Divadelní noviny > Kontext Zprávy
I pardubičtí divadelníci byli oběťmi heydrichiády
Při příležitosti sedmdesátého výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a následných represí ze strany nacistických okupantů, při kterých bylo 2. července 1942 na pardubickém Zámečku zastřeleno i několik členů Spolku divadelních ochotníků, se Východočeské divadlo rozhodlo odhalit pamětní desku ve foyer hlavní budovy.
„Myslíme si, že tato významná část pardubických i českých dějin nebyla zatím dostatečně propagována. Proto bychom u příležitosti tohoto výročí chtěli upravit obraz o těchto tragických, ale zároveň hrdinských událostech. Od května do listopadu jsme proto připravili téměř dvacet akcí, jako jsou přednášky, besedy, promítání filmů, requiem i ukázku toho, jak probíhal výcvik výsadkářů v Anglii,“ říká Miloslava Matějková z úseku vnějších vztahů pardubického magistrátu. (Snímek je z první pietní vzpomínky na pardubickém Zámečku z června 1945. FOTO Pardubice.eu)
Pietní akt se uskuteční v pondělí 2. července (přesně sedmdesát let od popravy statečných divadelníků) ve 13.00 hodin v hledišti Městského divadla před závěrečnou konferencí sezóny 2011/2012 za účasti všech zaměstnanců divadla. Následně bude ve foyer odhalena pamětní deska se jmény sedmi popravených divadelníků, kterou vytvořili Pavel Novotný a Vladimír Chmelař. Foyer bude přístupné i veřejnosti.
Radek Smetana, tiskový mluvčí VČD
///
Pardubičtí divadelníci a jejich účast v protinacistickém odboji
Při příležitosti kulatého výročí atentátu na Heydricha je na místě připomenout české vlastence spojené s pardubickým divadelním prostředím.
Operace Silver A patřila mezi nejvýznamnější odbojové akce a době okupace – Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček pronikli na území protektorátu a snažili se zprostředkovat spojení domácích odbojových skupin s Londýnem. Později se podíleli na odstranění Reinharda Heydricha. Zprvu operovali ve východních Čechách. FOTO www.heydrichiada.pardubice.eu
Když v noci z 28. na 29. prosince 1941 seskočil u vsi Senice (mezi Městcem Králové a Poděbrady) tříčlenný výsadek SILVER A (velitel nadporučík Alfréd Bartoš, členové rotmistr Josef Valčík a radiotelegrafista svobodník Jiří Potůček), bylo to 80 kilometrů od Heřmanova Městce na Pardubicku, kde měl být vysazen původně, protože záchytné adresy důvěryhodných osob, jež výsadku v Londýně poskytl bývalý poslanec ČSSD Bohumil Laušman, byly adresami z Pardubicka.
První oslovený, bývalý Laušmanův šofér Adolf Švadlenka z Mikulovic spolu se svým sousedem Františkem Valentou nasměroval Josefa Valčíka do Pardubic k intendantovi Městského divadla, učiteli JOSEFU JANÁČKOVI (nar. 26. 2. 1898), jenž kdysi učil v Městci Králové a znal dobře tamní okolí. Protože nesehnali auto na převoz ukrytého materiálu, vydali se do Poděbrad vlakem a v noci vykopali z úkrytu radiostanici a jeden padák (druhý padák a kombinéza zmizely, protože byly objeveny a předány četnické stanici). Návrat vlakem byl riskantní, proto Švadlenka zůstal s věcmi v jednom hostinci a Janáček s Valčíkem odjeli do Pardubic obstarat auto. Nakonec najali autodrožkáře, jemuž namluvili, že budou převážet vepřové z „černé“ porážky. A tak našla vysílačka dočasně útulek v Janáčkově bytě (dnes Havlíčkova ulice, čp. 1842).
Další starostí bylo opatření nových dokladů a úkrytů. Josef Janáček, který byl již od roku 1939 činný v Čs. revolučním hnutí socialistickém, obstaral tzv. kenkarty (občanské průkazy) a přes své sociálně demokratické kolegy z Opatovic nad Labem Jana Jozífa a Františka Nyklíčka získal domovské listy. Janáček, jehož manželkou byla LUDMILA JANÁČKOVÁ, rozená Nováčková (nar. 6. 8. 1912), herečka a zpěvačka Východočeského národního divadla v Pardubicích, zapojil do odboje i učitelku Lidmilu Malou bydlící za rohem v Nerudově ulici, čp. 1840. Seznámil ji s Valčíkem, zástupcem velitele SILVER A, který se u ní ubytoval a využíval ji jako spojku.
Dále se zmiňme o spoluúčasti pěti členů Spolku divadelních ochotníků (SDO, zal. 1892) na odboji.
Úředník nemocenské pojišťovny v Pardubicích ANTONÍN PIŠTORA, otec básníka Jiřího Pištory, obstaral se svým kolegou Jaroslavem Šormem parašutistům pracovní knížky. Pištora byl strýcem učitelky Věry Junkové, bývalé snoubenky velitele SILVER A Alfréda Bartoše, jež byla též využívána jako spojka a spolupracovnice radisty Jiřího Potůčka.
Inženýr JOSEF JÁNSKÝ (nar. 6. 10. 1911) byl ředitelem pardubického velkostatku (bytem dnešní třída 17. listopadu, čp. 22), do jehož kompetence patřilo i bohdanečské rybníkářství. Zařídil dočasné umístění radiostanice LIBUŠE na sádkách tamějších rybníků ve dnech 21. 3. – 4. 4. 1942. Když byla stanice nacisty goniometricky zaměřena, odvezl ji do Dachova u Ležáků, kde byla umístěna původně.
ÁJA ŽVÁČKOVÁ, rozená Horká (nar. 5. 10. 1905), do roku 1941 jednatelka SDO v Pardubicích, organizovala v domě čp. 40 ve Sladkovského ulici schůzky dalších spolupracovníků SILVER A. Čilé společenské styky z doby první republiky využila pro aktivní pomoc parašutistům. I ona sháněla po úřadech potvrzení a falešné doklady. Její manžel – JUDR. VLADIMÍR ŽVÁČEK – v odboji nijak aktivní nebyl. Věděl však o činnosti své ženy a schvaloval ji podobně jako správcová domu čp. 40 Jana Konvalinková, jež věděla o všech konspirativních schůzkách v bytě Žváčkových. Paní Ája udržovala nejintenzivnější spolupráci s městským úředníkem ze Svítkova Luďkem Maturou. Členem SDO byl i hoteliér ARNOŠT KOŠŤÁL (nar. 26. 6. 1904), majitel dnes již zbořeného hotelu Veselka (zbořen r. 1972, nahrazen víceúčelovým domem MAGNUM). Jak známo, zaměstnal roku 1942 ve svém hotelu Josefa Valčíka (pod jménem M. Šolc). Valčík mohl v baru hotelu, navštěvovaném i členy pardubického gestapa, úspěšně vykonávat zpravodajskou činnost. Po atentátu na Heydricha zásoboval hoteliér Košťál potravinami parašutisty v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Za tuto činnost byl popraven na pardubickém Zámečku 2. července 1942 stejně jako všichni výše zmínění vlastenci z divadelního prostředí.
VĚČNÁ ČEST JEJICH PAMÁTCE!
PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D., Klub přátel Pardubicka
/Více informací na: www.heydrichiada.pardubice.eu/
Komentáře k článku: I pardubičtí divadelníci byli oběťmi heydrichiády
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
