Divadelní noviny > Názory – Glosy
Inscenace roku
V první větě by nejspíš většina čtenářů uvítala prosté sdělení, kdo v naší pravidelné anketě, letos ji pořádáme po čtyřiadvacáté, zvítězil. Než uvedu statistiku hlasování, prosím, nepovažujme ji za výsledky soutěže. Na rozdíl od divadelních „cen“ je anketa hrou bez pravidel – nemá definovanou porotu ani kritéria rozhodování, postrádá kategorie, směšují se v ní hrušky s jablky.
Zkusme vrátit novoroční hlasování tam, kam patří – do přehlídky názorů lidí, kteří mají rozhled po současném českém divadle, a tudíž jejich hlasy mají váhu. A opačně – je zajímavé sledovat, jak o divadle přemýšlejí, co konkrétně je v divadlech zajímá. Nakonec proto jsme byli benevolentní i vůči tipům mimo vymezenou dobu od prosince 2015 do listopadu 2016, jedná se především o prosincové premiéry inscenací Kati z Činoherního klubu, Nora z Divadla pod Palmovkou a Hovory na útěku z Divadla v Dlouhé.
Pavlína Štorková v inscenaci Olga (Horrory z Hrádečku) FOTO ALEXANDR HUDEČEK
A protože, jako už dlouhá léta, mají tyto osobnosti velmi rozdílné názory, je plejáda nominovaných inscenací široká: 88 respondentů hlasovalo pro 51 inscenací, jedenáct inscenací získalo dvě „nominace“ (Asanace, Čechy leží u moře, Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas, Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, Lidská tragikomedie, Mlčení bobříků, Modrovousův hrad / Očekávání, Obchod na korze, Oblomov, Otvírání studánek Alfréda Radoka, Petrolejové lampy), pět inscenací tři nominace (Black Black Woods, Heda Gablerová, Liduschka /Baarová/, Pěna dní, Tři příběhy). Čtyři hlasy získal projekt Pomezí, pět oslovených osobností jmenovalo Vzkříšení z Dejvického divadla, šest Káťu Kabanovou z Národního divadla Brno a sedm respondentů uvedlo inscenaci Olga (Horrory z Hrádečku) Divadla Letí.
Neupírejme nejúspěšnějším vavříny, jen je spíš než za prostý součet hlasů udělme za tendence, které ony inscenace reprezentují. Ostatně dvě inscenace s nejvyšším počtem hlasů (Olga a Káťa Kabanová) jsou disparátně odlišné, je tedy zřejmé, že nerozhodly jen jejich kvality, ale také početní zastoupení dvou rozdílných skupin hlasujících.
V činoherním divadle i v této anketě se prosadila inscenace Olga (Horrory z Hrádečku). Obrazy ze života Olgy Havlové napsala dramatička Anna Saavedra pro Divadlo Letí a režisérka Martina Schlegelová se scénografkou Pavlou Kamanovou prostor Vily na Štvanici proměnily na chalupu na Hrádečku, což oceňovala, vedle herectví Pavlíny Štorkové, většina hlasujících. Už tradičně se mezi nejoblíbenější inscenace řadí ty z Dejvického divadla. Tentokrát to je Vzkříšení, které režíroval odcházející umělecký šéf Michal Vajdička. Jako autor je uveden Daniel Doubt – D. D., což je pseudonym pro autorství Dejvického divadla.
Opernímu roku zjevně vládl festival Janáček Brno 2016 a Carsenova Káťa Kabanová byla jednou z jeho dvou ikon. Inscenace Modrovousův hrad / Očekávání v režii Davida Radoka i Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas deklarují zájem o velkorysé operní projekty, na jaké se soustředila brněnská opera. Pražské operní domy uspěly jen soudobou dramaturgií a sem lze zařadit i operně-muzikálovou plzeňskou novinku Liduschka.
Česká teatrologie již po uvedení Golema na Štvanici (2014) vymezila termín imerzivní divadlo, které vtahuje diváka do dění, do prostoru hry, umožňuje mu zážitek podobný počítačové hře. Loňskou událostí toho druhu byl projekt Pomezí (inscenátoři Kateřina Součková, Lukáš Brychta a Štěpán Tretiag). Do soudobého „mluveného“ divadla vtrhla nová estetika – pracuje s nedramatickým časem, kloubí hyperrealistický prostor s demonstrací a nadsázkou, vychází z „pravidelného“ dramatického textu metodou tzv. interpretačního divadla, jenže daleko přesahuje jeho dosavadní metody. Stírá rozdíly mezi alternativním a činoherním divadlem – bude to svízel v září rozhodnout, do jaké kategorie Cen Divadelních novin inscenace vlastně patří.
Vydedukovat z ankety něco podstatného bych považoval za věštění ze skleněné koule. Přidejme tedy už jen heslovité postřehy: prakticky vůbec nezabodovalo politické divadlo! Podle ankety existují dvě silná divadelní centra – Praha a Brno, ale opomenuty nezůstaly některé regionální scény – Klicperovo divadlo z Hradce Králové či ostravská Komorní scéna Aréna. Za skokany roku lze vyhlásit Národní divadlo v Brně, Divadlo Letí a sdružení Pomezí.
Komentáře k článku: Inscenace roku
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
MiloJuráni
Chcel som iba malý detail.
Nie som si istý či onen Daniel Doubt nie je skôr dramaturg Daniel Majling. Tak to aspoň uviedla teatrologička Ľubica Krenová v reportáži v časopise kød. Dávalo by to zmysel aj preto, že sa momentálne chystá premiéra tohto textu aj v MD Žilina. Ale pokojne ma opravte ak sa mýlim.
10.01.2017 (23.31), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Dobrý večer,
dotazem na web lze zjistit, že DD (ve třech modifikacích) je vskutku pseudonym tvůrčího kolektivu Dejvického divadla. Srovnejte např. https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Doubt, nebo https://www.i-divadlo.cz/profily/daniel-doubt.
Děkuji za poznámku.
11.01.2017 (2.34), , Trvalý odkaz komentáře,
Martina Mašlárová
Otázka na tvorcov
zas nasmerovala jazýček váh s pravdou zase trošku viac k verzii p. Krénovej. Nuž, ktožehovie, mystifikátori akísi.
13.01.2017 (22.29), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Můžete být konkrétnější?
13.01.2017 (22.41), , Trvalý odkaz komentáře,
Martina Mašlárová
Ja by som povedala,
že tvorcom Vzkriesenia vyhovovalo, že pre DD už napísal hru Doyle Doubt i jeho „mladší brat“ David Doubt a preto neváhali siahnuť po diele tretieho brata, Daniela Doubta. Po Danielovej hre však siahla aj dramaturgia Žilinského divadla (plánovaná premiéra 11. 2. 2017), preto je odôvodnený predpoklad, že v tomto prípade DD bude vlastne Dlhoročný Dramaturg režiséra Michala Vajdičku a tiež Dvorný Dramatizátor (nielen) SND, Daniel M.
14.01.2017 (12.34), , Trvalý odkaz komentáře,
Jiřina Šulcová
Autor Daniel Doubt
/vlastným menom Daniel Majling/ v hre s inteligentným humorom prepojil dve základné témy,…
Žilinský večerník
https://www.zilinskyvecernik.sk/clanok/vzkriesenie/5319/
14.01.2017 (4.05), , Trvalý odkaz komentáře,
Miloslav Juráni
Záhadu týmto považujem za vyriešenú (?).
18.01.2017 (10.06), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Já si myslím,
že jsou to všechno jen indicie, ne důkazy. Ale za sebe diskusi končím. Jsem vlastně rád, že pseudonym zůstal tajemstvím.
18.01.2017 (23.19), , Trvalý odkaz komentáře,