Druhá světová válka ve Viole
Z historie víme, že šílený Hitlerův pokyn ke zničení Paříže, bude-li zřejmé její znovudobytí francouzským odbojem a spojenci, v srpnu 1944 realizován nebyl. Přesto nelze dramatické dohadování dvou mužů o osudu města v inscenaci Hodina diplomacie nesledovat s napětím. Konverzační thriller Cyrila Gelyho z roku 2011 uvedlo Divadlo Viola v české jevištní premiéře; již v roce 2013 vznikla rozhlasová verze.
Ačkoli v utkání generála von Choltitze (Jan Šťastný) se švédským diplomatem Nordlingem (Hanuš Bor) jsou nejsilnější municí slova, dojde i na zbraně… FOTO VIKTOR KRONBAUER
Souboj o záchranu Paříže začíná, když se v pracovně německého generála Dietricha von Choltitze neočekávaně zjeví švédský diplomat Raoul Nordling. Uposlechne nacistický generál Hitlerův rozkaz, nebo v dynamickém střetu slábnoucí vojácké zaťatosti s trpělivou, vždy znovu jakoby počínající diplomatickou argumentací nakonec zvítězí zdravý rozum? Gely situaci, k níž skutečně došlo, pochopitelně domýšlí po svém, v mnohém využívá autorskou licenci. Především ale prezentuje nadčasový konflikt mnohaleté kulturní tradice s ideologickým fanatismem.
Režisér Radovan Lipus obsadil do ústředních rolí Jana Šťastného a Hanuše Bora, herce, kteří už mnohokrát prokázali, že v interpretaci rozsáhlejších textových celků patří u nás k těm nejlepším. A soustředěná inscenace jim k tomu poskytla vynikající příležitost. Šťastného generál působí zprvu vojácky řízně, snaží se věřit správnosti rozkazu, který má vykonat. Svého pobočníka (tomu Vojtěch Vodochodský na malé ploše dodává věrohodnost disciplinovaného vojáka, jenž svého nadřízeného obdivuje a ctí) posílá nejen doručit zprávu rodině, ale vlastně i do bezpečí. S nepřítelem (což představitel neutrálního Švédska vlastně ani není) si zvykl jednat tvrdě, a proto vytáhne na partnera ve zprvu nerovném dialogu pistoli. Jeho jistoty jsou diplomatovou obratností ovšem stále výrazněji zpochybňovány; přiznání, že Führera v tomto stadiu války považuje za šílence, znamená prohru v disputaci. Šťastného generál sice vnějškově zachovává dekorum, ale v téměř neznatelných změnách mimiky i hlasové naléhavosti poznáváme, že se postupně vzdává. Nordling Hanuše Bora udolává německého „místodržícího“ svou trpělivostí, ale do jeho výřečnosti občas proklouznou momenty obav, ba strachu – zdaří se jeho mise? Dokáže se ovšem vždy znovu vzchopit na další „kolo“ rozhovoru, který – zpětně viděno – byl pro Francii a celou Evropu fatálně zásadní. Nervní atmosféru osudového okamžiku dějin podporuje charismatický témbr Viktora Preisse, který ze zvukového záznamu přispívá několika informacemi týkajícími se lokace, historických souvislostí i reálné pointy prezentovaného dialogu.
Divadlo Viola – Cyril Gely: Hodina diplomacie. Překlad Kateřina Neveu, režie Radovan Lipus, scéna David Bazika, kostýmy Tomáš Kypta. Česká premiéra 18. března 2019.
Komentáře k článku: Druhá světová válka ve Viole
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
