Divadelní noviny > Názory – Glosy
Jak hledat ředitele Národního divadla
Paní ministryně Alena Hanáková na poslední chvíli, jak v detektivce, zrušila výběrové řízení na ředitele Národního divadla a připojené Státní opery Praha. Znovu chce konkurs vypsat do konce dubna, čeká na výsledky auditu a reaguje na kritické hlasy odborné veřejnosti, s níž chce záležitost ještě konzultovat. Proto nabízím ke zvážení následující řádky.
Výsledek auditu by souvisel s výběrovým řízením, jen kdyby ministryně hodlala uchazečům poskytnout tvrdá ekonomická a provozní data. To nebývá zvykem, jenže se hledá ředitel, který by měl v konkursní koncepci navrhnout a zdůvodnit postup transformace, a bez takových podkladů se neobejde. Předpokládá to ovšem vypsat výběrové řízení nikoli obecně, jak tomu bylo, ale s velmi konkrétním zadáním, což považuji v dané situaci za nejlepší, ne-li jedině možné.
Pochybuji, že paní ministryně takové podklady má. Nejde jen o audit, o čísla, i když ani ta nejsou, ale především jde o formulaci cílového stavu, k němuž by společnost zastupovaná ministryní chtěla dospět. Protože jde o Národní divadlo, musí se najít obecný konsensus laický, odborný, politický. Veškeré lapálie s transformací se odvíjejí od toho, že ministerstvo takovou diskusi odmítlo a vytvořilo tím prostor pro účelové smyšlenky. Transformace především SOP se stala politickou boxerskou rukavicí.
Takového manažera těžko najít veřejným konkursem. Musí mít za sebou úspěšné vedení velkého divadla nebo podobného podniku, a takoví nebudou ohrožovat svou kariéru přihláškou do pofidérního veřejného konkursu. U nás je to pár jmen známých, pár méně známých. O ně je třeba se ucházet, což není nedemokratické: je to striktní uplatnění výběru dle předpokladů uchazeče, které nelze definovat do vágních konkursních podmínek.
Výběrová komise by v takovém případě nemusela být početná, nemusejí si v ní různé skupinky hlídat svůj zájem. Uvítal bych zahraniční odborníky, nedotčené zdejšími poměry a schopné věcně posoudit transformaci. Výběrové řízení lze v tomto výjimečném případě různými metodami otevřít veřejné diskusi a veřejné kontrole včetně veřejného slyšení vážných kandidátů.
Špičkového odborníka nelze do fukce jmenovat podle pravidel příspěvkové organizace. Vůbec je třeba základem transformace učinit změnu právního postavení Národního divadla tak, jak k ní přistoupili ve Vídni, v Berlíně a jinde – zřejmě zvláštním zákonem. Vzájemné požadavky a povinnosti musí ministerstvo s nastupujícím ředitelem dohodnout smluvně (podle některých právních dobrozdání to lze učinit i v případě příspěvkové organizace), neboť na co jiného se v dnešní politicky rozhárané době dá alespoň trochu spolehnout? Ředitel Národního divadla musí dostat silný mandát k transformaci, nesmí ho ohrožovat proměny politické garnitury (proces zřejmě přesáhne volební období) nebo donášení podřízených na ministerstvo. Nesmí být odvolatelný bez udání důvodu!
Doporučení: Vypsat nové výběrové řízení tehdy, až bude možné do něj zahrnout požadovaná data a vize – a to sotva bude do konce dubna. Proto považuji za schůdnější prodloužit mandát stávajícímu řediteli a úkolovat ho přípravou těchto podkladů i organizačními změnami, které už teď může řešit. V každém případě nezkracovat jeho období – smluvené věci se mají dodržet! Výběrové řízení neotvírat veřejnosti (a pokud ano, striktně vymezit profesní předpoklady a zkušenosti), zato podrobit veřejné kontrole a debatě. Nový ředitel by měl mít nejméně rok (lépe dva roky, ale na to asi opravdu není čas) na přípravu své mise a musí pracovat na základě smlouvy.
Komentáře k článku: Jak hledat ředitele Národního divadla
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
