Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Příloha

    Jedinečný Malvolio

    Když mi Jan Hrušínský zavolal a sdělil mi, že Na Jezerce chystá Shakespearův Večer tříkrálový, měl jsem velkou radost už proto, že si pamatuji jeho skvělý herecký výkon v roli Malvolia. Tentokrát se Jan Hrušínský chystal hru režírovat a byla to, pokud se nemýlím, jeho první shakespearovská režie. Už z toho, jak o této nádherné, ale obtížné komedii mluvil, byla patrná jeho pokora vůči Shakespearově textu. Nabyl jsem dojmu, že Jan Hrušínský ctí Shakespeara ne jako nedotknutelnou modlu, již je třeba vzývat, ale jako divadelního básníka, jehož cit pro dramatické situace vychází z jeho bezprostřední jevištní zkušenosti. To znamená, že jeho básnické metafory, tak četné v textu Večera tříkrálového, jsou zároveň divadelními obrazy nemalého jevištního účinu.

    Martin Hilský

    Profesor Martin Hilský ve zkušebně divadla FOTO ARCHIV DIVADLA

    Z tohoto postoje, který je mi jako překladateli bytostně blízký, vyplynulo vše ostatní. Jan Hrušínský ve své režijní úpravě krátil text dost razantně, zároveň citlivě, to jest s neustálým ohledem na celkové vyznění hry. V jeho zkráceném textu zůstal zachován onen spodní významový proud, který je pro tuto Shakespearovu komedii příznačný. Večer tříkrálový není jen hra o radosti lásky a namlouvání, ale také hra o bolesti a smutku lásky. Je v ní víc lásky odmítané a zavrhované, než lásky opětované.

    Na první čtené zkoušce, na niž jsem byl pozván, panovala radostná a tvůrčí atmosféra. Všichni herci se na tuto shakespearovskou inscenaci vysloveně těšili, četli text s gustem a zcela evidentně se při tom výborně bavili. Pak následovala dlouhá debata, v níž Jan Hrušínský seznámil všechny přítomné se svým režijním pojetím a já jsem k tomu přidal pár poznámek o své překladatelské zkušenosti s touto hrou. Jsem si dobře vědom, že vše, co mohu říci, má omezenou platnost, protože mluvím vždy především o textu a text hry je pouze jednou z mnoha součástí divadla. Rozhodující slovo samozřejmě má – musí mít – režisér. Ale vždy mě potěší, když režisér i herci mají upřímný zájem slyšet i slovo překladatele, protože, málo platné, text je fundament a o shakespearovském divadle to platí dvojnásob.

    Velmi jsem ocenil péči, kterou Jan Hrušínský a všichni herci od počátku zkoušení věnovali Shakespearovu slovu. O tom svědčilo i to, že Jan Hrušínský přizval ke zkouškám i profesorku Zdenu Palkovou, dobrého a nenápadného anděla strážného divadelních inscenací, neboť bdí nad správnou a především srozumitelnou výslovností, rytmem, významem i hudebností slov. Třebaže skutečná divadelní dřina začíná až na dalších zkouškách, ta první čtená má, alespoň podle mého názoru, velký význam, a to nejen z hlediska čistě informativního. Často se už na ní předjímá divadelní počasí inscenace, může založit určitý postoj ke hře, například právě víru v Shakespearovo slovo.

    Pocit divadelního svátku, který jsem měl na první čtené, se ve znásobené podobě opakoval i na premiéře, která byla publikem nadšeně a spontánně přijata. Podstatné ale je, že i dva roky po premiéře má Večer tříkrálový na Jezerce mimořádnou přízeň publika. Je tomu tak proto, domnívám se, že Janovi Hrušínskému nejde o aktualizaci hry za každou cenu, nejde mu o režisérskou exhibici, ale daleko víc o rozkrývání významu hry, o přesný výklad každé divadelní situace a – samozřejmě – každé postavy a každé role. Herecký soubor Divadla Na Jezerce předvedl vyrovnaný výkon a všem se podařilo navázat bezprostřední kontakt s divákem. Nikdy nezapomenu na jedinečný výkon Radka Holuba v roli Malvolia. Jsem přesvědčen, že kdyby Česká televize natočila dokumentární film o dějinách role Malvolia v českém divadle, zaujímal by v něm Radek Holub jedno z předních míst. Podařilo se mu do nejmenšího gesta a řečového odstínu předvést jednu z nejslavnějších Shakespearových komediálních postav zcela v Shakespearově duchu, a zároveň to byl nezastupitelně a nezcizitelně jeho Malvolio. Byl v této roli stejně věrný Shakespearovi jako sám sobě.

    Janu Hrušínskému se podařilo vytvořit inscenaci, která diváky pobaví a potěší, aniž by se jim podbízela.


    Komentáře k článku: Jedinečný Malvolio

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,