Hronovská grilování 2014 (No. 6)
Každoročně se čeká na nějaké festivalové představení, na nějakou bombu. Ale ne vždy se podaří. Letos bomba vybuchla, a vylétly z ní přepestré konfety štěstí jako onehdá při silvestrovském ohňostroji v Londýně.
Ta bomba se paradoxně jmenovala Il Congelatore – Zmrazovač. A sestrojili ji velmi dovedně členové souboru Kočovné divadlo Ad Hoc. Dosud mi byl tento soubor utajen, i když už mají za sebou pár premiér (viz Divadlo Ad Hoc – repertoár). Do Hronova pronikli poprvé a úspěch měli vskutku senzační. Patrně málokdo pamatuje v Jiráskově divadle standing ovations, a to celého hlediště. Ba znělo i Bravo, bravissimo! Jako v opeře.
Ona to totiž opera byla, a ne ledasjaká. Opera excelentní, vždyť do ní přispěli nejslavnější z nejslavnějších – od Bizeta přes Mozarta, Verdiho, Rossiniho, Offenbacha až po naše bardy Bedřicha Smetanu a Leoše Janáčka. I pokud nejste odborníci přes hudbu, ty slavné operní hity, árie, duety i sbory byste určitě rozeznali, neboť v tomto duchu se adhočáci stali vykradači. Leč vše ostatní bylo původní. Jedenáctka lidí z různých stran republiky a nejrůznějších profesí (z nichž mnohé mají blízko k hudbě) předvedla navzdory převzatým skladbám operu třeskutě originální.
Příběh se odehrává v Americe za prohibice. FOTO archiv souboru
Příběh se odehrává v Americe za prohibice (zakázána je zmrzlina, nikoli alkohol), kam přijíždí jistý Marco hledat své štěstí a mafiánské příbuzné a společně s nimi prožívá různá dobrodružství. Je svědkem politických techtle mechtle i mediálních machinací. Vše končí happy endem ve stylu Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Stylově se jedná o postmoderní operní parodii plnou rozmanitých citací, ať už vytěžujících operní a choreografická klišé, tak také motivy žánrových mafiánských filmů a němé grotesky.
Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. FOTO archiv souboru
Autorem scénáře a textů písní je Jan Duchek, dirigentem a aranžérem hudby Lukáš Habanec, scénografkou Anežka Habancová. Zároveň všichni tři patří do týmu performerů. Jednoznačně je nelze nazvat ani hudebníky ani pěvci ani herci, ale jsou vším najednou. Zatímco na pravé straně scény vidíme jako stínohru muzikanty živě hrající na rozmanité nástroje, nahoře na plátně běží titulky, aby nám neuniklo ani slovíčko (což by bylo skutečně škoda).
Každý z muzikantů si odskakuje na jeviště, aby tam sehrál a odzpíval nějakou svou „podstatnou“ roli v srdcervoucím příběhu. FOTO archiv souboru
Ale tou hlavní lahůdkou je textová stránka produkce. Texty Jana Duchka jsou neobyčejně dovednou hrou se slovy, z nichž vznikají na známé melodie polo-kýčovité, polo-cimrmanovsky vtipné texty. Bonusem navíc oněch těxtů je, že po zvukové stránce připomínají slova známých oper tak, že při nesopustředěném poslechu byste mohli mít dojem, že jsou zpívány texty původní. Uhodnete, čím se inspirovala árie Osolte mi to? Neser Dona! Či kulometná palba Tá ta ta ta ta tá Tá ta ta ta ta tá? S podobnou lehkostí a vtipem funguje jednoduchá scéna, v níž pro přeměnu prostředí stačí psací stroj vyťukávající rytmus flamenca, živá socha Svobody či nafukovací pohovka, která se překocením změní v bar a poté v hříšnou postel. To vše doplňují vskutku čerstvé výkony všech účinkujících, kteří možná uchu navyklému operním superhvězdám sem tam v projevu zakolísají, pro ucho činoherní však zpívají sugestivně, energicky a půvabně.
Tady neusnul opravdu nikdo! FOTO archiv souboru
Dvouhodinovka plná překvapení a jiskřivé chytré zábavy. Tady neusnul opravdu nikdo!
///
Více o 84. Jiráskově Hronově: JH
///
Předchozí díly Hronovských grilování:
Hronovská grilování 2014 (No. 1)
Hronovská grilování 2014 (No. 2)
Hronovská grilování 2014 (No. 3)
Hronovská grilování 2014 (No. 4)
Hronovská grilování 2014 (No. 5)
Komentáře k článku: Hronovská grilování 2014 (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
