Hora v jazyce gaga
Na začátku byl problém. Z plánovaného uvedení tanečního zpracování Peera Gynta Johanem Ingerem sešlo a narychlo se hledala pro ostravský balet náhrada. Díky osobním kontaktům asistentky choreografie Nataši Novotné se nakonec na ostravskou scénu dostala opravdu těžká váha – izraelský choreograf Ohad Naharin a jeho Hora, kterou doposud uvedlo jen několik významných světových scén. Ostravský balet tak pokračuje ve své výrazné izraelské linii. Od Naharina v minulosti nastudoval duet B/olero, od dalšího předního tvůrce Itzika Galiliho díla O Balcão de Amor a SUB.
Ostravský balet tančil naplno a soustředěně. V popředí ve skoku Rita Pires a Yu Matsumoto FOTO Serghei Gherciu
Fenomén Naharin je spojen se specifickým tanečním jazykem či metodou zvanou gaga, která vede profesionální tanečníky (ale její varianta je určena též laikům) k tomu, aby lépe cítili své tělo, své emoce a skrze ně nacházeli nový způsob pohybového vyjádření, dokázali jinak pracovat se svou vnitřní energií. Možná nejjednodušeji řečeno, aby si dokázali svůj pohyb naplno prožít a užít. Ačkoliv název Hora nese v češtině jasný význam, původně odkazoval na rumunský kolový tanec. Ale to není důležité a vítány jsou jakékoliv interpretace slova v jiných jazycích. A není nutné se ani nořit do nejrůznějších odkazů, ať už hudebních nebo tanečních, které Naharinova Hora nese, aby si ji divák naplno užil. Tím hlavním je totiž napojení na energii pěti tanečníků a šesti tanečnic na jednoduché sytě zelené scéně, kteří bezmála hodinu nesejdou z jeviště. Hrají si s postupným rozvíjením jednoho pohybového schématu, aby vzápětí přirozeně přešli do jiného vzorce. Pohybová fráze jednotlivce se vsakuje do tance skupiny a naopak. Taneční erupce zcela samozřejmě střídá zklidnění bezmála meditační; vybubnovávání energie z podlahy nachází protipól v lehkém tanci na pološpičkách. Ta proměnlivost dynamiky, energie, emocí je fascinující. Ale nejde jen o abstraktní taneční proud. Každou chvíli se objevují drobné situace: sem tam zajiskří náznak erotického vztahu, zarezonuje emoce obdivu, strachu či odhodlání. Leitmotivem je ale humor, pozitivní atmosféra, hravost.
Pod přívalem tance se ukrývají různé odkazy. Hudební kompozice Isaoa Tomity pomocí syntetizátoru rafinovaně mixuje známé motivy z děl Richarda Wagnera, Clauda Debussyho, Joaquína Rodriga nebo Richarda Strausse. V toku tance zase probleskují drobné odkazy na ikonická taneční díla, kupříkladu na slavné Nižinského Faunovo odpoledne. Chvílemi se tanec blíží k rituálu a z projevu tanečníků vystupuje animalita.
K uvedení celovečerního Naharinova díla v ostravském baletu vedla dlouhá cesta, na níž byl soubor formován repertoárem kvalitních současných tvůrců i spoluprací s Natašou Novotnou, která je mimo jiné lektorkou tanečního jazyka gaga. V Hoře, která je náročná na koncentraci, kde práce s tělem přesahuje běžnou baletní zkušenost a kde je nutné tančit týmově a zároveň projevit svou individualitu, se naplno ukázalo, k jaké kvalitě ostravský soubor došel. Těžko ze silného kolektivního výkonu někoho vyzdvihnout, přesto zmíním alespoň Shino Sakurado pro její hluboký ponor do tance, z něhož bylo cítit jakési vůdčí sebevědomí. Ostravský balet tančil naplno a soustředěně – v extrémních tělesných pózách, výbušných skocích, překvapivých tanečních vazbách i při rozvíjení titěrných pohybových nuancí.
Po loňské Carmen je Hora další inscenací, na niž se do ostravského baletu rozhodně vyplatí vypravit i ze vzdálenějších míst.
Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava – Hora. Choreografie Ohad Naharin, hudba Isao Tomita a Rjódži Ikeda, scéna a světla Avi Yona Bueno, kostýmy Eri Nakamura. Premiéry 16. a 18. března 2023 v Divadle Jiřího Myrona (psáno z reprízy 13. dubna).
Komentáře k článku: Hora v jazyce gaga
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
