GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 36)

Tak mi na stole, přesněji řečeno v počítači na stole přistála pozvánka na otevření butiku na ulici Cejl v Brně, v čísle 18. A že to otevření bude 16. února v 17 h. A že ten butik ozřejmí a exkluzivitu mu dodá kamarád Franta Borovec, který tu současně vystaví přehršle obrázků z poslední doby.

František Borovec: Reminiscence… (i jako terapie…).

Číslo 18 Cejl? V Gogle je, že dům tento je nepřístupný a opuštěný. Nuže, již nikoli, vskutku, 16. února v 17 h mne vpustili do pěkně upravených a opravených prostor Galerie v Síti… která, jak se dozvídám, nabízí originální oděvy a jejich doplňky, též keramiku, sklo, šperky, šátky a šály, klobouky, čepice, kabelky, pásky a vůbec umělecké výrobky, převážně z dílen českých návrhářů, výtvarníků a řemeslníků. V minulosti se pod touto hlavičkou pořádaly výstavy brněnských umělců, tedy nikoli umělců, ale jejich prací, např. Vlasty Švejdové, Karla Holíka, Ladislava Blažka, i fotografky Anny Peckové, kterou znají všichni jako neúnavnou dokumentaristku všeho a všech v Brně …

Zkrátka, slovy majitelek a tvůrkyň Galerie v Síti jest jejich cílem nabídnout zákazníkům co, dle jejich mínění, dosud Brno postrádá, tedy nejen prodejnu, ale i výstavní galerii, místo ku pořádání kulturních akcí a k přátelskému posezení, a též jedinečnou atmosféru, což všechno zkrášlí brněnský Bronx…

František Borovec: Reminiscence… (i jako terapie…).

Proto také hned v úvodu otevření butiku vystoupily „Brněnské koc“, takto bývalé členky brněnského souboru Pirko: Jarmila Doležalová, Emilie Machálková, Jarmila Hrabalova a Silvie Macková, které písněmi doprovázel rovněž bývalý člen Pirka, Ivory Mario Rodriguez (neboli José, čti Chozé) s pásmem veršů Jiřího Žáčka… Scénář vytvořila a režii měla Silvie Macková: „Jako soubor existujeme už téměř deset let a těmito verši jsme chtěli vzdát hold všem našim kamarádům a kamarádkám z bývalého Pirka… vzpomenout těch, kteří už nejsou mezi námi… Proč jsme použily Jiřího Žáčka? Je mu dnes pětasedmdesát, je to vrstevník mnoha z nás a prožil, tak jako mnozí z nás, potíže a problémy patřící k věku – ale podává je i s humorem, a to se nám líbí…“

František Borovec: Reminiscence… (i jako terapie…).

Přibývá vrásek, vadne kůže,

už je čas šetřit na věnce,

vzdejte to, už vám nepomůže

kvartální změna milence….

…

Zimní krajina v okně nemocnice:

Pták zavěšený nad krajinou

a dole pod ním sníh a led.

Kdo přežil duel s rakovinou,

bude živ tři sta let…

…

Vášně, co hřály, dnes už jenom studí,

zbyl jsi sám sobě s vyhořelou hrudí,

plonk jako los, co nikdy nevyhrává –

i kdybys vyhrál, k čemu všecka sláva?

Čeká to všechny, dospělé i děti,

že každý jednou zmizí v nepaměti – – –

Život je krátký, beznadějně krátký,

a přežijí tě sotva dva tři řádky…

František Borovec: Reminiscence… (i jako terapie…).

A jak jste přišly na Františka Borovce? – ptám se:

„V Galerii v Síti jsem se po mnoha letech potkala s Františkem Borovcem,“ říká Silvie Macková. „Kdysi nám pomáhal s výpravou v jedné z inscenací. Jeho obrazy z poslední doby silně rezonují s atmosférou Žáčkových básní…a tak jsem nabídla naše malé představení pro vernisáž výstavy…“

A to je pravda. Franta Borovec vystavuje obrázky, které jakoby psaly dny žité s nemocí. S nemocí těla i melancholií duše. František samozřejmě vypadá statně. Je to Moravský Slovák, rodem z Veselí nad Moravou, zpěvák a bývalý tanečník mnoha folklorních souborů a tak hned na uvítanou a místo dlouhých řečí, dal horňáckou…:

Chvála Bohu, že sem sa narodil,

že jsem svojich mladých roků užil

měl jsem v světě ty jediné,

odešly ně, nebudu mět iné…

Rozpomeň sa ty člověče na to,

že nic nejsi než popel a blato,

aj ty prídeš před súd pánů Pána,

nepomože ti výmluva žádná…

Keby nebe za peňáze bylo

málo by v něm chudáků pobylo

Ale nebe za peňáze néni

tam je chudák císarovi rovný…

František Borovec: Reminiscence… (i jako terapie…).

Ale František Borovec je především grafik, karikaturista, ilustrátor, scénograf. Vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor výtvarník propagace. Ukončil ji v roce 1960. Přednášel na školách problematiku designu, do současné doby vytvořil pro světové firmy na čtyři sta firemních značek, symbolů a vizuálních stylů, zúčastňuje se světových výstav plakátů, je spolupracovníkem televizních i filmových studií a navíc oblíbený společník… který se letos dožívá třiaosmdesáti…

Ale nebudu popisovat anamnézu, natož tu zdravotní, Františka Borovce. Anamnéza totiž je soubor subjektivních pocitů… A ty se mohou mýlit. Ale zračí se ve Františkových obrázcích z poslední doby… řekněme od roku 2020, kdy ve své tvorbě začal důsledně komentovat vše, s čím se potkává a co ho trápí.

Nuže, dnes v Síti… Ten název se mi nezdá… v síti…

Ale buďme optimisty:

Mám berle francouzské

sedátko do vany

nástavec na WC

a čekám na lepší časy