Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

Jedna, dvě, Žába jde! (No. 2)

Francie je mimo svou vinařskou, sýrařskou či rapovou pověst známá také jako kolébka absurdního dramatu. Ne náhodou právě odsud pochází významná jména jako Jean Genet, Jean Tardieu, Arthur Adamov nebo třeba Samuel Beckett, který ač má kořeny v Irsku, tak většinu svého života trávil a tvořil ve Francii. Absurdní drama je dědictví, z něhož frankofonní autoři čerpají i v současnosti, o čemž své diváky přesvědčil i druhý den festivalu Sněz tu žábu (Mange ta grenouille).

Mireille Bailly je belgická filmová herečka, která se objevila ve filmech jako Neznámá dívka (2016) nebo Kluk na kole (2011). Mimo hereckou kariéru působí i jako dramatička. Na festival přivezla své absurdní drama Odchod, které bylo ve Francii oceněno několika prestižními cenami jako je Cena InédiThéâtre (2017), Cena Lyonských dní divadelních autorů (2017) či Cena Georgese Vaxelaira (2018).

Premisa díla je zdánlivě jednoduchá – jednoho obyčejného dne, když hodiny odbíjí přesně sedmou večerní, se u večeře potkají Matka (Johana Schmidtmajerová), Otec (Michal Bednář) a jejich Syn (Jakub Koudela), který jim sdělí, že odchází… a podobně jako u spousty jiných absurdních dramat i zde stačí takto jednoduchá situace k tomu, aby se roztočil kolotoč šílenství.

Pozvolna se rozkrývají komplexy, strachy a bolístky jednotlivých rodinných členů, které bobtnají a dosahují extrémních rozměrů, jež občas vrcholí krutými výjevy. Jako například ve scéně, kdy se Matka zeptá Otce, jak moc ji má rád, kolik peněz by za ni dal. Zdánlivě nevinná, vrtošivá otázka se stane podnětem k rozsáhlému monologu, kdy si Otec dokazuje své machistické postavení v rodině a z původní částky, kdy si Matky váží asi na 20 000,- Euro se postupně dostává do mínusových hodnot a svým hrubiánstvím dostane matku na kolena, kde končí absolutně ponížená.

Podobně vyhrocených situací je v díle několik. Bailly na relativně stereotypně pojatých postavách (otec s pivním břichem, věčně nespokojená matka či arogantní zbohatlíci) nejen konfrontuje publikum s obrazem těchto stereotypů, ale zároveň takto schematizované postavy jí umožňují snáze otevřít palčivá témata, jako jsou rozpory mezi chudší a bohatší vrstvou, odchod dítěte z domova, homosexualita, xenofobie a mnohá další. Autorčiným záměrem ovšem není hledat řešení těchto problémů, nýbrž jim – jak se říká – nastavit zrcadlo. Žánr absurdního dramatu jí pak umožnil obohatit dílo o onen podivně zvrácený, leč příjemně hořký, štiplavý humor, pro tento žánr tak typický.

Průběh obviňujících, útočných i lítostivých dialogů naruší příchod nových postav – milionáře (Jan Strýček) a jeho manželky na vozíku (Lumíra Přichystalová), kteří do dosavadní snahy rodičů přemluvit syna, aby neodcházel, vnáší nový vítr. Kromě střetu zámožných a nuznějších vrstev tak přichází téma rodičů, které současně také opouští syn. Na festivalu uucedná skica ještě načrtne jejich xenofobní a rasistický náhled na svět, ale pro úplné pochopení přítomnosti těchto prvků v autorčině drama by bylo třeba znát i jeho zbytek. V rámci krátkého skeče otevření těchto témat a jejich řešení nepůsobilo příliš srozumitelně.

Inscenované podoby skicy se chopila religionistka a dramatička Josefína Formanová. V jejím pojetí měla uvedná část dramatu mnohovrstevný rozměr – herecká akce byla obohacena o kostýmní prvky, jež často měly podobu důležitého znaku či symbolu (významnou roli v topmto smyslu sehrávala především obuv, kde si režisérka pohrávala s typem používaných bot, ale symboliku nesly i bosé nohy) a jednotlivé situace v průběhu hry doplňovaly krátké „artové“ klipy, které většinou zachycovaly konkrétní herce staticky hledící do kamery, případně vykonávající jednoduchou činnost, jako je nalévání tekutiny, pití ze sklenice či mytí rukou. Pospojujeme-li jednotlivé vrstvy, všimneme si, že se Formanové podařilo v prostředí Matky, Otce a Syna vytvořit zvláštně spirituální atmosféru, která se rozplyne s příchodem zbohatlíků. Se Strýčkem a Přichystalovou přichází totiž na scénu mnohem ráznější a nekontrolovatelnější dění a spád hry.

Absurdní situace dramatu vycházejí především z neschopnosti rodičů přijmout odchod syna. Ty jsou umocňovány i scénografickými prvky, jako byla například opakovaná přítomnost postav s celohlavovou maskou slepic. Jejich symboliku a význam bylo ovšem možno pouze tušit a jasnější nejspíše budou až při znalosti celé hry. Je možné, že Matce jejich pírka evokují touhu po svobodě, o níž od začátku mluví, v případě Otce, od kterého si neustále berou peníze, mou připomínat touhu po bohatství a zámožnosti. Možností výkladů je však – při neznalosti dalších částí hry – nepočítavě.

Ač se jednalo „pouze“ o skicy textu hry, nasazení a herecké výkony Michala Bednáře v roli Otce a Johany Schmidtmajerové v roli Matky byly pečlivé a soustředěné. Bednář plasticky ztělesnil ukřičeného stárnoucího muže, dennodenně vysedávajícího u televize, který je uzavřen ve svých vlastních pravdách a je ochoten si je i drsnými způsoby hájit na úkor ostatních. Obdobně úctyhodná je i Schmidtmajerová. S elegantní lehkostí zachycuje různé tváře ženy – ať starostlivou matku stárnoucího syna, hysterickou manželku v domácnosti, zraněnou křehkou osobu nebo roztouženou dívku ve stárnoucím těle. S Bednářem tvoří funkční dvojici. K opozici k jejich živelnost stojí tichá přítomnost zamlknutého, něžného Syna Jakuba Koudely.

Podobně jako první skica Bananas (and Kings), o níž jsem psala v prvním dílu svých letošních reportáží, i Odchod se nesl ve specifickém duchu francouzského divadla – vyvažování obtížných témat štiplavým humorem, kterému se sice rádi zasmějeme, ale kdesi vzadu v hlavě nám šeptavý hlásek neustále připomíná, že se ve skutečnosti smějeme sami sobě.

Mireille Bailly: Odchod. Režie: Josefína Formanová, překlad: Anne-Françoise Joseph. Hrají: Johana Schmidtmajerová, Michal Bednář, Jakub Koudela, Lumíra Přichystalová a Jan Strýček. Hráno v rámci festivalu Sněz tu žábu. Střecha NoD, Praha 25. května 2023.

• Autor: Veronika Holečková
• Publikováno: 28. května 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Jedna, dvě, Žába jde! (No. 2)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ