Hledal jsem Birinského (No. 10)
Birinského Mumraj v pražském Činoherním klubu (r. Ladislav Smoček, 1991). FOTO PAVEL ŠTOLL
Bilance téměř desetiletého pátrání
Podařilo se…
Podařilo se prokázat, že autor Mumraje a Molocha Lev Birinskij a filmový scénárista Leo Birinski jsou jedna a táž osoba. Jeho původ zůstává sice poněkud zahalený v mlze, ale nejpravděpodobnějším rodištěm Birinského je ukrajinská Lisjanka. Zcela prokazatelně se podařilo zjistit místo a datum jeho úmrtí i místo, kde byl pohřben.
V Birinského životopisu se podařilo zaplnit velké množství mezer a vyvrátit několik fám (např. o sebevraždě roku 1920). Podařilo se objevit jeho žijící příbuzné. Podařilo se najít čtyři Birinského podobizny z různých období. Podařilo se objevit jeho zapomenuté hry Raskolnikoff a The Holy Devil (Rasputin) a získat jejich texty v originále. První z nich byla uvedena v české premiéře a do divadel se po letech vrátil i Mumraj, a to včetně historické ruské premiéry. Podařilo se sestavit pravděpodobně úplnou filmografii Birinského. Výsledný životopis a soupisy jeho díla uvádím v příloze své knihy.
Podařilo se prokázat, že česká legenda o ruskojazyčném původu Birinského her z vídeňského období, která vstoupila do slovenských, maďarských a částečně jihoslovanských dějin divadla, byla opravdu jen legendou.
Výsledky bádání se podařilo publikovat v několika veřejných médiích. Vznikla příslušná hesla v české, anglické a německé Wikipedii. Byly opraveny životopisné údaje ve jmenných autoritách české, francouzské a německé národní knihovny i v nejpoužívanější filmové databázi IMDb. Heslo o Birinském vyšlo v osmidílném slovníku německojazyčného filmu Cinegraph-Lexikon.
Karikatura Birinského, již nakreslil Benedikt Fred Dolbin. Její datace není známa. Byla převzata z katalogu 85. aukce berlínské Galerie Gerdy Bassenge (duben 2005).
A co se ani za deset let pátrání nepodařilo
1. Chybí úřední doklad o datu a místu narození Lea Birinského. Vzhledem k tomu, že lisjanské matriky byly za II. světové války zničeny, je jeho budoucí nález velmi nepravděpodobný.
2. Nějakému zvláště schopnému badateli přenechávám k rozřešení záhadu nikaragujských pasů manželů Birinských.
3. Otevřená zůstává i otázka autorských práv k Birinského dílům. Jeho příbuzným se podařilo zjistit, že částka deponovaná u Writers Guild of America, West v Los Angeles činí cca 500 $. Náklady na prokázání nároku na dědictví by však byly mnohem vyšší než tato částka, takže příbuzní od dalších kroků (zatím) ustoupili. V současné době platí, že na autorská práva k dílům Lea Birinského nikdo nevznesl dědický nárok, a že jeho divadelní texty je tudíž zatím možno považovat z autorsko-právního hlediska za volné.
4. Nevyřešená zůstává záhada japonského provedení Mumraje v roce 1913. Indicie v rakouském tisku nejsou nepřesvědčivé, v Japonsku se však zatím žádný doklad najít nepodařilo, a to ani za pomoci japonského Informačního a kulturního centra v Praze.
5. Det Kongelige Biblioteket v Kodani vlastní fotografie z dánského uvedení Mumraje v roce 1913. Vzhledem k požadované ceně a komunikačním problémům se kopie nepodařilo získat.
6. Jaroslavský divadelní institut vlastní fotografie a videozáznam z jediného představení tamější absolventské inscenace Mumraje v ruštině. Přes veškerou autorovu snahu zůstalo z ruské strany jen u opakovaných příslibů, že je poskytne.
7. Nejasná zůstává rovněž historie znovuobjevení českého textu Mumraje v 50. či 60. letech 20. století. Ani prof. Jaroslav Vostrý, ani Martin Porubjak, kteří by možná dokázali úlohu Jiřího Vrby v této kauze objasnit, na mé dopisy nereagovali. Do hry navíc vstoupil ještě Alfréd Radok.
8. Bylo by krásné, kdyby se některé divadlo ujalo světové premiéry Rasputina.
Fotografie z první české inscenace Mumraje (Národní divadlo Praha, září 1912). FOTO archiv ND Praha
Teď, koncem srpna 2013 mohu přidat aktuální informaci o ještě jednom výrazném ohlasu pátrání po Birinském. Studentka germanistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Petra Vaclíková napsala a odevzdala magisterskou diplomovou práci s názvem Rückübersetzung am Beispiel der Tragikomödie von Leo Birinski: Narrentanz – Mumraj – Mummenschanz. Práce byla přímo inspirována výsledky tohoto pátrání, zejména pak objevem zpětného německého překladu Mumraje pod názvem Mummenschanz (viz:http://is.muni.cz/th/398463/ff_m/Magisterska_diplomova_prace_Vaclikova_Petra.pdf)
///
Pátrání po tajemném dramatikovi a filmovém scénáristovi Leovi Birinském jsem uzavřel elektronickým vydáním (soubor pdf na CD) svého badatelského deníku, jehož některé části jste mohli číst v tomto letním seriálu. Deník obsahuje chronologicky seřazené nejdůležitější mezníky desetiletého pátrání (včetně popisu jeho metodiky), nejdůležitější objevené dokumenty v obrazové podobě, poslední verzi Birinského životopisu, aktuální soupisy divadelních inscenací a kompletní filmografii. Text má 142 stran a cena CD činí 200 Kč (+ poštovné).
Případní zájemci si publikaci mohou objednat na mailové adrese autora: [email protected].
Divadelní cedule k premiéře Mumraje v Brně (21. listopad 1912). Repro Archiv města Brna
Komentáře k článku: Hledal jsem Birinského (No. 10)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
