Jaroslav Slánský: Chci vrátit divadlo Kladnu
Váhal jste, zda přijmete nabídku stát se uměleckým šéfem Městského divadla Kladno (MDK) s ohledem na okolnosti, za kterých jste měl 1. ledna do funkce nastoupit?
Samozřejmě. Zvažoval jsem to především z pohledu vzniklé situace. Nebylo by asi mnoho lidí, kteří by za takových okolností chtěli nastoupit.
Co rozhodlo, že jste post uměleckého šéfa přijal?
Prostředí divadla a města velmi dobře znám. Prožil jsem zde spoustu let. Když jsem byl osloven, chtěl jsem využít své zkušenosti a pro kladenské divadlo pracovat. Nabídnout svůj úhel pohledu. Také jsem se snažil podívat na celou záležitost bez zbytečných emocí a, pokud možno, s jistým nadhledem.
S jakou vizí vstoupíte do opravené budovy kladenského divadla? Čím chcete oslovit diváky?
Chtěl bych vrátit divadlo Kladnu. Nepovyšovat se nad diváka, nepoučovat ho, nebojovat s ním a uvádět témata, která ho osloví. Samozřejmě vkusnou formou a dle svého nejlepšího svědomí. Rád bych, aby se lidé rádi vraceli, svého divadla si vážili a nepociťovali potřebu jezdit na představení do nedalekého hlavního města.
V rozhovoru na webu MDK uvádíte, že se bude výrazně rozšiřovat soubor. O kolik členů? Které herce byste rád do Kladna pozval?
Herecký soubor je velmi poddimenzovaný a za posledních pět let z něj odešlo mnoho herců. V každé věkové kategorii je možnost a zároveň nutnost kolektiv doplnit. Už teď mohu prozradit, že řady uměleckého souboru rozšíří mnoho nových tváří. Například Tomáš Hron, loňský absolvent katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU, Michal Maléř z libereckého Divadla F. X. Šaldy, do souboru se vrací Jan Krafka a Zuzana Mixová. S dalšími osobnostmi jednám a ještě nechci všechna jména prozrazovat. Opět bychom se mohli dostat na počet osmnácti až dvaceti herců.
Kolik herců ze stávajícího souboru v MDK nakonec zůstane? Slyšela jsem, že mnoho z nich dalo výpověď.
Výpověď zatím za mého krátkého působení nepodal nikdo, nicméně nebudu zastírat, že značná část současného souboru se chystá odejít. Mrzí mě to, ale tak to prostě u divadla chodí.
Koho jste si s sebou přivedl jako dramaturga?
Jsem moc rád, že moji nabídku přijala Kristýna Čepková. Máme velmi podobné vidění divadla a zároveň je mi blízká lidsky. Vystudovala činoherní dramaturgii na DAMU a dva roky působila jako dramaturgyně činohry v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Později byla na volné noze a mimo jiné spolupracovala se Západočeským divadlem v Chebu, Městským divadlem Mladá Boleslav a podílela se na nezávislých divadelních projektech, především jako kmenový dramaturg souboru 3D Company, který hraje v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.
Máte nějakou dohodu s vedením města na tom, kolik hracích dnů v zrekonstruovaném divadle bude patřit stálému souboru a kolik zaplní nakoupený program?
Zatím existuje dohoda, že kladenský soubor bude dominantou zrekonstruované budovy. Nikdo se nám nepokusil diktovat termíny, kterým bychom se museli přizpůsobovat. S vedením města stále jednáme velmi věcně, přátelsky a korektně.
Bude garantem externí dramaturgie a správcem budovy pan Pavlík, kterého těmito úkoly před časem pověřila rada města, nebo se vám podařilo s panem primátorem dohodnout jiný model fungování divadla?
Jak jsem zmínil, stále jednáme a chceme v tomto bodu spolupracovat. Přes vášně, které toto pověření vyvolalo, uznávám právo města jako zřizovatele navrhovat a sjednávat akce města v termínech, kdy my budovu nevyužijeme. Je to naprosto běžné i v jiných divadlech.
V jednom rozhovoru jste řekl: Chtěl bych přinést nový úhel pohledu na regionální divadlo. Jaký?
Ano, znamenalo to vymezení se vůči pojetí divadla mého předchůdce. Velmi si vážím úrovně jednotlivých inscenací, které byly v kladenském divadle vytvořeny. Co ale absolutně postrádám, je příslušnost ke kladenskému regionu a vnímání existence jednotlivých skupin obyvatelstva, které do divadla chodí nebo, lépe řečeno, chodily. Současná dramaturgie je zaměřena na náročnějšího diváka. To je mi jako herci a člověku možná sympatické, ale už méně jako šéfovi oblastního divadla. Nepřišel jsem si do divadla plnit své sny, ale vytvořit prostředí pro to, abychom znovunavázali lepší vztahy se školami, seniory apod. Český divák je konzervativnější než v jiných státech – třeba v Německu, s tím se musíme smířit. Divadlo musí být vidět nejen po stránce inscenační, ale i po stránce společenské, a v tom máme co dohánět. Nová zrekonstruovaná budova nabídne mnoho příležitostí, jak oslovit diváka různého ražení. Skýtá to též možnost široké dramaturgie, která nebude vyhraněná jen pro určité vrstvy obyvatel. Máme možnost hrát na čtyřech scénách, vymýšlet rozličné projekty cílené na různé věkové a sociální skupiny.
Komentáře k článku: Jaroslav Slánský: Chci vrátit divadlo Kladnu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
