Jen tak cestou z divadla (No. 13)
Plánovaný rodinný výlet se sklízením jeřabin se zhatil. Celý strom byl jeden tmavý fllek plný zcvrklých černých plodů. Naštěstí mě naše starší dcera Josefína v těch volných chvílích poučila, jak a kde hledat Stream a na něm internetový seriál Kancelář Blaník!
Kancelář Blaník útočí! FOTO Kancelář Blaník
V pozdním večeru jsem nažhavila internet a Blaník!! Neodtrhla jsem se, dokud jsem neztláskala všechny dostupné díly, které byly k dispozici. Já vím, řeknete si POZDĚ, a já říkám, ALE PŘECE. Věděla jsem o tom, ale než se přiměju hledat na internetu… Tím víc mě to zasáhlo. Áách! Do toho bych taky šla!
Už u přehrávání jsem musela tlumit svůj hlasitý smích! Ne, to se k asociacím Blaník nehodí – tady to byl spíš řev! Lobista Tonda Blaník pod heslem Náš zákazník, náš pán! dokáže zázraky ihned. Od toho jsme tady, říká. Když jsem se konečně nabažila a uondala, nemohla jsem usnout a stále jsem propukala v huronský smích. Dokonce jsem se musela vystěhovat ze společné ložnice, neboť hrozil rozvod.
Ne, nebudu všechny díly vyjmenovávat. Toto jsou ty části, které mi uvízly v hlavě.
Prohibice
Lobbisti
Životní role Martina S.
Dovolená na Krymu
Teambuilding
Nadsobotka
Narozeniny
NE pro Prahu
Tnout do černého! aneb Michal Dalecký, Marek Daniel, Halka Třešňáková. FOTO Kancelář Blaník
Režizéři Marek Najbrt a Bohdan Sláma. Námět většinou Robert Geisler, Benjamin Tuček, Marek Hodan, Marek Najbrt. Dívala jsem se opravdu obdivně a vzpomněla si na Protektora.
Nakonec, proč to nepřipomenout. Jenom to dokumentuje schopnost všimnout si toho podstatného. Být přesný! Tnout do černého. Šlo o stejného režizéra i herce. ‚Protektor‘ mě taky dostal! Psala jsem o něm do DN, ale nakonec právě tato část vypadla, neboť se nevešla do stopáže.
Tady dominuje dokonalý herecký výkon Marka Daniela, který vede tým Blaníku, ale také dokonalá souhra celého týmu, Halky Třešňákové a Michala Daleckého. Toto je pravá politická groteska, ta se má vysílat v televizi místo nablblejch seriálů!
Tady dominuje dokonalý herecký výkon Marka Daniela. FOTO Kancelář Blaník
Další víkend jsem ještě stihla Na zábradlí premiéru Požitkářů a poté jihlavský Festival dokumentálních filmů.
Během sledování Požitkářů jsem měla takový podivný pocit, že tento divadelní tvar vnímám pouze jako dvourozměrný obraz. FOTO archiv DNz
Během sledování Požitkářů jsem měla takový podivný pocit, že tento divadelní tvar vnímám pouze jako dvourozměrný obraz. Převažovalo výtvarno – scénografie, kostýmy. Uvědomovala jsem si sice, že je to spojovací prvek s ostatními kulturními prezentacemi, jako jsou výstavy, happenningy, filmy, alternativní projekty, ale pro toto divadlo to bylo málo. Líbí se mi jejich myšlení, úvahy, směřování. Myslím, že mi momentálně nejvíce konvenuje, a tak mám na něj větší nároky. Třetí rozměr mi chyběl.
K oblakům zhlížíme: To není dokument, to je Art!!! FOTO archiv ČT
To u dokumentu Martina Duška a Josefa Krajbicha K oblakům vzhlížíme se toto dokonalé obrazové až snové ztvárnění přesně doplňovalo s bezvýchodným stylem života nezařaditelných jedinců, s detailním popisem prostředí a s přesnou charakterizací nejen hlavních aktérů. Jakoby to ani nebyl dokument… Copak lze takovéhle přesně vylisované, vtisknuté obrázky předkládat v dokumentu? Výpověď o ztracencích v tak přesných konturách? Ta kombinace je vzrušující a zdánlivě nemožná.
To není dokument, to je Art!!!
Doku + dokonale precizně vymalovaný obraz. FOTO archiv ČT
Doku + dokonale precizně vymalovaný obraz.
Pevnou čarou vedené kontury, vystupující z malby, z prostoru (výborná kamera, výborný střih).
Ohromující světelný part, který se podílí na měsíčním vnímání,
Člověk se pohybuje téměř v sci fi – je mimo čas i prostor i mimo reálný život
– mimo vztahy
– mimo život
– JE SÁM!
Noc, tma, osvětlený vnitřek kabiny auta. FOTO archiv ČT
Ta výrazová složka byla fantastická – vypovídající o člověku, který žije ‚zástupně‘ – v tomto případě tuningem – na víc nemá. Je to příznačné, signifikantní, a charakteristické pro vykořeněnou generaci mladých lidí: Nejen v severních Čechách.
Hlavní motto tohoto filmu bych mohla vyjádřit takto: VYSTAVENÁ SAMOTA! – to je ten obraz, který vidím před sebou. Noc, tma, osvětlený vnitřek kabiny auta a v ní dva ztracenci. Prezentovaná samota.
V noci jsem dojela domů. Ještě dnes to vidím v ostrých konturách ve své duši.
Hlavní motto tohoto filmu bych mohla vyjádřit takto: VYSTAVENÁ SAMOTA! FOTO archiv ČT
Tento film přesahuje mantinely.
/Psáno 12. 12. 2014/
Komentáře k článku: Jen tak cestou z divadla (No. 13)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
