Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Hurvínek konečně na forbíně

    S nastupujícím adventním časem pro vás mám tip na chytrou vánoční inscenaci pro malé i velké diváky a jejich doprovod: Divadlo Spejbla a Hurvínka uvedlo v listopadu novou inscenaci Hurvínkova vánoční záhada. Zaběhnuté divadelní pořádky kreativně bourá režie Janky Ryšánek Schmiedtové, která je kmenovou režisérkou divadla.

    Foto: archiv divadla

    Hurvínkova vánoční záhada atmosférou i příběhem připomíná legendární inscenaci Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka Jana Borny, která měla premiéru před téměř čtvrt stoletím a s úspěchem se tam před vyprodaným hledištěm hraje v adventní čas dodnes.

    Foto: archiv divadla

    Děj nového Hurvínkova dobrodružství je zasazen taktéž do večerní Prahy; paní Kateřina jako každý rok peče cukroví i pro Sněžnou příšeru, letos to však nestihne a příšera unese Žeryka. Hurvínek s Máničkou se vydávají na strastiplnou výpravu zasněženou noční Prahou, při putování nechybí popeláři a portál do mrazivé země nacházející se v Potravinách Vávra, aby pejska zachránili. Inscenaci doplňují a děj posouvají chytlavé a chytré písničky, které si děti zpívali i po odchodu z divadla.

    Foto: archiv divadla

    Režisérka Ryšánek Schmiedtová konečně zbořila čtvrtou (v loutkovém divadle takřka železnou) stěnu, loutkovodiči vystoupili s loutkami nejen na forbínu, a děti si tak mohly detailněji prohlédnout, jak se taková loutka vodí; konkrétně můj syn si to doma hned zkoušel podle toho, co viděl na scéně. Princip live cinema, kdy pan Spejbl hlásí počasí, by chtělo použít důsledněji tak, aby dával v celkovém konceptu smysl a nebyl jen pouhým nesourodým prvkem, použít ho na více místech, než jen ve třech situacích. A že příležitostí by se v inscenaci našlo! Výprava Kamila Bělohlávka dává nahlédnout do magických nočních pražských ulic a Sněhová příšera je přesným vyváženým mixem roztomilosti a tajuplnosti, takže detailů na snímání a práci s nimi je více než dost. Budu se těšit třeba příště, Hurvínek a jeho parta mají skvěle nakročeno! Činohra se ukázkově snoubí s loutkami a Hurvínek tak konečně přichází vstříc modernímu divadlu, aniž by jakkoliv potlačoval tradici.

    Foto: archiv divadla

    Avšak nadčasové poselství pohádky je podstatné ocenit v předvánočních časech nejvíce. Díky jemným edukativním radám, jak na chmury a stesky, si s dětmi pak mohou rodiče povídat o emocích a o tom, jak je zvládat. A to je něco, co se jim do budoucna může hodit stejně (či možná více) jako mně veškeré dějepisné informace, které jsem si z Hurvínkových audio dobrodružství odnesla z dětství do dospělosti já. Jsem vděčná, že láska k Hurvínkovi, Spejblovi, Máničce, paní Kateřině a Žerykovi se propisuje do další generace a mohla započít zrovna díky tak kouzelné pohádkové inscenaci – syn si přeje k svátku vstupenky na další reprízu a doma vyrábí Sněžnou příšeru z papíru, jeli jsme se podívat do Potravin Vávra a Robin Bobin je hláška letošního listopadu. Děkuji velmi a těším se na další Hurvínkova dobrodružství!


    Komentáře k článku: Hurvínek konečně na forbíně

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,