Gogol v ghettu!
Ostravské Divadlo Petra Bezruče pokračuje v ohledávání možností aktuální inscenace klasického textu a Shakespearova Hamleta v problematické režijní interpretaci Doda Gombára střídá Gogolova Ženitba, tentokrát v osobité tvůrčí gesci někdejšího uměleckého šéfa souboru Janusze Klimszy. Ten se ke hře vrací po více než 20 letech, kdy se jí zmocnil v pražském Švandově divadle. Ostravská varianta byla původně připravována pro Norberta Lichého v hlavní roli, ale po jeho předčasném skonu se partu ujal sám režisér. Klimszův vládní rada Podkolatov je lyricky groteskní typ, v němž se dojemně sváří rádoby werichovské mudrlantství s nepraktičností stárnoucího solitéra. Plně si uvědomuje svou ztracenost ve světě mimo svůj profesní status i sílící osamělost, zároveň se však nedokáže naplno vzdát starých předsudků ani vlastního pohodlí. Jeho živoření výborně dokazují společné scény s plebejským sluhou Štěpánem (Vít Hofmann) i interakce s romsky temperamentním, do pasti manželství fatálně lapeným nejlepším přítelem Kočkarevem (Ondřej Brett).
Atmosféra společenského rozkladu rodí vyhrocené karikatury. Zleva Ondřej Brett (Kočkarev), Janusz Klimsza (Podkolatov), Markéta Haroková (Tekla) a Vít Hofmann (Štěpán) FOTO MARTIN ŠPELDA
Variabilní scéna Michala Syrového a sugestivní kostýmy Marcely Lysáčkové, jež záměrně kombinují ochotnický fundus s estetickým odkazem katalogu Quelle, na první pohled evokují raná devadesátá léta a sametově porevoluční stánkařskou poetiku ruských propriet. Celková omšelost výpravy a rozervanost pracovního úboru dohazovačky Tekly, v níž se k plnokrevnému komediálnímu výkonu vzepjala skvostně živelná, podomní obchodnici a televizní věštku do jednoho charakteru spojující Markéta Haroková, však na srozuměnou dává, že se ocitáme de facto v intelektuálním i etickém suterénu, mezi degeneráty.
Všudypřítomný nevkus vládnoucí v nevěstině domě i předpotopní komunikační technologie v podobě obřích tlačítkových telefonů a robustního stolního počítače či notebooku připomínají charitou vybavený byt v odloučené lokalitě, většina postav vykazuje jasné příznaky alkoholismu, sexuální frustrace či alespoň chorobné bájivosti. Společenský rozklad vyvolává animální touhy po bezprostředním ukojení základních lidských potřeb a rodí vyhrocené karikatury. V nich si výtečně hoví proti typu obsazený, s maskou brilantně nakládající Jáchym Kučera (Nenažraný), Lukáš Melník (Onučkin) kreativně fúzující rysy lampasáka a lingvistického snoba i Marián Chalány coby námořnický baron Prášil a sexuální predátor Žvanikin, jenž kromě vulgární mluvy Suchařípova překladu, s níž dobře pracují všichni aktéři, bez poskvrny obhájí i explicitně obnaženou situaci. Nevěsta Agáta (Magdaléna Holcová) a její teta Arina (Kateřina Krejčí) pak komplexním způsobem své jevištní existence vzdávají osobitý hold dvěma sitcomovým legendám, a sice matce a dceři Bundovým z klasického amerického seriálu Ženatý se závazky (Married… with Children, USA, 1987–1997).
Klimsza v souladu s Gogolem vyšinutou optikou satiricky nazírá lidskou malost i nadčasové seznamovací fenomény, přičemž neopomíjí ani současnou vlnu virtuálních seznamek. Zrcadlové bludiště, v němž je radost ztrácet čas!
Divadlo Petra Bezruče, Ostrava – Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Překlad Leoš Suchařípa, režie Janusz Klimsza, dramaturgie Peter Galdík, scéna Michal Syrový, kostýmy Marcela Lysáčková, hudba Nikos Engonidis. Premiéra 15. března 2024.
Komentáře k článku: Gogol v ghettu!
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
