Hledal jsem Birinského (No. 8)
Začátkem roku 2003 jsem dopisem s prosbou o spolupráci oslovil vídeňské Židovské muzeum. S jistým odstupem, zaviněným nemocí, mi odpověděla paní Christa Prokisch, že muzeum žádné materiály o Birinském nevlastní. Ale dala mi tipy na tři vídeňské instituce, u nichž by se patrně něco dalo zjistit.
22. 4. 2003
Odpověď z Wiener Stadt- und Landesarchiv – třetí odezva na tipy od paní Prokisch. Archivář pan Herbert Koch posílá kopie několika policejních přihlášek k pobytu ve Vídni. Pět z nich se týká skutečného sebevraha – Leona Gottesmanna. Narodil se roku 1893 v haličské Tyśmienici nebo také v Borszczowě. Do Vídně přijel roku 1918 jako student, vystřídal pět bytů, ze studenta se stal soukromníkem, spisovatelem a nakonec redaktorem. Dne 17. března 1920 spáchal sebevraždu. Muž, jehož sebevražda dala vzniknout houževnaté fámě o dobrovolné smrti Birinského.
Dvě zbývající hlášenky se týkají naprosto jasně našeho Birinského. První pochází patrně z 19. října 1904 (není zcela čitelná) a je vyplněna ještě na jméno Leo Gottesmann. Rukou pečlivého vídeňského úředníka jsou ovšem dopsány poznámky: Siehe Birinski a S. Berinsku. Místo a země narození: Borszczów, Halič. Věk: 21 let (v předtisku bohužel není požadováno datum narození), což by odpovídalo roku narození 1883 nebo 1884. Jako bytný je podepsán další Gottesmann (zdá se, že jich byla plná Vídeň), jakýsi Hermann. Není to Birinského první bydliště ve Vídni – předchozí adresa je rovněž vídeňská. Pobyt je ukončen někdy v roce 1906, místo dalšího pobytu nerozluštím. Při další návštěvě Vídně mi pomůže paní Weiß, matrikářka vídeňské Židovské obce – přečte je jako „Heimat“. Birinski tedy odjel roku 1906 z Vídně „domů“. Ale kam? Kde vlastně byl doma?
Druhá přihláška pochází z roku 1920. Pan Leo Birinski, spisovatel, se 5. září 1920 přihlašuje k pobytu v Bartensteingasse 13 v 1. okresu (hned vedle slavné vídeňské radnice). Místo a země narození: Lyssenka, oblast Kyjev, Ukrajina (!!!). Další varianta Birinského původu, jíž se v jakémsi kruhu přibližujeme k původním Penížkovým a Červinkovým údajům! Domovská obec tamtéž. Datum narození: 8. června 1884. Státní příslušnost: Ukrajina. Pobyt ve Vídni je ukončen 16. dubna 1921, místo dalšího pobytu: Berlín.
Nádraží na Friedrichstraße, Berlín kol. 1900. Repro archiv
Pracovní hypotéza:
Policejní přihlášky všemi dosavadními hypotézami pořádně zamíchaly. Hlášenka z roku 1904 je nejstarším písemným dokumentem o Birinského životě, který se mi podařilo získat. Vyplývá z ní, že v tomto roce Birinski figuruje ještě pod jménem Gottesmann a že již žije ve Vídni. A kromě toho dávají její údaje za pravdu těm pochybovačům, kteří tvrdili, že Birinski ruskou revoluci v roce 1905 prožil ve Vídni. Podle ní v tomto roce opravdu nevytáhl paty z Vídně.
Druhá přihláška jednoznačně prokazuje, že Leo Birinski (již pod tímto jménem) bez úhony přežil onen nešťastný 17. březen 1920 a svou tolikrát zdokumentovanou „sebevraždu“. A že v dubnu 1921 opustil Vídeň (zřejmě definitivně) a zamířil do Berlína. Svůj první cíl tím považuji za dosažený – vídeňský dramatik Birinskij či Birinski a německo – americký filmový scenárista Birinski jsou totožní. Hypotéza Vladimíra Procházky tedy byla správná.
Pokud se týče Birinského místa a data narození, je situace ještě nepřehlednější než před objevem přihlášek. Pět variant jeho původu opravdu nelze skloubit dohromady. Hypotéza o záměně dvou osob (jmenovců), která se ukázala jako správná v případě Birinského „sebevraždy“, už na vysvětlení zásadních rozporů v údajích o Birinského původu nestačí. Bohužel ani přesně nevíme, kdy došlo ke změně jména a uváděného původu. Muselo se to stát někdy v dost dlouhém časovém úseku mezi rokem 1906 a 1920.
Franz-Josefs-Kai, Vídeň kol. 1900. FOTO archiv
4. 6. 2003
Druhá zásilka od pana Kocha z vídeňského archivu. Posílá kopie dalších 16 policejních přihlášek k pobytu ve Vídni, podaných samotným Birinským. Hlášenky pokrývají období od prosince 1910 do června 1920 (tedy vlastně až k poslední přihlášce z minulé zásilky). Budu citovat jen nejpodstatnější údaje.
V prosinci 1910 Birinski přijíždí do Vídně z Berlína. Přihlašuje se již jako Leo Birinski, spisovatel, jako místo narození uvádí Borszczów v Haliči, jako domovskou obec městečko Skała rovněž v Haliči (úloha těchto obcí se v dalších přihláškách občas prohodí), datum narození 18. července 1884. Zhruba stejné údaje používá až do října 1914.
Dne 12. prosince 1914 Birinski podává novou přihlášku k pobytu, aniž by se kamkoliv stěhoval. V ní je jako místo narození i jako domovská obec náhle uvedena Lysenka, Kyjevská gubernie, Rusko. Datum narození se zároveň mění na 8. červen 1884. A na přihlášce nově přibylo razítko „A“ (Ausländer čili cizinec). Důvod k podání nové přihlášky je možná uveden v rubrice „Kam“ na předchozí přihlášce. Uvedené slovo bohužel nepřečetla ani matrikářka paní Weiß. Nově nabyté identitě zůstane Birinski věrný až do konce svého pobytu ve Vídni, pouze od roku 1918 nahradí Rusko Ukrajinou. Velmi zajímavé je, že se v letech 1916 – 1920 ještě nejméně třikrát vrátí do bytu Hermanna Gottesmanna.
Vídeň kol. r. 1900. Repro archiv
Pracovní hypotéza:
Díky těmto novým dokumentům víme, že proměna původního příručího Lea Gottesmanna z Haliče na spisovatele Lea Birinského z Ruska či Ukrajiny musela proběhnout v několika etapách. Ke změně jména došlo v onom nezmapovaném období mezi rokem 1906 (kdy odjíždí z Vídně „domů“ ještě jako Gottesmann a lednem 1910 (kdy se jako Leo G. Birinski zúčastní vídeňské premiéry Molocha)
Ke změně identity z rakousko-uherského Haličana na ruského občana došlo 12. prosince 1914. Můžeme se dohadovat, která z obou Birinského vlastních životopisných verzí je pravděpodobnější, a asi k žádnému výsledku nedospějeme. Domnívám se však, že si můžeme téměř s jistotou domyslet, proč k náhlé změně uváděného původu a tím i občanství došlo právě koncem roku 1914. Rakousko-Uhersko bylo v té době již ve válce s Ruskem, takže třicetiletému svobodnému muži jistě velmi akutně hrozilo povolání do válčící armády. Pokud však byl schopen prokázat ruský původ, stal se automaticky občanem nepřátelského státu (přitom s povolením pobytu ve Vídni) a nebezpečí bylo zažehnáno. Pokud měl Birinski možnost nějakým způsobem prokázat obě varianty původu, byla to ta pravá chvíle přestat být Rakušanem.
Komentáře k článku: Hledal jsem Birinského (No. 8)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
