Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Kritika

    Je před námi jen minulost?

    Inscenace Elity (s podtitulem Minulost je před námi) ze Slovenského národného divadla se objevila na olomouckém i zlínském festivalu. Což je logické – režíroval ji Jiří Havelka a pojednává o minulosti i současnosti společné pro Čechy i Slováky. Má hvězdné obsazení: jubilující Emília Vášáryová hraje několik ženských postav: od estébácké maminy po matku oběti režimu, osvědčují se i Emil Horváth nebo Richard Stanke v rolích starých estébáckých či zpravodajských kádrů.

    Havelkovy Elity ze Slovenského národného divadla se hrály na festivalech v Olomouci i ve Zlíně FOTO LUKÁŠ HORKÝ

    Jiří Havelka je také autorem textu (ve spolupráci s kolektivem, tj. především s pracovníky Ústavu národní paměti). Je dobré, že do Zlína přivezl i svoji Dechovku, neboť tím lépe vynikne rozdíl mezi oběma inscenacemi, resp. jejich rozdílný dopad na diváky. Dechovka se rovněž zabývá minulostí, byť jde o minulost spíše v podobě pověstného kostlivce ve skříni. Jsme v ní svědky dění v jedné obci na Vysočině ohraničeného významnými daty v životě země, která předcházela tragickému vyústění. Sledujeme jeden příběh a jsme „uvnitř“ děje, neboť je téměř zrušen předěl mezi jevištěm a hledištěm. V Elitách se prolíná hned několik příběhů a k tomu, aby byly alespoň stejně sugestivní – jejich „minulost“ je nám koneckonců bližší –, bychom asi museli všichni sedět v normalizační fízlárně, pochopitelně jako podávající vysvětlení nebo předběžně zadržení.

    Mnohem silnější je první, retrospektivní část, v níž sledujeme zdárně nastartovanou kariéru tehdy mladých agentů Bureše a Lotosa, úspěšného slovenského spisovatele, který je v Čechách na rozdíl od prvně jmenovaného známý spíš jen svými příspěvky v Parlamentních listech. Druhá, apelativní část, ve které sledujeme jakýsi morální soud s představiteli starého režimu, je zřetelně slabší. Pláč nad rozlitým mlékem. Dopustili jsme se „v novembri“ osudové chyby. Měli jsme za to, že i oni jsou uvězněni v poutech totality a že se jich stejně rádi zbaví jako my. Chyba oslí lávky, zakalkulovali si naši naivitu docela dobře.


    Komentáře k článku: Je před námi jen minulost?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,