Divadelní noviny > Názory – Glosy
Jak v Národním divadle slaví republiku
Myslel jsem, že stoletým výročím republiky bude Národní divadlo žít! Nevolám po nějakém fangličkaření, po okázalých návratech k českým obrozencům. Volám po chytrých projektech, které by ono výročí ozvláštnily a konfliktně se podívaly na to, jak tu těch sto let žijeme a čeho jsme se dožili. Takové premiéry bych ostatně v Národním divadle rád vídal pořád.
Aktivity Národního divadla k výročí jsou shrnuty do tmavě rudého (doufejme, že vínového) letáku s propracovaným logem 1918–100–2018 společné století a je jich přesně tucet. Převažují komentované prohlídky historické budovy (Tajemství fasád, Haptická stezka galerií bust pro nevidomé, Virtuální procházka historickou budovou – zážitková akce spojená s aplikací pro chytré telefony, Videomapping na historickou budovu), přiřadit k nim lze speciální večer Nové krve nazvaný Základní kameny (návštěvníky provede divadlem od základních kamenů až po lunety fiktivní rytíř Jaroslav ze Šternberka, známý z podvržených Rukopisů jako vítěz nad Tatary u Olomouce). Podle mého jde o marketingové využití historické budovy, výročím jen posílené.
Tomu se blíží i Výstava ke 150. výročí položení základního kamene Národního divadla. Jak se tato událost má ke stoletému výročí republiky, moc nechápu, ale právě na ni Národní divadlo cílí nejvíc: vydá k výstavě i pamětní publikaci a na den přesně zinscenuje rekonstrukci té slávy z 16. května 1868 na náměstí Václava Havla s desítkami kostýmovaných historických postav. Proč se jako tehdejší součást oslav neuvedl také Smetanův Dalibor? Přijde na řadu až v červnu 2019, asi je důležitější souhra se Smetanovou Litomyšlí, kde se začerstva odehraje.
Republiku v Národním divadle oslaví pěti premiérami: baletním večerem Kylián (poctou významné osobnosti), nastudováním legionářského dramatu generála Rudolfa Medka Plukovník Švec a autorskou inscenací Jana Friče a Milana Šotka o českých nepravostech Zbyhoň – zřejmě půjde o nesentimentální pohled na Rukopisy, to jistě ano! V opeře pak premiérou Výletů páně Broučkových Leoše Janáčka (jsou ale jiné důvody, proč tu operu hrát) a novou podobou Smetanovy Libuše v nastudování Jana Kyzlinka a Jana Buriana – proč má premiéru už 14. září a ne až 28. října, jsem ovšem také nepochopil. Výročí by měly být věnovány ještě dva koncerty, podotkl na tiskovce Petr Kofroň nad rámec tištěné nabídky.
Komentáře k článku: Jak v Národním divadle slaví republiku
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
