonce ze zámoří. Pravidelně tu míváme jak performery, tak diváky z USA či Anglie. Málo je jich z Austrálie, přece jen je to daleko. Ale spoléháme na to, že na festival přijdou hlavně Pražané. Zahraniční diváci jsou pro nás příjemný bonus, třešnička na dortu. Vnášejí do festivalu kouzlo, které podporuje jeho mezinárodní atmosféru.

    Book of Sirens Ukrajina. Foto archiv festivalu

    Festival se v předchozích dobách pravidelně konal v květnu. Proč jste změnili termín?

    Ono to souvisí s dobou po covidové situaci. Když pomineme restriktivní období covidu, patrně bychom mohli udělat festival v květnu, ale protože jsme v předchozím roce měli festival v listopadu, obtížně bychom stíhali zařídit vše potřebné. Tak jsme si řekli, že bude fajn počkat do podzimu. Jedním z důvodů bylo i to, že jsme předpokládali, že na předprázdninové měsíce se po zrušení restrikcí nahrne spousta akcí, mezi kterými bychom se ztratili. A kromě toho po covidu, když se vše uvolnilo a začalo být hezky, lidi poprvé po dvou letech začali cestovat nejen na chatu, ale i do zahraničí. Tak jsme si říkali, že raději počkáme a uděláme festival v září. Líbil se nám loňský ročník v listopadu. Na konci prázdnin se všichni vrátí domů, děti začnou chodit do školy a na lidi padne podzimní depka. A my jim řekneme: Nesmutněte, fringe festival je tu – a oni se tak budou mít na co těšit a znovu se začnou usmívat.

    Bacon Pipp Utton. Foto archiv festivalu

    Kdy a kde se letos festival bude konat?

    Odehraje ve dnech 26. září až 1. října a v podstatě využijeme všechny prostory, které jsme využívali dosud – tedy Divadlo Inspirace v budově HAMU, A Studio Rubín a také menší sálky jako Café Club Míšenská a Muzeum alchymistů. Poprvé představíme malý Comedy club v přízemí hotelu Klárov. V předchozích letech jsme využívali Golden Key Hotel, měli jsme tam takový pěkný malý sálek v suterénu. Ti stejní majitelé vlastní hotel Klárov a nabídli nám prostor pro klubové představení. Bude to tedy takový „okraj okraje“.

    Pokud jde o termín, festival se odehraje od pondělí do soboty, to je jiné než obvykle, kdy jsme začínali v pátek a táhli program do dalšího víkendu. Letos je organizace trochu jiná, takže pro zájemce doporučuju neváhat a chodit hned od počátku, protože některé produkce se hrají jen od pondělí do středy, ne po celou dobu festivalu. Nicméně, když budou diváci zdatně „skákat“ od jednoho divadla k druhému – a je to vlastně pár kroků, tak můžou stihnout hodně.

    Quintessence Carding. Foto archiv festivalu

    A na co konkrétně byste je nejvíc pozval?

    Letos se dá říci, že máme téměř výhradně inscenace oceněné na jednom či i více festivalech. Takže elitu mezi fringe produkcemi. Přijedou vesměs kvalitní performeři, z nichž některé jsme už měli možnost v Praze vidět. Jako třeba Henryho Naylora, který letos přiveze inscenaci Afghanistan is not Funny, což je vzhledem k současné politické situaci aktuální téma. Sci-fi o Shakespearovi pod názvem Quintessence přiveze Emily Carding, která v roce 2015 zazářila na Prague Fringe se svou verzí Richarda III. V Praze se už představili také tvůrci projektu Scotland, který získal cenu Prague Fringe v roce 2018, anglicko-švédská dvojice Jon&Ollie. Tntokrát přivezou dvě produkce – Strictly Come Barking, příběh o muži se psem na taneční soutěži, a komedii Put the Kettle On. A také se vrací Pipp Utton, který loni diváky okouzlil performancemi Playing Margaret a Churchill. Letos nabídne Hitchocka a Bacona. Zajímavé bezpochyby bude vystoupení našich nových přítel z Ukrajiny, konkrétně z Kyjeva. Jejich produkce vznikla v prostorách, které jsou kromě divadelního sálu také protileteckým krytem. Jejich vedoucí Alex Borovenskij mě před pár měsíci oslovil s tím, že v Kyjevě dělají anglicky mluvené divadlo, a projevil zájem zúčastnit se našeho festivalu. I když jsme v té době měli program festivalu hotový a doslova nacpaný, řekl jsem: Ano, ANO! Určitě musíte přijet. Stali jsme se přáteli přes ZOOM a jsem velmi zvědavý na produkci, kterou přivezou. Inscenace je inspirovaná knihou Markuse Zusaka Zlodějka knih. Jmenuje se The Book of Sirens a je o mladé dívce, která za druhé světové války žije v bunkru v Německu. Přijde mi kuriozní a hodně vzrušující, že příběh o pobytu v protiletadlovém krytu, kde kolem padaly bomby, připravili Ukrajinci rovněž v bunkru, kde kolem létaly bomby. Ale já se těším nejen na toto jejich představení, nýbrž i na možnost, že budeme spolupracovat ještě na dalších projektech. V příštím roce možná připravíme v Praze i nějaké divadlo pro Ukrajince, kteří tady nyní žijí.

    Afghanistan Is Not Funny by Henry Naylo. Foto archiv festivalu

    Slyšela jsem i o dalších plánech, které máte s Ukrajinou…

    Zatím je to spíše přání, nic konkrétního. S jednou mladou ženou z Ukrajiny, která žije v Praze, a teď i s Alexem, jsme mluvili o tom, že by bylo fajn představit světové fringe produkce i na Ukrajině. V téhle části světa nic takového zatím není a je to škoda, protože tahle země má pozoruhodnou historii nezávislého divadla a určitě se najde dost lidí, které to bude zajímat. Tak jsem si říkal: Proč bychom se nepokusili udělat tam fringe festival? Tuto myšlenku jsem diskutoval se svými kolegy v Praze a pak i s kolegy z Ukrajiny a všem se ta představa moc líbila, dávalo jim to smysl. Takže moje idea je představit světové fringe divadlo na Ukrajině s cílem propojit Evropu. Samozřejmě, až po skončení konfliktu. Doufám, že to bude brzy.

    Máte už nějakou konkrétnější představu, kde by se festival konal?

    Samozřejmě v Kyjevě. Vím ale, že není snadné něco takového dát dohromady z roku na rok, a tak plánujeme první ročník on-line, virtuálně. To zas tak nemožné není. Alex už čtyři roky pořádá v Kyjevě festival anglicky mluveného divadla, který je velmi úspěšný. Poslední ročník se konal před pár týdny on-line, ale někteří lidé se přišli podívat i do divadla. Alex je velmi aktivní, přímo akční, a já se velmi těším, že se nám podaří navázat rozsáhlejší spolupráci. Vzhledem k tomu, že pražský festival vstupuje do 21. ročníku a stále se mu daří, tak nás samozřejmě láká udělat něco nového, speciálního. Rád bych řenesl zkušenost, kterou jsme získali v Praze, někam dál.

    Hitchcock Pipp Utton. Foto archiv festivalu

    Vraťme se ještě do Prahy… Bude možné si jako v předchozích letech zakoupit festivalový pas?

    Samozřejmě, festivalový pas je výhodný pro ty, kdo chtějí chodit na představení Prague Fringe pravidelně, protože to výrazně sníží cenu jednotlivých vstupenek. Když si koupíte festivalový pas za 1000 Kč, získáte pět lístků, což je na poměry fringe festivalu opravdu dobrá cena. Ale samozřejmě se můžete stát i Přítelem Prague Fringe. Můžete přispět i větší sumou a zároveň získat volné lístky. Když si zakoupíte lístky předem, tak vás to vyjde na 220 Kč za jedno představení. Ale je možno přijít i na každé konkrétní představení, byť na místě je cena vstupného o něco dražší. Chceme totiž, aby si lidé kupovali lístky předem. Divadla jsou malá, některý sál pojme třicet či čtyřicet diváků, i méně. Tak pokud nějakou produkci opravdu chcete vidět, je dobré zajistit si lístky předem. Nejlépe on-line na stránkách festivalu –https://www.praguefringe.com/your-visit/tickets-booking/.

    P. S. Pokud byste měli zájem spolupracovat s festivalem jako dobrovolníci, a dorozumíte se anglicky, stále je možnost se přihlásit na https://www.praguefringe.com/participate/join-the-team/.


    Komentáře k článku: Steve Gove: Zaplať Pánbůh, že ještě fungujeme

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,