Jak nepsat recenzi
Vojtěch Varyš se v recenzi na Bambuškův „hornický“ projekt Zdař Bůh! (DN 19, 2009) dopouští tolika etických i odborných faulů, že by se jeho psaní dalo docela dobře použít při výuce předmětu Jak nepsat recenzi.
Nejprve Varyš využije (zneužije?) dané představení k tomu, aby si na téměř třetině textu zamudroval na téma podle něho zřejmě již plně dostatečného vyrovnání se s komunismem. Nesouhlasí totiž vehementně s názorem, že téma totalitní minulosti vytěsňujeme a nezabýváme se jím, že je pomíjí školní výuka, neboť on, Varyš, který nemá z komunismu žádné osobní trauma, se nemůže přestat divit zaslepeným očím svých starších spoluobčanů, kteří (…) stále dokola opakují „nemluví se o tom, mladí o tom nic nevědí, hříchy nebyly odpykány“. Podle Varyše tedy zřejmě zločiny komunismu byly spravedlivě potrestány, všichni vrazi si své hříchy odseděli, estébáci a bachaři se už dostatečně káli, političtí vězni neživoří, mají bohaté důchody i plnou společenskou satisfakci, a výuka novějších dějin na školách je perfektní, v důsledku čehož mladí vědí o minulosti všechno. Závidím mladíkovi jeho optimismus, který zcela ignoruje otřesné výsledky většiny anket a přál bych mu, aby jako já při příležitosti jubilea Listopadu 89 besedoval se stovkami o nedávné minulosti nic netušících středoškoláků nebo aby seděl každoročně u přijímacích pohovorů a se vzrůstajícím zděšením sledoval takřka nulové znalosti většiny maturantů o nejnovějších (tedy komunistických) dějinách…
Horší je, že Varyš v recenzi používá v seriózní debatě nepřípustného chvatu „ad hominem“, namísto „ad rem“. Píše, že Miroslav Bambušek, který se prý rád stále ještě označuje za mladého dramatika (kdy, kde, při jaké příležitosti to Bambušek činil?), je pozoruhodným megalomanem, protože běžně o sobě uvádí, že vystudoval starořečtinu a filosofii, ve skutečnosti je držitelem bakalářského diplomu z Institutu základů vzdělanosti. Jak to proboha – podobně jako celé to úvodní mudrování – souvisí s hodnoceným představením? Asi tak, jako kdybych já teď stejně stupidně napsal, že Vojtěch Varyš je nedostudovaným posluchačem teatrologie. Dále, po dvojím oslím můstku stylisticky toporného nicméně, cituje Varyš Bambuškův text, plný vulgarismů („čurák“ aj.), jenže z programu k úplně k jiné inscenaci, než kterou rozebírá. Dělá to pravděpodobně jen proto, aby ukázal, že Bambušek je nejen bombastický megaloman, ale taky pěkný sprosťák. Řekl bych, že sprosťák je tady někdo úplně jiný.
Komentáře k článku: Jak nepsat recenzi
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)