Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Hronovské momentky (No. 3)
Festival by nebyl úplný bez nějakého, alespoň menšího skandálku. Ten hronovský se dostavil ve středu, pro mě trochu překvapivě v souvislosti s hudebně laděnou revue Miroslava Hanuše Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách.
Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách souboru ŠAMU Štítina. Foto Ivo Mičkal
Hanušův text vznikl na základě bestsellerů australských vztahových koučů a kvazipsychologů Allana a Barbary Peasových někdy z konce 90. let, v roce 2016 pro Městská divadla pražská, kde se hrál na scéně ABC několik let. A nyní je ve zkrácené formě k vidění na Fidlovačce. S humornou nadsázkou mapuje vlastnosti mužů a žen a jejich vzájemná nedorozumění, která se táhnou již od pravěku (proto je na scéně i zástupce lovců mamutů a jeho žínka). Důležitou roli zde hrají hormony Testosteron a Estrogen, navlečení tehdy i nyní ve výrazných barevných kostýmech.
Soubor ŠAMU Štítina (vesnice nedaleko Opavy) pod vedením Ondřeje Bendy, režiséra a zároveň obětavého představitele Testosterona, přivezl inscenaci coby vítěze přehlídky venkovských souborů Krakonošův podzim z Vysokého nad Jizerou a zasloužil se na letošním Jiráskově Hronově o několik prvenství. Stal se zde vystupujícím souborem s nejdelší inscenací (má 180 minut), s největším počtem účinkujících, s největším a nejčastějším potleskem, do letošního ročníku se ale zároveň zapsal nejkontroverznějším představením, které svými klišé pobouřilo mnohé (nejen) mladé diváky.
Protestní akce po představení Štítinského souboru. Foto Ivo Mičkal
Je vlastně potěšující, že jsou na tomto festivalu k vidění inscenace v celé šíři diváckého spektra. Připomeňme, že před pár dny hronovské hlediště Jiráskova divadla tleskalo experimentální drásavé výpovědi performerky Miřenky Čechové Baletky a následně této lehkonohé revue, plné genderových klišé. A zatímco se štítinský soubor připravuje na akci, kterou se pokusí o zápis do české knihy rekordů coby amatérské představení s největší návštěvností (má se odehrát v říjnu v ostravském Gongu pro 1500 diváků), na Hronově se v rámci Problémového klubu diskutovalo o tomto typu představení a o tom, zda na hronovskou přehlídku vůbec patří. V každém případě souhlasím s oběma stranami. Na jedné straně oceňuji dobře koordinovanou práci souboru s živou kapelou a s velmi dobrými pěveckými výkony protagonistek, na druhé straně toleruji i reakce rozhněvané mladé generace, citlivé na vtipkování tohoto typu (pokud se chcete dozvědět více, doporučuji https://jiraskuvhronov.eu/vedeli-jsme-ze-neco-udelat-musime).
Vzpoura Vařeček krnovské Kočovné divadelní společnosti. Foto Ivo Mičkal
Příjemně feministické téma přineslo představení Vzpoura vařeček, které se odehrálo na dvoře místní fary (mimochodem nový prostor festivalu). Kočovná divadelní společnost z Krnova s ním v létě putovala po vlastech českých a zde měli derniéru. Půvabná hříčka Petry Severinové o emancipaci žen v době obrození je poučena nejen školní četbou (z doby obrození i následného realismu), ale i různými odkazy k době, kdy se ženy začaly emancipačně probouzet a přát si i něco víc, než jen stát u plotny a být k dispozici manželovi.
Pohrávání si s fakty, ale i naivisticky vizuální půvabné ztvárnění míst a událostí (vtipné obrazy orloje, Karlova mostu, ale i disputací mezi pány obrozenci či hašteření prvních českých spisovatelek, edukativní hnutí první školy pro dívky Minervy pod vedením Elišky Krásnohorské ad.) vhodně ladí s citacemi z Maryši bratrů Mrštíkových, kde se mj. dozvídáme o osudech dalších potenciálních žen Vávry, jenž se zázračně vzpamatoval z otravy a chce se znovu ženit, zatímco Maryša bručí na Špilasu. Vtipných špílců, slovních i vizuálních gagů, je tato kratochvíle plná, a pokud zrovna nesedíte proti slunci, velmi příjemně se sleduje.
Komentáře k článku: Hronovské momentky (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
