Jak se vysvobodit z moci konzumu?
Název hry Dennise Kellyho Láska a peníze, kterou uvádí Divadlo v Dlouhé, hutně vystihuje její téma. Skladbě, sestávající ze sedmi v čase přeskakujících monologů a dialogů, předsunul hostující režisér Jan Mikulášek připsanou promluvu Miroslava Hanuše (herce mimo přidělenou roli), vypočítávající nákladové položky na inscenaci. Motiv peněz je tak exponován hned na počátku. Z přehledného, účetně věcného východiska se kontrastně přechází do zmateného víru tužeb a vášní, jejichž příběhy jsou však zase spoluurčovány mocí peněz.
Všichni aktéři inscenace Láska a peníze: J. Meduna, M. Zimová, J. Vondráček, M. Turková, H. Dvořáková, M. König, K. Sedláčková-Oltová a M. Hanuš FOTO MARTIN ŠPELDA
Základním výrazovým prostředkem hry je slovo. I fyzické činy, převážně bezohledné, nechutné a násilné, jsou nikoli přímo předváděny, ale verbalizovány. Překladatelka Lucie Kolouchová vystihuje smysl dramatického dění přesně: Kellyho zajímá jazyk, řeč – to, jak je násilí s odstupem popisováno, jak ho prožívá vypravěč. Zároveň ale tím, že vše „jen“ vypráví, rozmazává vnímání reality: stalo se to? Stalo se to tak, jak je nám to vyprávěno? Kellyho hrdinové žijí, aby mohli vyprávět, testují si své posluchače a jejich reakce a zároveň se tak utvrzují ve své existenci. Mluvím, tedy jsem. Je nasnadě, že tento způsob zvyšuje apelativnost tématu.
Režisér s výtvarníkem Markem Cpinem respektují specifičnost dramatické metody a situují roztržitý děj do jednotného, stylově čistého prostoru, jemuž na pozadí vévodí velké fotografie osmi hereckých představitelů. Asketičnost statického prostředí, opatřeného odpovídajícím počtem jednoduchých židlí, ovšem kontrastuje s překvapivým fondem proměnlivých hereckých prostředků. Prostředky herecké partitury předznamenává hned úvodní scéna. Dopisový dialog ukrytý v monologu dává Davidu – Miloslavu Königovi příležitost se střídavou přízemností a extatickými výlevy traktovat téma v nejdrastičtější podobě: láska k věci („Audině“, což zní jako ženské jméno!) přiměje Davida, aby zavraždil manželku, která svou rozhazovačností stojí v cestě k uskutečnění nákladného snu. Herec své příležitosti bohatě využívá a doslova čaruje hlasem. V prudkých přechodech od piana k fortissimu hladce střídá koketní úsměvy, úlisně vemlouvavé intonace, přesvědčivou i sebepřesvědčující demagogii, agresivní výbuchy… Jess, dosud němá oběť jeho vražedné touhy, je přítomna viděním druhého, skrze vyprávění, v němž se sebeobhajobou marně potlačuje pocit viny. Aby se zbavil vzpomínky na pohled umírající ženy, zalepí David oči na jejím portrétu černou páskou.
Následující scéna Jessina pohřbu je nazřena z hlediska truchlících rodičů. Bolest nad smrtí milované dcery si odreagovává Otec destrukcí nádherného konkurenčního památníku manželky řeckého boháče. Zadostučinění zmařené lásky závistnou nenávistí má opět peněžní podtext a je příznačně korunováno uspokojivým pohlavním stykem manželských partnerů. Účinnost vášnivého projevu Jana Vondráčka a Marie Turkové poněkud oslabuje nejasně motivovaný přenos značné části herecké akce televizním aparátem.
V další klíčové scéně Val účtuje se svým bývalým milencem. Bezmocný David se snaží obnovit přízeň potenciální šéfové, ale dočká se jen ponížení a nabídky k vulgární sexuální službě. Val, jak ji s nezadržitelným temperamentem (v němž se panovačnost prolíná s žádostivostí) hraje Klára Sedláčková-Oltová, se nespokojuje se sladkou pomstou za zrazenou lásku, ale lascivními pohyby vyjadřuje i svou neuhašenou touhu. Svědkem úředně-erotického výjevu je zaměstnanec Paul (Jan Meduna), který sice pomalu chápe, ale správně se přizpůsobuje a ke všemu chrochtavě přizvukuje (další rozšíření výrazových možností odlidštěného slova).
Nejnižší polohy dosahuje motiv lásky a peněz ve scéně Duncana (Miroslav Hanuš) a Debbie (Magdalena Zimová). Milostný cit poklesl na pornografii a perverzi. Duncan, rovnou měrou sexuální podnikatel i amatérský sexuální fetišista, útočí s neurvalou opileckou vulgaritou a vynucuje si na rozpačité, ale posléze podléhající dívce různé dráždivé pomůcky od žvejkačky až ke kalhotkám. Poslední slovo dostává dlouho němá oběť lásky a peněz. První monolog zastihuje Jess v nákupní situaci, jíž čelí Helena Dvořáková s typicky ženskou hysterií. Vytoužená kabelka by mohla ve freudistické interpretaci zastupovat vagínu (podobně jako Davidova Audina, která se dokonce rýmuje). Fetišismus se sexuálním podtextem.
Poslední monolog má platnost jakéhosi tápavého kréda. Dvořáková s vášnivým zaujetím i patetickým vytržením uvádí téma do existenciálních, společenských i vesmírných souvislostí. Zlomky dojmů a pracně hledaných myšlenek ústí do náznaku naděje. Vysvobozením z moci věcí se otevírá cesta k jedinému potřebnému, jímž jest – láska.
Divadlo v Dlouhé – Dennis Kelly: Láska a peníze. Překlad Lucie Kolouchová. Režie a hudba Jan Mikulášek, výprava Marek Cpin, dramaturgie Štěpán Otčenášek. Česká premiéra 16. listopadu 2011.
Komentáře k článku: Jak se vysvobodit z moci konzumu?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
