Divadelní noviny > Názory – Glosy
Hold ignoranta
Kdysi, tenkrát mladý dramaturg, jsem byl přizván na Jiráskův Hronov, úžasnou přehlídku souborů amatérského divadla, jejíž dlouholetý guru, můj pedagog, profesor na DAMU a jmenovec, familiárněji oslovovaný JANEK, zůstane navždy (jistěže nikoliv jen v souvislosti s Hronovem) uchován v mé paměti.
Radvan Pácl. Foto Michal Drtina
Pak někdy jsem se ocitl nakrátko v porotě a vycestoval za soubory. Konečně, jeden z mých předků byl vášnivým amatérským divadelníkem – režisérem, pod jehož vedením se odehrálo mnoho kusů.
Jestliže zmiňuji svou okrajovou zkušenost s amatérským divadlem, pak proto, abych o to víc docenil a vyzdvihl působení svého kolegy, dramaturga Radvana Pácla právě v těchto náročných sférách činnosti, jež zahrnují nejen odbornost, ale také empatii a diplomacii, obětavost, starost o soubory na místě činu, organizační schopnosti atd. atd. To všechno přitom pojme při zodpovědném přístupu nevyčíslitelné kvantum času. Radvan jmenovanými způsobilostmi nejen disponuje, ale sleduje jako tvůrce dlouhodobé přehlídky v pražském Činoherním klubu amatérské soubory kontinuálně, což přispívá k vzájemné důvěře, a tudíž i k možnosti otevřenější kritičnosti, jež je pro každé společenství důležitá.
Radvan Pácl (Divadelní Třebíč 2008). Foto Ivo Mičkal
Když před dvaceti lety Radvan začínal v Činoherním klubu uvádět amatérské divadelní soubory, vůbec jsem si neuvědomoval, jak je ta myšlenka případná právě na půdě divadla-klubu, v němž se lidi od počátku nerozlišovali podle „funkcí“, ale vytvářeli společné dílo jako oduševnělí rovnocenní členové. Navzdory jinakosti se navzájem podporují a pomáhají si jak na jevišti, tak mimo ně. Takové vědomí vzájemnosti je dlouholetému členu Činoherního klubu Radvanovi (s Petrou Honsovou mj. po leta příkladně pořádajícímu místní divadelní archiv) vlastní a přirozeně je přenáší na členy i „nečleny“ souboru.
Pouze porotce zúčastněný na řadě přehlídek amatérských souborů může získat dokonalý přehled o tom nejlepším, co nejen vzniká v amatérském hnutí, ale co posléze mile překvapí i diváka Činoherního klubu. Radvan tohle dokázal učinit možným. Za dvacetiletí do Činoherního klubu pozval a až s otcovskou něhou v něm opečoval nejpozoruhodnější inscenace, které v těch dvou dekádách vznikly. Nechce se ani věřit, že bezprostřední číslo přehlídky = 160!
Možná je poněkud troufalé a znevažující, že o přehlídce Činoherní klub uvádí píše ignorant, který z ní viděl tak málo. Pokaždé ale byl svědkem Radvanova precizního servisu, kolegiality a vstřícnosti vůči hostům.
Dost řečí, můj hold zůstává upřímný a uznalý!
Moc
Tě
Radvane
zdraví
Roman
Komentáře k článku: Hold ignoranta
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
